Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Nevěrný (2/2)

5. prosince 2012 v 21:04 | ♥♥Veronika♥♥ |  Harry Potter´s short stories from ♥♥Veronika♥♥
Druhá část...
***





Harry byl po celý zbytek dne jak sluníčko a práce mu šla rychle od ruky, protože věděl, že se večer s Dracem opět setká. V devět večer se podíval do svého diáře, aby se popřípadě psychicky připravil na schůzky dalšího dne. Náhle mu před očima svítila poznámka, napsána vyjímečně červeným ingoustem, oproti ostatním černým, jenž oznamovala: Dnes jsou tomu dva roky, co zemřel profesor a šlechetný člověk s velkým srdcem, Severus Snape! Povzdech si, zaklapl diář, zvedl se a přešel k oknu, pozorujíc uměle vytvořené nebe, plné hvězd.

Po zhruba půl hodině se tiše otevřely dveře. Harry stále přešlapoval u okna a přemýšlel. Byl tak zamyšlený, že příchozího ani neslyšel vejít. Náhle se kolem jeho pasu omotaly již tak známé mužské ruce a na krku ucítil hebké rty: "Tak jsem tady. Děje se něco? Vypadáš zamyšleně..."
"Zítra už to budou dva roky, Draco..."
"Dva roky?" nechápal.
"Od poslední bitvy v Bradavicích..." vysvětlil a otočil se k blonďákovi čelem.
"Nojo vlastně... Málem jsem zapomněl... Vzpomínáš na ty, co jsi ztratil," odtušil.
"Hlavně na jednoho ostatními nikdy nepochopeného učitele..."

"Snapea," doplnil Harryho Draco: "Chceš zajít zítra na jeho hrob?"
"To bych moc rád. Půjdeš se mnou?"
"Jistě," ujistil Pottera Malfoy a jemně ho políbil, načež si po zbytek večera povídali a oba vzpomínali na dobu před dvěma lety. Draco se proto zcela zapomněl svému milenci zmínit o rozhovoru mezi ním a Weasleyovou.

-

Další den v podvečer stál Draco po Harryho boku u hrobu Snapea a pozoroval, jak na právě očištěný náhrobní kámen jeho přítel kouzlí nádherný věnec bílých lilií. Lehce se setmělo, takže se všude okolo tvořily stíny, jenž by mohly kdekomu nahánět hrůzu. Na hřbitově kromě nic dvou nikdo nebyl, proto Draca téměř vyděsil k smrti zvuk rozbíjejícího se květináče, který stál ještě před malou chvílí na zídce, na níž zářila lehce zlatavým písmem jména a čísla hrobů těch, co padli právě v závěrečné bitvě o Bradavice před dvěma lety. Oba chlapci se tím směrem poplašeně podívali a zahlédli obrys černé kočky, seskakující dolů z onoho, všemi kouzelníky uctívaného místa.

"Pitomá kočka málem jsem dostal infarkt!" zanadával si Malfoy.
"No to mi povídej! Raději už půjdeme. Nechceš si někam zajít sednout?" navrhl druhý muž.
"Ty mě zveš na večeři?" zaškubaly blonďákovi koutky v náznaku lehkého úsměvu.
"Možná," zněla hravá odpověď.

-

Náhle ta samá kočka nabývala čím dál větších rozměrů, za chvíli byla větší než Draco, v tlapce se jí objevila hůlka a začala ho mučit Cruciatusem. Blonďák padl k zemi, mlátil sebou a začal vřeštět strašlivou bolestí.

"Draco, Draco! Vzbuď se!" doléhal k němu jakýsi ženský hlas z dálky, nakonec rozlepil oči a vyhoupl se, celý zpocený, do sedu.
"Byl to jen sen, miláčku," hladila svého muže jemně Astorie a tomu se ulevilo, že se ho ta kočka ze hřbitova opravdu nerozhodla mučit, protože by zjevně dopadl stejně jak rozkřáplý květináč.
"Jo, byl to jen sen..." zopakoval po ní úlevně, opět si lehl, ona se k němu přitulila a během pár minut se opět nechali vnést do říše snů klidným, ničím nerušeným spánkem.

-

Když druhý den Ginny stála na smluveném místě v parku, zaplavila jí nervozita a nedočkavě se rozhlížela. Přece jen jí Malfoy vždy naháněl hrůzu. Navíc měl čtvrt hodiny zpoždění. Myslela jsi, že právě on bude dbát na přesnost, ale zjevně se zmýlila.

"Promiň, že jdu pozdě," ozvalo se za ní o pět minut později tiše a nečekaně, až nadskočila.
"V pořádku," šeptla jen, zpamatovávajíc se z šoku a posadili se společně na lavičku: "Hermiona mi zdělila, že ti už víceméně o mém problému řekla."
"Ano, vím o něm, ale je tu jeden menší háček," skousl si ret, byl nervozní, což u něj Ginny ještě neviděla.
"Jaký?"
"Tvůj problém jsem totiž...já," zadíval se jí do očí.
"Cože?" zamračila se nechápavě.
"To se mnou tě Harry podvádí... Miluju ho." zašeptal.

Přála by si, aby se přeslechla, avšak jeho slova slyšela zcela jasně a zřetelně. Přesto jí dělalo veliké problémy uvěřit jim. Hodnou chvíli se ani nepohnula a jen na Draca zírala. Ten se začal obávat jejího výbuchu, avšak náhle se pouze zvedla a prostě odešla, rozhodnuta zeptat se pro jistotu téhož dne svého muže. Když jí byla Dracova slova o půlnoci potvrzena, zhroutil se celý její doposud docela klidný svět. Vlepila Harrymu facku a s řečmi o rozvodu odešla bydlet na nějaký čas k Hermioně do doby, než se bude schopna postavit na vlastní nohy.

-

Draco měl toho dne večer po svém přiznání z domova naprosté peklo. Astorie řádila jak černá ruka a rozbila prakticky vše, co se dalo. Nemohla unést fakt, že už přes rok žila s homosexuálem. Slova, kterými ho tehdy označila, byla vskutku velmi ostře vybraná a nepěkná. Malfoy děkoval všem svatým, že onen den přežil.

Když na něj nyní po roce a půl vzpomínal v pohodlném křesle s Denním věštcem v ruce musel se smát. Doléhala k němu příjemná vůně pečených stehýnek z křepelek a sbíhaly se mu sliny. Bylo poledne a Dracův žaludek už se hlasitě dožadoval přísunu potravy. Jeho "Popelce" příprava masa v den jejich výročí oficiální svatby trvala značně déle. Náhle se však konečně z kuchyně ozvalo Harryho volání: "Zlato, můžeš jít jíst! Oběd je na stole!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 5. prosince 2012 v 23:27 | Reagovat

Mooc oboum vám děkuju za komentáře, nad kterými jsem se červenala :') .. Jinak my máme doma tři kočky, takže je mám taky přečtený. A jednorázovku jsem si s radostí přečetla. Pobavilo a měla jsi to dobře napsané :)) . Jen tak dál ^^

2 Aidrien Assagir Aidrien Assagir | E-mail | Web | 6. prosince 2012 v 8:11 | Reagovat

Není to špatný, jen možná moc jednoduchý, že se Draco přiznal jen tak.

3 cincina cincina | Web | 6. prosince 2012 v 16:05 | Reagovat

To je tak krásný :) Já chci taky!... Přesně tohle chci zažít... ;)

Affs beru :)) Ten článek je starý no...asi ho obnovím :D Tak si mě přidejte jo :D

4 Marika Tepeš Marika Tepeš | Web | 6. prosince 2012 v 16:53 | Reagovat

Oh, to bylo naprosto uchvacující! Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Možná mě překvapilo, že se Draco tak rychle přiznal a po něm i Harry. Jsem ráda, že tam byl i Severus - i když nepřímo. Pouštět se do doby po Bitvě o Bradavice je vážně odvaha, ale tobě se to vyplatilo. Krásné, citlivé i drsné. Možná bych to udělala delší a trochu rozvedla tu zápletku s tím špehováním, ale to bych zase udělala já, no... :-D Tak piš dál tak hezky a já asi začnu milovat Drarry. :-D Těším se na další tvoji tvorbu. :-D Česká Fan-fiction má u mě zřejmě ještě šanci. Díky, rozhodně mi to zpříjemnilo pochmurný den. :-D

5 Clairka Clairka | Web | 10. prosince 2012 v 19:26 | Reagovat

Na to, že moc tento ty fanfiction nečtu a často mě nic moc nenadchne, toto bylo skvělé ;)

6 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 26. června 2013 v 14:37 | Reagovat

[4]: Děkuji moc za nádhernou pochvalu, až teď jsem si jí všimla. :) Moc si jí vážím. :)

7 Paddy Paddy | E-mail | Web | 3. června 2014 v 16:17 | Reagovat

Moc krásný konec. Líbí se mi ta zmínka o Severusovi, i ta scéna z hřbitova. Krásně vykreslená atmosféra... Že to Draco prozradil tak lehce? No na druhou stranu, co měl dělat? Špehovat sám na sebe?
Jak zmínila Marika Tepeš - zdá se, že česká slash fanfiction má šanci přežít ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama