Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Nebeské setkání

7. května 2015 v 23:27 | ♥♥Veronika♥♥ |  Harry Potter´s short stories from ♥♥Veronika♥♥
Ahoj, vím, delší dobu jste si ode mě nic nepřečetli. Měla jsem toho moc do školy. Čekají mě státnice. Navíc se Snapeovou opravujeme povídku Oheň, led a růže, načež jí zase začneme psát. Po téhle povídce, kterou máte níže, se zas pustím do povídky na pár Dramione (na přání) a dopíšu jí. S první kapitolou byte se tedy mohli setkat již v červenci. U toho budu samozřejmě psát i jednorázové povídky.

Jednorázová povídka v tomto článku byla také na přání, které znělo takto:
WTFme | E-mail | 12. prosince 2014 v 15:50
Tááákže, byla bys best best best, kdybys udělala jednorázovku na to, jak Fred přijde...no kam prostě mrtví lidi chodí a potká tam Jamese, Siriuse a Remuse a oni jsou jako "Hele, jsi náš velký vzor, jen tak mimochodem, my jsme Poberti" a nějaké Fredovo vyšilování a tak, :D a aby to byla komedie, :D tak jestli se ti to povede, tak bych byla moooooooc šťastná. :D

Pokus o komedii byl a myslím, že se mi povedl aspoň náznak. Vyšilující Fred? No, nevím, posuď sama.
***



Náhle ho zasáhl paprsek zeleného světla, ani nevěděl přesně odkud. Poslední co viděl, byl padající protivník k zemi a nádherné hvězdné nebe. Svou krásou ho okouzlilo. Pak už se však propadal do stále větší tmy, až si pomyslel:
Že bych tou krásou omdlel? Větší tmu jsem v životě neviděl. Dá se vůbec tma vidět?

Jak tak nad tím v duchu polemizoval, začal v dáli nad sebou vidět zvětšující se světlo.
Ách, tak tomu se říká světlo na konci tunelu, jsem zachráněn, radoval se v duchu. Mluvit mu stále nějak nešlo. Asi mu vyschly hlasivky z těch nadávek při bitvě na soupeře.

Náhle se světlo rozšířilo a k němu se snesly zlaté schody. Minuly jeho hlavu jen o píď.
"Zřejmě by ten, co je spustil, potřeboval brýle," řekl, načež se svého hlasu sám zalekl, stoupl si a rozhlídl se kolem, zda ho nikdo neslyšel. Všude kolem něj však bylo pusto, až na ony schody u něj.

"Tak už přece pojď, synu, bojíš se snad výšek?" zeptal se někdo odněkud.
"Kdo jsi a proč se mi neukážeš? Bojíš se snad, že bych tě zabil?" vytáhl svou hůlku.
"Mě zabít nejde, dítě," zasmál se hlas.
"Nejsem tvoje dítě. Nebo mi táta lhal a s Georgem, nejsme jeho?" zamračil se posměšně Fred.
"Táta ti nelhal, ale i on je mé dítě," řekl hlas přívětivě.
"To se mi nezdá. Bys pak nebyl můj táta. Můj děda být taky nemůžeš, protože ten už si někde užívá v nebi s hezkýma holkama," zasmál se Fred.
"Jo, je stejný rošťák jak ty. Budete si rozumět," zasmál se hlas.
"Cože? Budeme? Počkat, ty jsi ten starej páprda se svatozáří, jak ho všichni mudlové a kouzelníci tak uctívaj, i když ho nikdy neviděli?" došlo Fredovi a zároveň pochopil, kam, že to má vyšplhat. Bylo mu líto George, ale věděl, že se s ním jednou zas třeba setká.
"Starý je subjektivní pojem, nemyslíš? Tak už pojď synu," řekl trpělivě onen hlas.

Fred si povzdechl a pustil se do obrovského výstupu po zlatém žebříku, jenž mu děsně podkluzoval.
"Jestli tohle má být brána do nebe, tak to chci radši do pekla, tam člověk prostě spadne, ne?" zafuněl v půlce.
"Važ slova synu, ještě jsi ani nevstoupil," zasmál se Merlin, zjevně měl smysl pro humor, za což byl Fred vděčný. Bál se však, že se v nebi unudí k smrti.
Počkat, po smrti už přece jsem, no tak k zbláznění. Mají tam vůbec něco jako blázinec? Určitě musí, protože nejsem zrovna modlící se typ, takže tam bych se mohl ulejvat, rozjímal v duchu.

Merlin se pobaveně smál. Fredovi došlo, že zjevně umí číst myšlenky. Jak by mohl jinak trestat jen za pouhou hříšnou myšlenku, jak si vždy myslela jeho mamka? Konečně se vyškrábal až úplně nahoru a sotva popadal dech.
"Dýchat už nepotřebuješ," smál se svalnatý hnědovlasý mladík před ním. Fred zůstal zírat. Takhle si Merlina ani v tom nejdivočejším sexuálním snu nepředstavoval a to už s ním zažil věcí!
--
Poflakoval se tak po chodbách jednoho z nebeských zámků a nemohl tvrdit, že by si za tu těžce definovatelnou dobu, co tu byl, našel kámoše. Kouzelníci, které tu zatím potkal, mu přišli nudní, o místech pro mudly ani nemluvě. Náhle za ním někdo promluvil:
"Héj ty! Stůj!"

Ohlédnul se přes rameno, za ním stál Lupin, Sirius a Harry jen o trochu starší. Ten na něj právě promluvil. Počkat, ne, ten mladík nemohl být Harry. Znamenalo by to, že je taky…mrtvý. Tím pádem by Voldemort vyhrál a George by zažíval peklo na zemi. Ne, jistě, že nebyl mrtvý, muselo jít o…

"Těší mě, jsem James Potter, Harryho otec," zazubil se mladý hnědovlasý muž a z očí mu šlehaly jiskřičky pobavení, když viděl Fredův zadumaný, lehce zděšený výraz: "Tohle je má žena Lily, Harryho maminka. Náš příběh znáš a stejně tak i zbytek Pobertů. Peter tu s námi není, ten malej, tlustej prasečí zrádce se dostal do pekla, což je pro něj jen dobře, jinak bysme z něj nadělali výpraskem jedno velký jelito!"
"To teda, až by zčernal!" smál se Sirius.
"Moc mě těší, že vás poznávám, pane Pottere, paní Potterová! Hodně jsem o vás od vašich přátel i od Harryho slyšel!" rozzářil se Fred šťasten, že konečně potkal někoho pro něj normálního.
"I nás těší, prosím tě, nevykej nám! Jsi náš velký vzor, víš to? Nenapadlo nás si otevřít obchod s takovými úžasnými věcmi! Zřídili jsme podobný tomu vašemu i tady! Lidi ho milujou!" chlubil se nadšeně James.
"Vážně? To je super! A co párty, existuje vůbec tady něco takového? Zatím mi přijde, že na nudnějším místě jsem snad nebyl," zasmál se Fred.
"Teď jsi mě ranil, synu," zazněl za ním pobavený Merlinův hlas. Zrzek nadskočil a otočil se:
"Ehm, jsem se přeřekl, myslel jsem-" Merlin se však na něj přísně podíval, ale koutky mu cukaly a Fred si pomyslel:
Do pekla, vidí mi vlastně do hlavy!
"Chceš tam?" zeptal se Merlin.
"Kam?" nechápal.
"Však víš…" zasmál se.
"Ne! Děkuji!" vyhrknul zrzek rychle, div se mu nezamotal jazyk, a Poberti se pobaveně rozesmáli.
--
"Jéé, vy jste na fasádu dali hlavy vás všech!" Všiml si hned Fred, stojíc před dokonalou replikou svého a Georgeova obchodu: "To se bude Harrymu moc líbit!"
"Jo? Myslíš? Rozzářila se Lily.

Původně nebyla se svou hlavou na obchodě tak spokojená. Nepřišla si dostatečně krásná na to, aby se takhle veřejně vystavovala. Náhle však sama sebe, tedy svou hlavu, viděla v daleko lepším světle!

"Jistě!" zasmál se zrzek, pobaven její reakcí.
"Pořádáme jeden z mega dlouhých večírků, protože tady nemusíš chodit spát, nejsi nikdy unaven. Někdo chodí jen ze zvyku. Vlastně si zvykni, že nikdy nepocítíš potřebu se vy**at, nažrat nebo cokoliv jinýho. Někdo se tedy rád je tak sprchuje nebo koupe, načež se baví tím, že lidem na zemi leje jak z konve, zasmál se James. Lily se na něj káravě podívala kvůli použití sprostých slov, které i za živa nesnášela. "Ale prosím tě, miláčku," políbil jí smířlivě několikrát. Povzdechla si a trošku se usmála. Fred musel uznat, že to s ní Harryho táta umí! Sirius s Remusem si vyměnili mezi sebou pobavené pohledy.

"Přijdeš teda pařit?" zeptal se Sirius. Vůbec se tomu nešťastnému, jen občas veselému muži, kterého Fred znal, nepodobal. Před ním stál někdo zcela nový, mladík zářící štěstím a optimizmem.
"Jasně, že přijdu! Zakalíme ve velkým stylu!"
"Super, budeme se těšit!" radoval se James jak malé dítě, které dostalo od maminky novou hračku.
--
Když vstoupil do narvaného velkého sálu, zábava už byla v plném proudu. Rozhlédl se, avšak své nové přátele neviděl. Proplétal se mezi lidmi k hudební mechanice. Ani u ní nestáli. Zamířil tedy k občerstvení. Viděl Merlina, jak stojí u jednohubek a neví, kterou by si dal dřív. Musel se nad tím pousmát. Sám velký Merlin si nemohl vybrat z mnoha dobrot vlastního světa.

Kdyby tohle viděl George, pomyslel si pobaveně a náhle se mu před očima objevil obraz plačícího bratra v matčině náruči. Přežili. Potěšilo ho to, i když by je na druhou stranu rád objal. Život je však dar. Doufal, že ho prožijí plně i za něj. Vydal se k Merlinovi.

"Dobrý den, neviděl jste, prosím-"
"Poberty?" doplnil ho se smíchem Merlin.
"Pozvali mě…"
"Čekal jsem, že se skamarádíte, jste ze stejného těsta. Jsou támhle u alkoholu a jiných nápojů," nasměroval ho Merlin. "Mimochodem, měl bys zkusit tyhle jednohubky, jedna lepší než druhá. Mám to ale šikovné lidi. Tedy občas," zasmál se zas. Fred přemýšlel, jestli už náhodou taky něco nepožil. Poděkoval a vydal se za přáteli.

"Héj, kluci, hezounek jde," škytnul Sirius. Všichni se podívali i s Lily, která už se mezi ně počítala taky jako kluk, Fredovým směrem.
"Hlavně ho hned nevyplaš, kámo," zasmál se James. "Sice má vlasy teplý barvy, ale to ještě neznamená, že takový je celý."
"Neměj obavy, půjdu na to pomalu. Vždyť mě znáte," gestikuloval a málem se při tom polil obsahem své sklenky.
"Čau, co pijete?" zeptal se záhy Fred, který neslyšel z předešlého hovoru Jamese se Siriusem ani slovo.
"Ohnivou wishky, dáš si?" zazubil se hned Sirius.
"Jasně, ale jen trochu. Stoupá mi rychle do hlavy," zasmál se Fred.
"Jasně, kapičku," přikyvoval chápavě Sirius.

V očích mu zaplály nedočkavé ohníčky touhy. Kromě zbytku Pobertů je však nikdo neviděl, včetně nic netušícího Freda. Ten záhy poznal nebe zcela do hloubky. Věděl, že na první okamžiky, které zažil ve svém novém nekonečném životě, nikdy nezapomene. Sirius se totiž vždy řídil pořekadlem:
Co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shawros Shawros | E-mail | 5. května 2015 v 17:59 | Reagovat

O_O  8-O

2 Alex Alex | 7. května 2015 v 21:04 | Reagovat

Páni :D tak to je pěkně napsané :) a hlavně moc pěkné téma .)

3 cincina cincina | Web | 8. května 2015 v 9:48 | Reagovat

Jo jsme pořád ve spřátelených, akorát jsem minule zapomněla si tě do toho seznamu přidat. Dneska to udělám:)

4 WTFme WTFme | 8. května 2015 v 22:21 | Reagovat

děkuju děkuju děkuju a hlavně děkuju za upozornění, bo bych si toho nikdy nevšimla :D

5 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 8. května 2015 v 22:57 | Reagovat

[4]: no nemáš vůbec zač, psaní týhle povídky jsem si užívala, takže mi bylo potěšením :D

6 Snapeova Snapeova | Web | 21. května 2015 v 8:16 | Reagovat

Napsany je to hezky. Jen mi treba fakt prislo divne spojeni o vyschlych hlasivkach...

Freda tady mas teda za gaye? Kdyz bezne zni o  divocinach se starym kouzelnikem?

U Siriuse vlastne to same i kdyz ten by zas mel byt na zajicky.

Nevim jestli si zohlednila, ze by meli byt poznamenani svym zivotem a tim, co se na zemi deje.

Prislo mi zvlastni jak se smali te veci o cervickovi. Nebo treba s temi hlavami na fasadem ocekavala bych, ze lily spis rkne neco jako, ze doufa, ze harry to jeste dlouho neuvidi nez, aby byla nadsena z toho, ze se mu to bude libit. Nevim, mozna na to mame jiny nazor. Nektere veci mi tam proste trochu vadily, ale jinak je to napsany opravdu pekne

7 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 21. května 2015 v 15:24 | Reagovat

[6]: Má to být vtipné - a proč ne trochu toho černého humoru. Jinak děkuji. :)

8 Kikča Kikča | E-mail | Web | 21. května 2015 v 19:02 | Reagovat

Tak tohle bylo zajímavé :-D
Samozřejmě že tě navštívím, tenhle blog se mi zalíbil.. :-) Nejspíš se ještě stavím (a přemýšlím že ti i napíšu, jestli by jsme se stali Affs :-D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama