Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Sběratelé lidských duší

12. prosince 2015 v 16:16 | ♥♥Veronika♥♥ |  Harry Potter´s short stories from ♥♥Veronika♥♥
Ahoj, mám pro vás krátkou povídku o Siriusovi. Slibovaná kapitolovka bude až v příštím roce. Nyní mám toho bohužel ve škole plno - zkouškové období - seminárky, úvahy… Přesto se snažím trochu psát. Přináším vám proto jednorázovku o Siriusovi.

Tato povídka patří do projektu, jenž nese název "Projekt 12" a je psána na téma Sběratelé.
***



Kouzelníci se odjakživa mozkomorů stranili. Vnímali je jako takové sběratele lidských duší. Má vůbec mozkomor sám svou duši? Říká se, že každý žijící tvor ji má. Pokud jsou mozkomorové bez duše, možná právě proto potřebují duše nás, žijících, citlivých lidských bytostí, které do sebe vdechnou skrze polibek. Možná ne kvůli tomu, aby se cítili celiství, nýbrž aby si připadali nasycení, tedy určitým způsobem živí.
Možná jsem pro ně jen další potrava, honilo se hlavou Siriusovi, jenž právě v jedné z bradavických věží čekal na svůj poslední polibek od tvora bez srdce.

Dá se mozkomor považovat za tvora? Nejedná se jen o další masku smrti? Pokud ano, smrt je určitá forma zoufalství… Ta druhá část, šťastná, bezbolestná, si přijde pro ty, již umírají dobrovolně, bez hříchu, s čistým štítem, nebo aspoň ne tak moc pošpiněným. Takto vždy Sirius mozkomory vnímal. Nyní se měl s jedním setkat. Poprvé a naposled ochutnat jeho bezedná ústa.

Před očima se mu promítal celý jeho dosavadní život. S přáteli na škole, svatba Jamese a Lily, narození Harryho, smrt jeho přátel a následný pohřeb. Ne, na takové věci by v tu chvíli vážně neměl myslet, ale právě ty se mu honily hlavou, víc a víc smutnější, temnější. Slíbil přece Jamesovi, že se v případě potřeby o jeho syna, jako správný kmotr, postará, a teď ani nikdy dřív, to nebyl schopen splnit. Přišel si naprosto neschopný a bezmoc ho pohlcovala.

Podařilo se mu přece uprchnout. Dostal druhou šanci na svobodný život, na očištění. V tu chvíli však seděl na místě, které nejvíc miloval, a cítil se poprvé zcela polapen v pasti. Sice prožil jen pár okamžiků s Harrym před pár minutami, ale ona vidina společné budoucnosti, rodiny a přítele v podobě Harryho, byla velice lákavá a hřejivá, stejně tak neskonale hořká a vzdálená.

Opřel hlavu o chladnou kamennou stěnu za sebou, zavřel oči a nechal se aspoň na chvilku zcela unést tou představou, když v tom se za mřížemi, jež na ministrův příkaz Brumbál přikouzlil mezi balkon na jedné z bradavických věží a její vnitřek, ozvaly hlasy. Někdo za nimi stál. Sirius zamžoural očima do tmy a rozpoznal dívčí postavu.

"Bombarda Maxima!" vykřikla rázným hlasem Hermiona Grangerová a mříže vyletěly z pantů, míříce kamsi do hluboké noci.

Siriusova cesta na svobodu byla náhle volná. Radostně vykřikl, zvedl se a vyběhl vstříc novým zážitkům. Neváhal ani minutu. Nasedl za Hermionu a Harryho na hipogryfa a společně s nimi odletěl na odlehlejší část hradu, kde se dalo bezpečně se zvířetem, které Harry nazýval Klofanem, přistát. Poděkoval jim oběma, rozloučil se, načež se znovu vyhoupl na okřídleného koně s orlí hlavou a odletěl s ním do dalekých končin, co nejdál od blízkosti smrtících polibků mozkomorů.

***
Za korekturu děkuji Taychi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nessa Nessa | Web | 12. prosince 2015 v 16:19 | Reagovat

Krátke, na zamyslenie, výborné! :)

2 Celene Celene | Web | 12. prosince 2015 v 20:23 | Reagovat

super!! já jsem tam chvíli taky nebyla a v pondělí jsem se vrátila :D a omlouvám se, taky jsi mi nějak vypadla, jinak bych dala vědět :-)

3 Kate Kate | Web | 13. prosince 2015 v 16:04 | Reagovat

Skvělá krátká povídka, moc povedená :)
Jinak jsem ráda, že spřátelíš, do affs jsem si tě už zapsala tak si mě taky zapiš ;)

4 Alex Alex | 14. prosince 2015 v 14:40 | Reagovat

Moc pěkné a má to úžasný název:D :)

5 verky verky | 15. prosince 2015 v 9:02 | Reagovat

Konečně si nám objasnila, jak se Sirius cítí a co dělal,když to nenapsala Jo :D  :D pěkná povídka :-)

6 snapeova snapeova | Web | 16. prosince 2015 v 2:35 | Reagovat

Takové pěkné zamyšlení. Napsané opravdu moc dobře. Pěkně se to četlo.

7 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 18. prosince 2015 v 16:57 | Reagovat

Nádherná povídka :) Když jsem četla nadpis, myslela jsem, že bude pochmurná. Ale jsem ráda že není :)

PS. Ráda s tebou znovu spřátelím :) Promiň, že se ozývám až teď. Měla jsem toho dost na práci.

8 Celene Celene | Web | 2. ledna 2016 v 16:57 | Reagovat

šťastný nový rok :-)

9 Severus Severus | E-mail | 15. února 2016 v 16:02 | Reagovat

Ahoj nemáte někdo zájem o hůlky Rona Weasleyho? (popřípadě jednu poslední Hermionu)
Pro bližší info pište na mail.
iloveyoudraga@seznam.cz

10 LillyPotterml. LillyPotterml. | 3. března 2016 v 18:21 | Reagovat

hmmm 8-O

11 RenyNew RenyNew | 18. dubna 2016 v 19:43 | Reagovat

Chválím název ;). Jak řekla Alex, je bezvadný.
Chválím i úvodní úvahy o mozkomorech, byly zajímavé, měly nápad a ... zkrátka opravdu něco do sebe.
Jediný drobný problém mám s formulací "vyběhl vstříc novým zážitkům"... nějak mi nepasuje k tomu, že právě unikl osudu údajně horšímu než smrt. Přijde mi to příliš... bezstarostné.
Ale jinak dobrá práce ;).

12 Pajushka Pajushka | 13. listopadu 2016 v 9:38 | Reagovat

Perfektně napsané...mám hrozně ráda Siriuse Blacka...a hrozně mě mrzelo, že ho ten parchant zabil :( :( Příběh je opravdu krásně napsán...povedlo se ti to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama