Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Setkání s hvězdou

7. prosince 2014 v 18:55 | ♥♥Veronika♥♥ |  Harry Potter´s short stories from ♥♥Veronika♥♥
Ahoj, věci na přání se mi jen hrnou a stejně tak rychle se vám je snažím v tomto vánočním období plnit. Teď jsem tedy nemocná, což mě trochu brzdí, ale i tak. Tato povídka byla sepsána v rekordním čase (v úterý) taky na základě vašeho přání.

Slečna si konkrétně přála toto:
Smiley :) | Pondělí v 19:05
Tak když se takhle nabízíš,ráda bych tě poprosila o nějakou přeslazenou povídku o Siriusovi nebo něco na pár Jily, pokud možno z období, kdy ještě byli ve škole :-)

Zvolila jsem tedy povídku na pár Lily / James na škole, tak snad se vám bude líbit. Nevím, jestli je úplně přeslazená, ale trochu cukru v ní určitě najdete. Vaše názory mě potěší.
***



Nad Bradavicemi poletoval sníh a zahaloval je do huňaté nadýchané peřiny. Blížil se čas Vánoc a většina studentů odjížděla na prázdniny domů za svými rodinami. Brouzdali se sněhem na nástupiště, jenž přes bílé závěje skoro nebylo vidět. Vzájemně si mezi sebou nadšeně sdělovali, co by chtěli k Vánocům. Nastoupili do vlaku a blížili se ke svým domovům.

Na hradě zůstala jen hrstka jedinců, kteří se z různých důvodů rozhodli zůstat. Mezi nimi i parta Pobertů a Lily Evansová. James se ve společenské místnosti skláněl spolu se Siriusem nad svou šachovnicí kouzelnických šachů, snažíc se vymyslet nejlepší strategii, jak vyhrát nad svým soupeřem. Nebyl však plně soustředěný, protože po očku pokukoval po Evansové. Už nějaký ten rok do ní byl blázen. Náhle se ocitl v sedmém ročníku a stále se neodhodlal k tomu vyznat jí lásku.
V daný okamžik se však rozhodl, že vánoční prázdniny v Bradavicích jsou dobrou příležitostí ke změně tohohle táhlého problému. Bál se, že mu jí přebere ten slizoun, Snape, vedle kterého jí občas přistihl. I když musel uznat, že jen ta představa jeho krásky vedle mastný hlavy byla k smíchu.

Přece na něm nemohla nic vidět, ujišťoval sám sebe v duchu.
"Jsi na tahu!" houkl už na něj Sirius rozmrzele. Během půl hodinové hry se James zasnil už snad po páté.
"Co? Jo, jasně," zamrkal James a věnoval se zas pouze šachům. Tedy snažil se.

--

"Zas po tobě kouká, Lily," šeptla její kamarádka Bonnie.

Oslovená drobet zčervenala a přemýšlela, proč asi. Ví, James, že se jí líbí? Snad ne. Ona se mu určitě nelíbí, tím si byla jistá. Je nafoukaný, ale právě tato záporná vlastnost se jí na něm přitahovala. Na dokonalých klucích totiž dle jejího názoru nebylo nic zajímavého, lákavého či dokonce záhadného…

"Dnes mají padat hvězdy. Půjdeš se mnou v noci na astronomickou věž?" zeptala se kamarádky.
"V kolik, zas po večerce?" povzdechla si Bonnie.
"Padají jednou za čas. Je to vzácnost, prosím," přikývla.
"No dobře a nech si ty psí oči…"

Lily se ulevilo, sama se jít bála. Přece jen v noci je hrad strašidelný, plný stínů, z čehož jí vždy mrazí a naskakuje husí kůže.
"Díky," usmála se proto vděčně.

--

"Prý dnes budou padat hvězdy," říkal Jamesovi rozjařeně Remus při cestě na večeři. Díky faktu, že kvůli svým přeměnám ve vlkodlaka musel vědět o každém úplňku na den přesně, měl přehled o všem, co se kdy dělo na noční obloze.
"No a?"
"Mohl by sis přát Lilyino srdce, když nějakou zahlídneš. Třeba by ti pomohla vyžvejknout se," zaculil se.
"Vtipný…" protočil oči černovlasý chlapec.

Když si však toho večera lehal do postele, myslel jen na hvězdy a Lilyinu usměvavou andělskou tvář. V momentě, kdy ani kolem dvanácté nespal, vstal, převlékl se zpátky do školního oblečení a zahalen ve svém neviditelném plášti se vydal na astronomickou věž.

--

"Nebudeme tu dlouho, že ne?" ujišťovala se Bonnie a zimní hábit jí chránil před vichrem na věži.
Obě dívky upíraly pohled k hvězdné obloze. Lily neodpověděla. Vyhlížela padající hvězdu a ani netušila, že ten, na kterého s láskou myslí, zrovna dorazil na stejné místo právě kvůli ní.

James v tu chvíli myslel na to, že se chová směšně, když jde žádat hvězdy o dodání sebedůvěry, aby vyznal své světici lásku, když tu jí spatřil přímo před sebou. Vypadala nádherně. Vlasy jí rozevlál silný vítr a její oči se upíraly k obloze. Chvíli stál jak přikovaný, skryt pod neviditelným pláštěm a jen jí pozoroval. Pak také vzhlédnul k nádherné hvězdné obloze. Pochopil, že jeho padající hvězdou je právě ona a musí jí chytit, než se to podaří třeba právě…Snapeovi. Měl štěstí, zrovna jedna padala…

--

"Vstávej, zaspals snídani, je Štědrý den. U postele máš kupu nerozbalených dárků. My už si vše rozbalili," budil Jamese v poledne Sirius.
"Co? No jo, vždyť už vstávám," zabručel, protáhl se a zívl.
"Tys ponocoval?" zajímal se Remus.
"Hm, jo, byl jsem na setkání s hvězdou."
"On se snad opil. Mluví nesmysly," řekl Červíček a v duchu si gratuloval za bystrost. Jeho přátelé ho zpražili pohledem.
"Tys byl vyhlížet padající hvězdu," došlo Remusovi.
"A potkal jsem tam Lily…neviděla mě. Vypadala božsky. Dnes se odhodlám a pozvu jí na procházku," řekl pomalu James.
"No konečně!" zajásali jeho kamarádi s úlevou, že se konečně dopracuje k dlouho očekávanému zlomu, jenž ho buď napořád pohltí zármutkem nebo naopak rozjasní štěstím.

--

Při obědě pokukoval po Lily, a když si pak šla sednout s kamarádkami ke krbu do společenské místnosti Nebelvíru, přišel za ní a odkašlal si:
"Ehm, můžu s tebou mluvit mezi čtyřma očima?"
Evansová zvedla překvapeně hlavu a pomyslela si:
Že by hvězdy konečně včera vyslyšely mé přání?
Bonnie do ní drkla a tak zamrkala, vrátila se do reality a usmála se:
"Jistě."

Počkal, až se zvedla a vyměnila si překvapený pohled s Bonnie, a pak se s ní vydal k oknu, dál od jejích zaskočených kamarádek. Chvíli oba mlčeli, hledíc jeden na druhého. Zjevně čekala, co jí chce sdělit, a tak si odkašlal a vyhrlkl:
"Šla by ven?"
"Prosím?" zamrkala.
"Šla bys se mnou ven?" zopakoval pomaleji a oddechl si.
"Na…procházku?" zeptala se, protože jí bylo jasné, že na rande by s ní asi nešel. Nevěděla, co ho tedy tak znervózňovalo.
"Jo…teď…"

Zmateně přikývla, vzala si ze sedačky u krbu plášť a společně vyrazili na zasněžené pozemky. Ten den stále sněžilo a mezi vločkami občas vykouklo slunce. Šli dlouho za oboustranného mlčení, až došli k zamrzlému jezírku. James se nadechl a vydechl několikrát za sebou. Dívala se na něj svýma nádhernýma hřejivě zelenýma očima. Musel to vyslovit, teď nebo nikdy.

"Líbíš se mi…dlouho," zašeptal. Zamrkala, tohle nečekala. Chvíli jen stála a zírala na něj a pak mu padla kolem krku, přičemž ho její zrzavá hříva zašimrala pod nosem.
"Ty mě taky! I když občas se furt chováš…no víš…"
"Ach Lily! Vážně?" zajíkl se šťastně.
"Ano, už několikrát jsem žádala hvězdy, aby mi seslaly tvou lásku a dovolily, abys mě miloval právě ty!" vyhrkla, než se stihla zarazit, načež se, šokována sama sebou, odtáhla. Kdyby neměla červené tváře od zimy, jistě by zrudla jak čerstvé rajče. V tu chvíli zapomněla na fakt, že mu chtěla vyčíst to, jak se stále choval k jejímu kamarádovi, Severusovi.
"Já…já vím, byl jsem včera na astronomické věži žádat hvězdy o totéž. Nakonec mi daly tu nejkrásnější hvězdu," políbil ji na tvář s úsměvem a v očích se mu třpytily jiskřičky štěstí.

V tu chvíli se z nich stal nejšťastnější pár široko daleko. V zamrzlém období je hřála vzájemná láska. Pro Severuse Snapea však jeho slunce tím dnem zapadlo a od té doby bloudil v temnotě, plné smutku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alex Alex | 7. prosince 2014 v 19:24 | Reagovat

Nejspíš budu mít cukrovku :D ale jo, líbí se mi, moc pěkně napsané :)

2 wewerka wewerka | 7. prosince 2014 v 19:59 | Reagovat

Ten poslední odstavec je hodně povedený :) jinak pěkná povídka

3 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 7. prosince 2014 v 20:01 | Reagovat

[1]: jsem ráda, že jsem tedy splnila zadání :D

[2]: děkuji :) konec má být vždy nej, že? :)

4 Snapeova Snapeova | Web | 8. prosince 2014 v 18:50 | Reagovat

Konec je asi nejpřeslazenější, ale jinak mi to nepřišlo nijak hrozné. Naopak mi přišla povídka hrozně krásně napsaná. Byla kouzelná a odnášim si z ní příjemný pocit :) Jen tak dál.

5 Oriana Oriana | Web | 10. prosince 2014 v 19:22 | Reagovat

Veľmi pekná poviedka :) podľa mňa to nebolo presladené, iba romantické, ale ja som si vždy ich lásku predstavovala presne tak - romanticky.

6 Blančitos Blančitos | E-mail | 11. prosince 2014 v 19:25 | Reagovat

Děkuji za příjemnou, sladkou oddechovku. :-) Jenom teda chudák Sev. :-)

7 Kniga Kniga | Web | 11. prosince 2014 v 20:20 | Reagovat

Romanticke :) Moc se mi libi. A jako vsichni co kdyz na ty hvezdy koukal i | Sev? A co kdyz vlastne koukal...

Na nadvori pobliz skleníků seděla osamocená postava, hledící na oblohu... čekající na padající hvězdy... Osamělý mladý muž upřeně hleděl na nebe, nesměl promeškat jednu z mála možností si něco přát. neviděl stíny na astronimické věži. Oči měl jen pro hvězdy... A ejhle jedna zrovná padá "Ať je Lily šťastná..." zašeptal Severus Snape.

8 verky verky | 17. prosince 2014 v 12:10 | Reagovat

ta představa jeho krásky vedle mastný hlavy byla k smíchu. :-D :-D :-D jinak krásně romantické :-)

9 Marcela:) Marcela:) | 28. srpna 2015 v 22:58 | Reagovat

Krásný :-)  miluju povídky z jejich období a tahle byla absolutně nádherná :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama