Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

We are sisters → 10. Grape gentlemanem?

18. listopadu 2013 v 11:09 | Gina Grint |  We are sisters
Ahoj, mám pro vás kapitolu k povídce We are sisters, jenž je psána z pohledu Amandy. Doufám, že se vám bude líbit. Po ní vás opět čeká drabble.

Gina Grint
---

"Docela bych se tu klidně zdržela i trochu déle, pokud by tu bylo kapánek teplo," otřásla jsem se.
"Co se to s Grapem děje? Na mě je protivnej, jak činže a Shanon by na rukou nosil!" otočila jsem se k Edmundovi, nestačíc se svému poznání divit.
"Edwarde, bude to tak lepší..." vyšlo z mých úst jen a odešla jsem.


***




V naprosto neproniknutelné tmě jsme nemohli vidět ani na krok. Zato ale byly slyšet hlasy, jenž prozrazovaly znovu nalezenou lásku Shanon a Patrika. Po úrazu, kdy si má sestřička vyvrkla kotník jsem ty dva nechala spolu samotné, musejí si toho tolik říci, tolik vysvětlit.

"Amando, víš že je to tu docela romantické? Ty, já, ve tmě, nikdo o nás neví..." zašeptal mi do ucha Edmund, kterému jsem ležela v náručí.

Raději jsme už nikam nechodili. Po naší čelní srážce si nejsem jistá, zda bych další přežila. Místo toho jsem si užívala nepřekonatelnou rozkoš v jeho náručí. Ta jeho vůně mě tolik vábila, že jsem se jí nemohla nabažit. Docela se mi líbil fakt, že jsme se náhle ocitli tak nějak odříznutí od reality. Bylo v tom tolik nepoznaného a fantastického. A jelikož jsem věděla, že Shan je v dobrých rukou, líbilo se mi to dvojnásob.

"Víš, že mě se to zamlouvá také?" otřely se mé rty o jeho ústa, tak žádostivá po polibku:
"Docela bych se tu klidně zdržela i trochu déle, pokud by tu bylo kapánek teplo," otřásla jsem se.

Edmund si v tu chvíli sundal mikinu a celou mi ji omotal kolem mého zkřehlého těla. Já se jen vděčně pousmála, začínajíc však hned na to protestovat:
"Děkuji lásko, ale tobě bude zima. Za chvíli nás snad někdo najde, zbytečně vymrzneš."

On se jen nadechl a vznesl argument proti mému tak, že jsem nedokázala odporovat:
"Lásko, radši ať vymrznu já než ty", šťouchl mě do nosu.

V tu chvíli jsem měla chuť ho popadnout kolem krku, ale ta zima byla čím dál tím víc nesnesitelná, takže jsem se jen více zahrabala do té úžasně vonící mikiny mého báječného kluka. Kdyby nás tak někdo viděl!

Obě dvě sestry v náručí svých milých se klepaly mrazem, div jim nevypadaly všechny zuby.

Ta představa mi přišla skoro až k smíchu. Všude kolem náš obklopovala jen voda a tma, ale my se i přes tyto nesnáze cítily v bezpečí, zářící štěstím. Naší pohodu nám narušilo naléhavé klepání a hlas pruďase Grapa!

"Haló? Kdo je tam? Je tam vůbec někdo? Ozvěte se!"

Já jen v tu chvíli slyšela, jak se Edmund rychle vymrštil na nohy, mumlajíc směrem ke mně omluvu, a hlas Patrika, jak něco šeptá Shanon. Potom se místností rozléhaly rychlé kroky, které mířily k východu. Kluci začali bušit do dveří a vykřikovat:
"Haló? Tady jsme, tady! Prosím, pomozte nám..."

Já se pomalu zvedla a mikinu si přitáhla více k tělu. Poslepu jsem hledala začala hledat svou sestru:
"Shanon? Jsi tu někde?"

"Tady, tady," něčí ruka mě chytila za kotník po chvíli a táhla dolů.

Já se k sestře blíže sehnula, dřepnouc si následně vedle ní, aby si s tím svým kotníkem nepřišla zas tak bezmocná a sama. Pořád jsme obě slyšely hlasy Grapa, Edmunda a Patrika. Pak už se jen objevilo…světlo! Více jsem zaostřila, abych lépe viděla. Pořád jsem držela Shanon za ruku.

Nemůžu tomu uvěřit! Jsme volní!

Pomohla jsem Shanon na nohy, ale v tu chvíli přiběhl Patrik a pomalu vyzvedl mou sestru do náruče. Za ním se objevil po snad sekundě Edmund, který mě vzal kolem ramen. Zbýval tu už jen Grape. Pochybovačně se na nás podíval, když zcela zadýchán přiklusal a opět na nás šklebil ten svůj ksicht. Chtěla jsem mu na tu jeho zadýchanost něco kousavého říci, jako na hodině on mě, ale držela jsem se. Edmund na mě viděl, jak mé tváře nabraly drobet nachový odstín a přitáhl si mě víc k sobě. Při pohledu na Grapa, jak tu stál, bych ho nejradši zatloukla do země. Arogantnost mu přímo sršela z očí!

Když se po několika minutách ozvala Shanon s bolestným jekotem, Patrik neváhal a mířil s ní v náručí na ošetřovnu. Grape mu byl v patách a volal za ním:
"Nelsone, proboha, zastavte se. Forsytová je zraněná, někde spadnete a budete na zdravotce s ní. Stůjte Nelsone!"

S Edmundem jsme si vyměnili významné pohledy. Řekl to tak jemně a procítěně, že jsem se zarazila a byla jak u vytržení. Grape se snažil Patrikovi Shan vzít z náruče, ale mladík se nedal.

"Co se to s Grapem děje? Na mě je protivnej, jak činže a Shanon by na rukou nosil!" otočila jsem se k Edmundovi, nestačíc se svému poznání divit. Pak jsem slyšela jen vysoký, naštvaný hlas:
"Pane profesore, prostě ne! Shanon je moje holka a já ji jako její přítel odnesu SÁM!" Než se stačil náš pruďas vzpamatovat, byl Patrik pryč.

Zbyly jsme tam jen my, chystajíc se také odejít, ale nemohla jsem si nevšimnout jeho opovržlivého pohledu. Je mi jasné, že by s chutí pronesl nějakou jízlivou poznámku, ale byl tam Edmund a ten nemusel ani nic říct, aby Grape pochopil, že jen slovo a bude zle. Ne, že by mu můj drahý ublížil, avšak mohl se postarat, aby Grapeova kariéra rychle skončila... Ale přece si to neodpustil:
"Okamžitě se běžte převléknout, Fullertonová, a vy také, Townsende. Půjdu říci paní ředitelce, že jste v pořádku," otočil se na podpatku a byl ten tam.

-

"Patriku, nemusíš tak pospíchat, jinak se vážně někde vysekáme," slyšela jsem, jak Shanon krotila Patricka, když jsme přiběhli k nim.

Chtěla jsem vědět, co s ní bude. Já si ještě po cestě ždímala tričko, měla jsem ho trochu mokré. Ale Edmundova mikina hřála příjemným teplem, takže to tak hrozné nebylo.

Jakýpak převlíkání, pche! Navíc mi to nařídil Grape, toho tak budu poslouchat, pomyslela jsem si vzdorovitě.

Patrik byl velice horlivý a snažil se, co nejdříve dostat na ošetřovnu. Chápala jsem ho. Zastavili se na okamžik, aby nabral dech, a při té příležitosti se ji podíval hluboko do očí:
"Lásko, neboj, budu opatrný. Dostaneme se tam včas a bez jiných možných úrazů. Stačí tvůj kotník," zasmál se a políbil ji.

Čekala jsem, jak Shanon zareaguje. Ta mu s chutí polibek opětovala. Já se s Edmundem jen usmála, ale v tu chvíli jsem cítila něco těžkého v žaludku, divný pocit. Jako když by za mnou někdo stál! Otočila jsem se a uviděla ho! Z druhého koutu chodby, v které jsme se na chvilku zastavili, se na mou sestřičku díval Edward Masson!

Shanon si všimla mého pohledu a uviděla ho taktéž, v tu chvíli zbledla. V jejích očích se značila čirá panika, jako když by si říkala:
"Všiml si mě? Určitě viděl, jak se líbám s Pattem? Jistě nás viděl, není přece slepý… Ach bože!"

Tolik bolesti, jenž v jsem v jeho očích zahlédla, tolik žárlivosti... Jen tak tak se držel sloupu, aby nevypěnil. Všimla jsem si prosebného pohledu, který k němu Shan vyslala, jako by chtěla vyjádřit lítost. Viděla jsem to na ní. Patrik si toho nevšiml, ale Edmund ano. Očima mi naznačil nevyslovenou jasnou otázku:
Co se děje?

Posunkem jsem mu naznačila, aby byl zticha.

Po několika minutách toho nesnášenlivého, ale zároveň zklamaného pohledu, jenž Edward vrhal na mou sestru, jen svěsil hlavu, jak zpráskaný pes a pomalu si to mířil pryč od těch muk, jenž ho v několika málo sekundách potkala. Vymanila jsem se z Edmundovy náruče a šla za ním. Shanon jen vykulila oči kam to jdu a horlivě naznačovala, abych šla zpátky.

Odbila jsem jí ledabylým mávnutím, aby si Patrik ničeho nevšiml. Ten pak začal pomalu odcházet a s ním i Shanon, kterou si stále nesl. Byla jsem od Edwarda už jen pár centimetrů, donutíc ho zastavit, a podívala jsem se přímo do jeho smutných očí.

"Edwarde, bude to tak lepší..." vyšlo z mých úst jen a odešla jsem.

S velkým sebezapřením se jen otočil na podpatku a odkráčel pryč. Poté se ještě ohlédl a viděl, jak se Shanon s Pattem vzdalovali i se stíny za sebou. Shanon se mu vzdalovala...

-

"Slečno Forsytová, budete v pořádku. Noze nic není, jen je mírně vyvrknutá. Musíte na sebe dát v dalších 14ti dnech pořádný pozor, jinak se Vám to celé hne, což by už představovalo docela velký problém. Budete pěkně po celou dobu ležet v posteli," nařídila ošetřovatelka.

Shanon jen poslušně všechno odsouhlasila a Patrik se usmál:
"Děkuji Vám mnohokrát paní Poppinsová!" a nasadil jeden ze svých neodolatelných úsměvů. Gemma Poppinsová se jen zarděla a mávla rukou:
"Ale jdi, Nelsone, takovou starou osobu, jako , nemusíš zahrnovat komplimenty," se smíchem. avšak vděčným výrazem ve tváři, odešla do své kanceláře.

"No, že se nestydíš, takhle tady svádět jiné ženy před svoji přítelkyní," hubovala Shanon svého drahého, ale zároveň se zasmála. Patrik se k ní sklonil:
"Jestli chceš lásko, tak teď budu svádět tebe," usmál se šibalsky, načež ji jemně políbil.
"Vidím, že je vše v pořádku," usoudila jsem nadšeně. Oba stočili své usměvavé tváře po mém hlase a viděli mě s Edmundem ruku v ruce jak se šťastně usmíváme.
"V nejlepším, sestři," odpověděla Shan a stiskla ruku Patrikovi

Ten se jen vděčně usmál a jeho opět zářivé oči se zdály býti plné nehynoucí lásky. Opět jsme všichni zářili štěstím, a tak to má vypadat! Ovšem, co to Grape vyváděl? Musím podměty, jenž ho vedly k jeho podivnému chování, co nejdřív přijít!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama