Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

We are sisters → 8. Pláč, Grape a Patrik

30. října 2013 v 15:40 | Gina Grint |  We are sisters
Ahoj, konečně mám pro vás další kapitolu k povídce We are sisters, vyprávěnou z pohledu Amandy.
Gina Grint

---


"Shanon, sestřičko moje, pročpak pláčeš? Kdo ti ublížil?" zeptala jsem se, ač jsem věděla, oč tu kráčí, zase Masson.
"Amando! Nestíháme, do háje se na to můžu vykašlat. Víš jak je to ještě daleko? To nemůžem ani za boha dát. Asi si zase něco vyslechnem," skuhrala Shannon a čím dál tím více přidávala na tempu.
"Edmunde, tebe samozřejmě miluju!" radostně jsem se mu vrhla kolem krku a vášnivě ho políbila.
"Tohle dopadne blbě, tohle dopadne zatraceně blbě," mumlala jsem si pro sebe v tu chvíli.

***





"Do prkený podlahy, kam jsem dala tu tašku! Člověk v tomhle bordelu nic nenajde. Jsem si ji zase určitě dala k posteli, jako vždy," rozhlížela jsem se po pokoji, hledajíc tu proklatou věc. Za chvíli měla začít hodina a opět jsem nebyla připravená!

Najednou přiběhla Shanon tak zběsile, až jsem se ji lekla a zakopla o mou hledanou tašku. Za ní se v těsném závěsu objevil Patrik! Já jen vyvalila oči, okamžitě k ní přiběhnouc. Jen na malý okamžik jsem se tázavě podívala na Patrika, který mezitím doběhl k Shanon a vzal ji do náručí. Tichým gestem mi nakázal, abych prozatím byla tiše, protože se Shanon v tom neskutečně srdcervoucím pláči snažila zrovna něco říci. Já se k ní přiblížila na vzdálenost několika centimetrů, vezmouc ji z Patrikovy náruče a odhrnula jsem jí vlasy. Bože, ten pohled se nedal snést! Shanon mi v danou chvíli plakala v náručí a já se k ní předtím chovala jako podrazačka. Nemůžu prostě vidět, jak trápí Patrika. Copak to nechápe? Ráda bych ji silně objala, aby věděla jak ji mám ráda i že ji nechci trápit, ale jde proti všemu a všem! Podívala jsem se na ni očima plnýma něhy.

"Shanon, sestřičko moje, pročpak pláčeš? Kdo ti ublížil?" zeptala jsem se, ač jsem věděla, oč tu kráčí, zase Masson.

Snažila jsem se ji trochu podepřít, aby se dokázala posadit, podávajíc jí následně kapesník ji kapesník. Patrik tu pořád ještě seděl neschopný slova. Nasměrovala jsem Shanon tak, aby se opřela o kraj postele, a pomalu k němu přistoupila a dávajíc mu ruku na rameno se slovy:
"Patriku, asi bys měl jít. Víš tohle je určitě záležitost holek, pak si promluvíte. Shanon ti to jistě vysvětlí. Teď se ji pokusím trochu uklidnit."

Patrik se za ní nejistě podíval a nevypadal, že by chtěl jít.
"Patte, slibuju, že si s tebou promluví," zvýšila jsem hlas, aby mě slyšel. Jen sebou cukl a smutný, ale zadumaný odešel z pokoje.

"Hroznej kluk, musí u všeho bejt," zasmála jsem se pro sebe se pro sebe, zavírajíc dveře, načež jsem se otočula na Shanon, která se už jakž takž uklidnila.

Po usazení se přímo naproti ní a jsem před ní postavila krabici kapesníčků.
"D-dí..ky Amando, to ..to bodne," poděkovala škytavě a vysmrkala se.
Já se k ní blíže přisunula a objala ji.
"Shanon? Povídej, co se stalo? Zase Masson, viď?".

Sestřička se zhluboka nadechla, přičemž začala žmoulat kapesník.
"Amando, on mě pozval na čaj do krásné místnosti s krásnou postelí... Ehm totiž nemysli, že něco bylo," trochu se zarděla: "To ne. Byl to jen čaj. Povídali jsme si o tobě, o nás, jak teď jsme rozhádané. Pak mě vzal za ruce a tak nádherně se vyslovil, okouzlila jsem ho! Málem jsme se políbili, ale já nemohla. Jak se říká, probudila jsem se do reality a ani nevím proč, ale...utekla jsem! Nešlo dýl snášet, jak tam klečí a šeptá mi, jak mě miluje!" rozplakala se a já ji objala silněji, aby věděla, že tu jsem.
"Amando, pro pána, co se to děje?"
"Pojď sem, sestřičko moje, pojď ke mně. Mám tě tolik ráda a nemůžu vidět, jak pláčeš," podívala jsem se na ni a oči mě neposlouchaly. Rozplakala jsem se také. Tohle bylo i na mě moc!

Tolik jí mám ráda, ale nemůžu vidět, jak se trápí, jak ubližuje Patrikovi. Tolik ji chci pomoct! Avšak zamilovala se i přestože již má kluka! Ach bože, jak tohle dopadne. Patrika nedokážu vodit za nos. On to pozná! Nemůžu mu pořád lhát, že se nic neděje.

Hladila jsem ji po vlasech a rovnala jí je. Měla svou nádhernou hřívu díky breku celou rozcuchanou. Byly bychom tam ještě hodně dlouho, ale uvědomila jsem si, že nám za chvíli začíná hodina. Musíme se dát do kupy. Takhle do třídy nesmíme přijít! Zvedla jsem se a spolu se Shanon. Už se konečně trochu uklidnila. Začala si upravovat sukni a bílou košili, kterou měla od pláče celou promočenou. Já jen zhodnotila její zevnějšek a musely jsme se pousmát. Chtělo by to trochu rekonstrukce. Jen prohodila hlavou na znamení, že se nedá nic dělat.

"Shan, musíme pádit. Za chvíli začínají lektvary, víš jakej je Grape pruďas," připomněla jsem.

Shanon se rozesmála a já po ní hodila svetr, bude ve sklepení docela zima. Chytla ho a poděkovala. Vzaly jsme si saky paky a uháněly na dvouhodinovku lektvarů s profesorem, pardon pruďasem, Grapem.

"Amando! Nestíháme, do háje se na to můžu vykašlat. Víš jak je to ještě daleko? To nemůžem ani za boha dát. Asi si zase něco vyslechnem," skuhrala Shannon a čím dál tím více přidávala na tempu.
Já se jen za ní hnala s vyplazeným jazykem. Tohle není pro mě.
"Zatraceně, Shanon, zpomal, už nemůžu, dyť víš, jak běhání nesnáším. Maximálně tak za nějakým pěkným hochem, ale za Grapem? Pche to bych si dala!" ušklíbla jsem se a narovnala košili, páč mi začínala vylézat z pod sukně. "To se na ten oběd budu sakramencky těšit! Mi vyhládne, po tomhle maratonu," zaprskala jsem a dál uháněla.

Když jsme konečně byly u dveří ke sklepení, jen slyšíme:
"Kde je Fullertonová a Forsytová".

Poplašeně jsme se na sebe podívaly a už vtrhly do třídy. Zrak nám jako první padl na povýšenou figuru a hlavu pana pruďase Grapa. Rychle jsme ze sebe vychrlily slova omluvy, štrádujíc si to ke svým lavicím, a vyndaly na stůl učebnice. Jelikož jsme byly kapánek udýchané, Grape si našeho co nejvíc nenápadného příchodu všiml.

"Vidím dámy, že zdejší chodby jsou velice dlouhé, nemýlím se? Funíte jak dva býci. Trochu se ovládejte a příště si to vypočítejte tak, abyste byly na mé hodině včas. Tohle nebudu trpět. Je mi jasné Fullertonová, že když jste vynikající na lektvary, že hodiny zde se mnou jsou pro vás zbytečné marnění času, ale přihlásila jste se do této školy, tak to hold musíte přetrpět," pronesl jízlivě.

Obě jsme se zarděly jak pivoňky a já začala pěnit. Shanon mi stiskla ruku, abych se uklidnila. On se pak otočil zády a stoupl si za stůl.

"Otevřete si učebnice na straně 362 a podívejte se na návod k použití lektvaru hadimrška. Na přípravu máte celé dvě hodiny. Deset minut před koncem ho od všech vyberu a zkontroluji. Nechci vás ochudit o oběd, mnozí z Vás budou potřebovat novou energii," zasyčel a koukl se na nás.

Já se jen tak tak držela, abych ho nešla chytnout pod krkem, parchanta jednoho mastnýho!
"Shanon, podala by jsi mi ten nožík, prosím tě?"
"Jasan Amy, tady ho máš," nasadila milý úsměv.

Jak jsem byla ráda, že jsme se zase nehádaly. Jen do chvíle ošem, než mi na mysli vyvztala představa faktu, že o několik lavic dozadu je Masson. V en moment se mi začal zvedat žaludek! Určitě na něj Shanon zase zírala a já místo toho shledala jak na nás čuměl Grape! Zatraceně jde ke mně. Klid!
"Copak Fullertonová, problémy?"
"Ne, pane profesore, vůbec žádné. Už jen několik minut a jsem zcela s hadimrškou hotova," pronesla jsem s takovou škrobeností v hlase, že se mi chtělo smát. S rovně vztyčenou hlavou jsem mu sahala až po krk-

Nejseš tak velkej, jak se děláš, skrčku, prolítlo mi hlavou. On se jen ušklíbl a odešel.
"Jen mazej, ty slizáku hnusnej!" zasyčela jsem.

Po několika minutách byl můj úkol zdárně dokončen. Vše jsem si uklidila, sedla si na židli a přihlásila se. Grape se otočil a s viditelným překvapením v očích ke mně přišel, omrknul lektvar, přičichl k němu a pak se na mě otočil s nuceným výrazem uznání, že jsem opět byla vynikající:
"Slečno Fullertonová,vše v pořádku. Za jedna," a odešel.

Shanon zvedla palec nahoru a po chvíli se přihlásila také. I ona měla vše v pořádku. Jo hold my se nezapřeme! Dvouhodinovka lektvarů je docela záhul a to zvlášť s Grapem. Zvládly jsme ji a už se jen hnaly jak hladové vlčice za vidinou výborného oběda. Jak já se na něj těšila! Tentokrát měl výjimečně Grape pravdu, tu energii jsem vskutku potřebovala doplnit, abych lépe překonala další nástrahy dne.

Když jsme šly pomalu přeplněnými chodbami na náš vytoužený oběd, já stále přemýšlela o Grapeovi.

"Že je ten Grape ale hnusnej buzerant, co?" rozesmála se Shanon.
"Jak já ho nesnáším!" rozmáchla jsem se naštvaně rukama.
"A co mě? Mě nesnášíš nebo miluješ?" ozvalo se za mnou.
"Edmunde, tebe samozřejmě miluju!" radostně jsem se mu vrhla kolem krku a vášnivě ho políbila.

V proudu té nezdolné vášně, která sílila každým dnem a okamžikem, co jsem s ním prožila, jsem si nevšimla, že za námi někdo je. Zakašlal a já hned poznala, o koho jde - Sean.

"A zase se cumlají. Děti děti vy se nikdy nenabažíte?" rozřehtal se a políbil svoji společnici po levém boku na tvář, když jí cukaly koutky pobavením.

Shanon se jen uculovala a pozdravila Marry. Já se opět zmohla jen na ušklíbnutí, při kterém můj drahý bratříček opět ukázala své schopnosti rozřehtat se na celé kolo. Nakonec jsme se nějak spárovali a odešli do jídelny konečně na náš vysněný oběd. Než jsme si sedli, už jsem viděla Patrika, jak si to k nám štráduje. Vypadal sebejistě, byl odhodlaný získat již konečně dlouho očekávané odpovědi na své otázky. Natočila jsem se k Shanon a pošeptala ji :
"Jéjda Patrik, určitě bude chtít slyšet vysvětlení tvého chování, Shanon…Shanon! Kam to zase koukáš?" vytočila mě do nepříčetnosti. Zase zírala na Massona! Po chvilce se jen oklepala:
"Co-co…jsi říkala, Amy?"
"Nic! Jen, že ti jde Patrik. Vymysli si zatraceně dobrou výmluvu na ten tvůj brek dneska před lektvary," odsekla jsem, sedouc si ke stolu, kde jsem se chutí pustila do jídla. Z dálky ke mně pouze doléhaly tlumené, tiché hlasy Patrika a Shanon. Ohlédla jsem se, zaregistrujíc zrovna, jak ji Patrik vzal kolem ramen.

"Lásko, už je ti lépe? Pověz, pročpak jsi plakala?" dal jí pusu na tvář a na rty.

Shanon se neodtáhla a jen pronesla:
"Víš Patriku, stavila jsem se na dívčích záchodech, abych si vše srovnala v hlavě. Je mi hrozně líto, jak moc se s Amy poslední dobou hádáme. Prostě toho bylo na mě moc. Utíkala jsem se ji omluvit a tys mě zahlédl. Já pak zakopla a poté už vše víš. O nic jiného nejde," usmála se s trochu rozpačitě. Sedli si k sobě, vzala si příbor a začala jíst. Patrik, očividně potěšen její odpovědí, ji vzal za ruku a políbil.
"To jsem rád, lásko, že to není nic vážného."
"Tohle dopadne blbě, tohle dopadne zatraceně blbě," mumlala jsem si pro sebe v tu chvíli. Ze zvědavosti jsem se podívala směrem Edmunda Massona. Bublal závistí a byl smutný. Nevím proč, ale bylo mi ho v ten moment líto...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama