Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Oheň, led a růže → 13. Vše je jednou poprvé - část třetí

25. března 2012 v 13:49 | Snapeova a ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže

Přístupnost: +15 let


***
"Choval ses jak Lucius!"
"Zas ten idiot!"
"Protože po tobě toužím,"
***




Severus se ráno vzbudil a posadil se přičemž se chytil za hlavu, která ho bolela až tak moc, jako by mu snad měla puknout. Začínal si vzpomínat na včerejší večer a došlo mu, co prováděl Elizabeth. 'Proč jsem to jen udělal? Takhle se přece normálně nechovám. Ano, mám se stát smrtijedem, ale k ženám se nechovám jako Lucius, tak proč? Proč bych měl být schopný si s ní užít i proti její vůli, kdyby Tom nepřišel? Z jakého důvodu mě včera přitahovala? Počkat, na co jsem to právě pomyslel? Přitahovala? Ne, to nebylo možné, to byla přece velká hloupost!' rozmlouval sám se sebou v duchu zmateně a vůbec tomu nerozuměl. Raději se zvedl a opatrně odešel do sprchy.
--

Sam ráno odešla na snídani s celou partou, kromě Severuse. Ten se asi ještě vzpamatovával ze včerejšího večera. Vyvěšeny už byli první konkurzy. Na těch dnešních se nenašla, takže si trochu oddechla a odešla se posadit k snídani. Snape šel na snídani mnohem později a před sebou pak v jedné z chodeb viděl jít Elizabeth. Byli v té chodbě sami. Ještě se raději rozhlédl, potom se rozeběhl, popadl ji za paži, zatáhl do jedné místnosti a rychle za nimi zamkl a zabezpečil je, aby nebyli nikým rušení.

"Co zas děláš!" vyjela na něj Liz, sáhla po hůlce a poslala mu kletbu do prsou. "Sakra, promiň, ale kdybych tě sem nezatáhl, nemluvila bys se mnou," zaskučel po tom, co spadl a ztěžka se sbíral ze země. "A ty myslíš, že s tebou po včerejšku ještě někdy promluvím?" zavrčela a dál na něj výhružně mířila s vražednou touhou v očích, jenž byly v tu chvíli temnější, stejně jako to občas Severus vídal u Sam, když někoho mučila nebo byla hodně naštvaná. Postavil se na nohy a ruce zvedl jako, že se nemusí ničeho bát, hůlku nechal v kapse. "Nechci ti ublížit. Ani jsem nechtěl. Nejsem takový, jaký jsem byl včera. To ten alkohol. Vím, že to budeš brát jen jako blbou výmluvu, ale tohle jsem vážně nechtěl. Choval jsem se jako idiot, jsem si toho vědom a omlouvám se," řekl a kdyby ho Rosemanová víc znala, věděla by, že ho včerejšek opravdu trápí. Jinak by se neomlouval, protože se za něco cítil vinen opravdu málokdy.

"Choval ses jak Lucius!" vyplivla znechuceně a sklonila hůlku, ale nezandavala jí nikam, zůstávala ostražitá. "Já vím...nejsem z toho nadšený. Přísahal jsem si, že tímhle způsobem se k ženám chovat nebudu, protože takhle se chová i můj...no nic... Prostě...nevím, na co jsem myslel a proč jsem to vlastně udělal. Víš, kdybych byl normálně při smyslech, nedotkl bych se tě. Takhle ne. Jsem rád, že Tom přišel a nemuselo dojít k něčemu víc. Můžeš mi tohle odpustit? Od budoucího smrtijeda tohle všechno zní asi divně, ale včera jsem to prostě nebyl já," povzdechl si a podíval se na ní.

Brunetka mu pohlédla zkoumavě do očí, protože do té doby se dívala do země. Viděla v nich upřímnost a to, že zklamal sám sebe, protože si slíbil, že takhle se nebude chovat, když nebude muset. Pokud mu to třeba nenakáže Voldemort. Přešla k němu s povzdechem: "Odpověz mi na něco...," dívala se mu do očí. "Na co?" zeptal se trochu zmateně. "Miluješ Sam? Proto jsi včera...? Protože ona tě nechce a...a tak sis myslel...?" povytáhla obočí a byla od něj jen kousíček. "Co?" vykulil oči, zatvářil se nejistě a raději se vyhnul jejímu pohledu. "Nevím, jak jsi na tohle přišla, ale je to totální hloupost. Sam vždycky byla a je jen kamarádka," řekl rázně. "Tak proč sis vybral zrovna mě, její dvojnici v podstatě, až na nepatrné rozdíly, hm? Každá jiná ze Zmijozelu by ti vletěla do náruče," naklonila hlavu ke straně, prohlížejíc si jeho obličej a snažíc se z něj něco vyčíst: "Nejsem hloupá, ani slepá...."

Chvilku na ní zíral. Až nyní mu došlo, že jsou typově úplně stejné, jen má každá zcela jiné oči a vlasy, ale jinak si byly hodně podobné. Uvědomil si, že měla Elizabeth pravdu, že proto po ní včera tak vyjel. Připomínala mu Sam. "Mě žádná holka nechce. Nevím, jak jsi přišla na domněnku, že by po mě nějaká mohla jen na vteřinu toužit," řekl pouze. "Nechtějí tě jen kvůli tvé partě. Uvnitř sebe jsi podle mě úžasný člověk, jako Sam a...no, kdo jiný z vaší party kromě vás by se přišel omluvit?" pousmála se trošku. Nějakou dobu se na ní díval drobet překvapeně. "Žádám tě jen o jediné, aby jsi mi odpustila a nikomu, vůbec nikomu, radši ani Tomovi, neříkala, že jsem se ti omlouval. Nikdo se to nesmí dozvědět. Sam už má problémy. Obávám se, že jí Lucius donutí k něčemu...nepříjemnému," povzdechl si: "Nechci, aby se mi stalo to samé," díval se na ní naprosto vážně. Zavřela na chvilku oči, a přikývla. Pak je pomalu je otevřela a zašeptala: "Odpouštím ti, ale už se neopíjej, prosím..."

"Ne, příště už ne. Bylo to poprvé a hned přehnané. Klidně ti ten včerejšek nějak vynahradím. Přijď, kdybys ode mě něco potřebovala, ale pamatuj, nikdo nás spolu nesmí vidět. Mám pocit, že Sam si hodně zavařila a jen těžko to bude napravovat. Musíme si všichni dávat větší pozor," řekl a doufal, že opravdu může věřit tomu, jaká se mu zdá. Skončil by nejspíš pod drnem, kdyby byla natolik dobrá herečka a mrcha, že by klidně Luciusovi při nějaké příležitosti tohle všechno řekla.

Stáhla k němu pomalu trhavě ruku, jako by se bála, že se spálí a pohladila ho po tváři: "Jsi hodný člověk s dobrým srdcem... Nechci, aby tobě nebo Sam, bylo ublíženo," šeptla. Překvapeně pootevřel ústa údivem a zíral na ní jako na zjevení. "Já...díky, ale myslím, že člověk, který zabíjí a ubližuje asi nemá dobré srdce. Tyhle slova...ehm...si nezasloužím," řekl trochu v rozpacích. "Už jsi někdy někoho zabil?" zeptala se. "Zatím...ještě ne, ale podle toho, co naznačuje Lucius..., se vše brzo změní," zašeptal. "Nemusíš to dělat, vždy je možnost, jak najít správnou cestu. Tohle tě zničí!" namítla upřímně. "Já...Elizabeth," špitl a malinko se zarazil, poté, co vyslovil její jméno: "Do toho vlaku už jsem nastoupil, stejně jako Samantha. Možná se do něj oba nehodíme, když máme tendenci ti pomáhat, ale už je příliš pozdě vystoupit. Jede a nabírá čím dál větší rychlost. Když skočíme, zemřeme," přiznal tiše a také naprosto otevřeně, protože cítil, že si to může v její přítomnosti dovolit.

Jen zavrtěla hlavou, na tváři v tu ránu měla hluboký smutek: "Vždy je možnost...Severusi," v momentě, kdy ho oslovila, podívala se nejistě do jeho očí, jako by se snad chtěla ujistit, že ho jmenovala správně. Chvilku jí jen pozoroval: "Chtělo by to najít dveře z nichž, když skočíš, objeví se pod tebou voda, do níž můžeš spadnout a zachránit se. Jenže netuším, jak takový východ najít a jestli opravdu existuje..." Sám nechápal, že je tak upřímný. Takhle otevřeně uměl mluvit jen se Semi. Najednou ho objala, chlácholíc ho: "Bude to dobré, vše se jednou vyřeší, to ti slibuji a zlo potrestáme..." Černovlasý chlapec úplně ztuhl, vykulil oči a vlastně ani nevěděl, co by měl dělat. Nikdy ho nikdo neobjímal. Vůbec nikdo. "Jo...díky...ehm," dostal ze sebe jen, naprosto vyveden z míry a chtěl jí objetí trochu oplatit, ale vlastně ani nevěděl, kam si mohl dovolit položit ruce, a tak se ani nehnul. Liz jej jen dál objímala a hladila po zádech.

"Já...asi už....měl bych...už půjdu," vykoktal po chvilce nejistě a štvalo ho, že byl natolik vyvedený z míry, že si před ní nedokázal udržet tvář a hlas bez zabarvení emocí. "Jistě, omlouvám se, neměla jsem," šeptla, přičemž se rychle odtáhla a nervózně přešlápla. "To ne...díky. Chci říct...bylo to milé...tedy..." zakoktal se úplně, pak na pár vteřin zavřel oči a trošku se uklidnil, načež je zas otevřel. "Vše, co ti budu říkat, když nebudeme o samotě, neber, prosím, vážně," požádal a rychle se vydal ke dveřím. "Severusi!" vykřikla rychle. "Ano?" otočil se překvapeně. Zčervenala a zašeptala: "Jen...děkuji... " "Já také," zopakoval, načež rychle zmizel.

Severus si poté vzal ve u snídaně jen něco do ruky a šel s jídlem na školní pozemky, kde byl až do oběda. Ve velké síni se posadil vedle Samanthy, která si ho skoro ani nevšimla, jak si povídala s Dracem. Nikdo další z budoucích Smrtijedů u stolu zatím nebyl. Začal jíst. Za pár minut se však přistihl, jak už nějakou dobu zírá Elizabetiným směrem, jenž si opodál povídala s Poberty a chystala se jít ke stolu. Povzdechl si. snědl ještě pár soust a pak raději odešel zas zpět do Zmiozelu.

Až v průběhu dne mu došlo, že zapomněl Rosemanové sdělit jednu důležitou věc, a tak danou informaci napsal na kus pergamenu, přemýšlejíc, jak jí to nepozorovaně předat. Útržek si strčil do kapsy, doufajíc, že se naskytne vhodná příležitost. Po zbytek času ve společenské místnosti po očku sledoval dveře do Lizina skrytého bytu, poněvadž už se také vrátila z procházky. Po pár hodinách ho to přestalo bavit, a tak se začetl do knížky, aby nemusel přihlížet tomu, jak se Draco se Samanthou přede všemi muchlují. Docela ho tím obtěžovali a chvilkami i rušili od čtení. Přehlédl bohužel moment, kdy opravdu z těch dveří zas vyšla, poněvadž se ponořil do bichle nakonec natolik, že zapomněl jít i na večeři.

Když to zjistil, do zavření Velké síně zbývalo asi deset minut, a tak se tam rozeběhl jak nejrychleji dokázal. Byl pak příjemně překvapen zjištěním, že Liz seděla zcela osaměle na konci zmijozelského stolu a Velká síň byla téměř prázdná. Ujistil se, že tam není nikdo, kdo by mu mohl zavařit už jen proto, že té dívce bude příliš blízko. Prošel síní a sedl si přímo naproti ní. Překvapeně zamrkala a upřela na Severuse vykulený a nechápavý pohled. Dělal jako, že si jí ani nevšiml a mazal si chleba. Potom se dobře rozhlédl a přes stůl k ní strčil přehnutý pergamen. Byla na ní znát nervozita, protože se očima rozhlédla, ale ohlédnou se nejspíš nechtěla, aby na sebe neupozornila a rychle k pergamenu natáhla ruku. Na něm se tkvěla jeho písmem napsáná věta:
Zapomněl jsem ti sdělit, že, kdybys mě nemohla najít, často bývám v učebně č. 73. Je v devátém patře, určitě jí najdeš. Tenhle pergamen prosím znič.

Když četla pergamen, cukaly jí trochu koutky. Pak ho zmuchlala, dala do kapsy, naposledy si kousla a napila se. Severus si jí ještě vteřinku prohlížel, potom se s chlebem v ruce zvedl a vydal se uličkou k východu z Velké síně. Také se hned na to zvedla, upravila si oblečení a šla za ním o kus dál, nakonec ho předešla na schodišti. On se pak raději zdržoval. Ujídal chleba a šel hodně pomalu, aby za ní do Zmijozelu nevešel moc brzo.

--

Tu noc Samantha nemohla spát a určitě nebyla jediná. Ve společenské místnosti někdo asi bujaře slavil narozeniny v okruhu největších přátel a nehodlal zajistit, aby zvuky nedoléhali i do ložnic. Půlka zmijozelu tudíž byla vzhůru. Sam se, stejně jako pár dalších spolužáků, šla projít chodbami hradu, snažíc se, aby jí nikdo nechytl. Strašně jí vždy v tu chvíli štvalo, že nemohla po hradě chodit v klidu i v noci. Bloumala naštvaně chodbami a zastavila se venku na mostě za nádvořím. Tam se opřela a pozorovala pozemky zahalené ve tmě.

Po nějaké době uslyšela blížící se kroky. Pomalu se narovnala, podívajíc se jejich směrem. Ze tmy se přímo před ní vynořil Severus. Mírně se pousmála a chtěla se zeptat, zda-li ho také vzbudil ten hrozný randál, ale on položil dlaně na její tváře, zahleděl se do jejích očí a z ničeho nic jí začal líbat. Byla natolik vyvedená z míry, že mu na vteřinku jeho nezkušené polibky, oplácela, pak se vzpamatovala, rychle se od něj odtrhla a vlepila mu facku. "Proč jsi to udělal?" zeptala se hned rozčíleně a nechápavě. "Já vlastně nevím, promiň,dělejme, prosím, že se tohle nikdy nestalo. Šlo o omyl," vyhrkl rychle, vypadajíc vyděšeně. Potom, aniž by stihla cokoliv dalšího říct, se dal na útěk, naprosto zmaten z toho, co právě udělal. Sam za ním ještě pěkně dlouhou dobu nevěřícně zírala, nerozumějíc jeho počínání. Proč mě líbal? Chtěl snad vyzkoušet jaké to je? Proč si nevybral někoho jiného? Vždyť chodím s Dracem a teď se vůči němu cítím hrozně. Ne, nesmím už o tom vůbec přemýšlet! domlouvala si v duchu. Ten polibek byl tabu a ať už měl jakýkoliv důvod, nesměla už na něj myslet ani vteřinu, jinak jí bude ještě hůř!

Severus pak běžel chodbami tak rychle, jako by mu za patami hořelo a nakonec zaplatil za svou nepozornost tím, že vrazil do dvou lidí, kteří se do té doby nejspíš líbali v jedné ze skrytých chodeb a skončil rozplácnutý na zemi mezi nimi. "Au, kdo...ty?" škrábala se Elizabeth ze země na nohy a Tom vrčel: "Zas ten idiot!" "Omlouvám se," vyhrkl a hned v tom šoku pomáhal Elizabeth, ptajíce se. jestli jí neublížil. "Ne, myslím, že mi nic není," zírala na něj překvapeně a přijala jeho pomoc. "Myslím, že jemu něco je, asi se praštil při pádu do hlavy," okomentovalo scénu před sebou výsměšně Dracovo dvojče a přitáhlo si svou přítelkyni rychle k sobě. Snape chvilku stál a nerozhodně přešlápl. Tomovi by nejradši jednu vrazil. Pak se beze slova zase vydal pryč.
--

Mezitím se Samantha vydala rychle zpět do ložnice. Oslava už naštěstí skončila, tudíž mohla konečně v klidu spát. V noci se jí ta událost na mostě však připletla do snu. Líbala se na tom mostě s Dracem a ten se najednou proměnil v Severuse a nakonec pak v Luciuse a ty jeho hrubé a hladové polibky. Když se po tomhle vzbudila a oklepala, znovu už se spát neodvážila. Venku již bylo světlo a ona se zavřela v koupelně, kde si dala dlouhou vanu. Až poté odešla na snídani, tam okamžitě místo pozdravu láskyplně políbila Draca, aby tak smazala ze svých rtů ten Snapeův polibek. Posadila se pak vedle usmívajícího se blonďáka a začala si namlouvat, že to, co se v noci stalo, byl jen sen a kupodivu jí to docela pomáhalo. Brzo už na to moc nemyslela, protože se bavila se svými přáteli. Po snídani se ruku v ruce s Dracem vydala na procházku hradem. Ani dnes ještě nebyla na rozpisu konkurzů.

Ve chvíli, kdy procházeli kolem ošetřovny, vycházela z ní zrovna uplakaná Lily Evansová, a hned, co spatřila Samanthu zatvářila se jako sám Salazar. I když byli její přátele z Nebelvíru na ošetřovně už dva dny, evidentně tuto skutečnost pořád nebyla schopná zvládnout a špatně ji nesla. "Ty mrcho! Jsi hnusná svině! Zlá a proradná, zasloužíš si jen usmažit se v pekle! Vím, žes to byla ty, přestože nikdo nemůže zjistit, kdo a jak jim ublížil!" křičela na černovlásku zrzka a z očí jí kanuly slzy smutku i vzteku zároveň. Sam na ní zírala trochu překvapeně, protože takovou jí neznala a už se chystala něco odpovědět v moment, kdy Lily začala vytahovat hůlku, ale Draco byl mnohem rychlejší a svým kouzlem jí odhodil na stěnu. Hned na to však vyšla z ošetřovny Elizabeth. Vypadala hodně rozzuřeně a oči měla potemnělé zlostí. Šedooký blonďák jí nečekal, tudíž na oplátku odhodila ona jeho a zjišťovala, zda je její kamarádka v pořádku. To už Fletcherová svého milého sbírala ze země. "To si s tebou vyřídím ty svině," zasyčela pak na Liz a oba odešli. Přitiskla se k Dracovi, trochu zmatená z toho, jak se vše rychle seběhlo.

Nakonec tu hloupou Nebelvírskou holku i Rosemanovou pustila z hlavy a rozzuřený Malfoy později také. Dál se lísala ke svému příteli a co chvilku si věnovali polibek. "Zlato, znáš komnatu nejvyšší potřeby?" zašeptal jí do ucha, když byli v sedmém patře. "No, ano, něco jsem o ní slyšela, proč?" usmála se. "Protože po tobě toužím," zašeptal jí tiše a doufal, že mu odpoví to samé, protože už pár dní se nemohl dočkat, až se spolu poprvé pomilují. Sam už si začala vařit a brát lektvar proti početí, tudíž už nemusela z možného otěhotnění mít strach, ale stejně měla z toho co mělo přijít mírné obavy, avšak se nedalo říct, že by po Dracovi netoužila. Lhala by, kdyby tvrdila, že na to občas nemyslí a nepředstavuje si jaký její a možná i jeho první sex nakonec bude. "Já...taky..., ale nejsem si jistá," šeptla trochu nervózně. "Nemusíš se přece ničeho bát. Vždyť i u mě půjde o poprvé," usmál se na ní a políbil jí na rty, čímž jí potvrdil její domněnku. Potom jí dovedl k místu, kde by měla komnata být. Zavřel oči a za chvilku se objevily dveře, do nichž společně vešli. Hned, co se za nimi zavřely, rozhlédli se a před jejich očima se rozprostírala útulná místnost, ve které panovalo příjemné přítmí a vše svou krásou zastínila úžasná měkká postel, až do ní měla Sam chuť skočit a vydovádět se v těch měkkých na dálku voňavých peřinách. Příjemnější místo pro to, co právě měli v plánu, ani nemohli najít.

Draco se na ní podíval, rukama jí objal kolem pasu, přitiskl k sobě a něžně líbal její rty přičemž mu to oplácela a snažila se zůstávat v klidu a nestresovat se předem. Uklidňovalo jí jen to, že to bude nová zkušenost pro oba. Brzy byla natolik omámena a ztracená v polibcích, že mu prsty zajela do vlasů a probírala se jimi. On zatím opatrně rukama přejížděl po její těle. Samantha po chvilce přesunula své ruce a začala rozepínat knoflíky jeho košile, a tak se zařídil stejně. Oči jim jiskřily touhou. Usmívali se na sebe a vždy si po chvilce věnovali další polibek.

Dívka pak přejížděla dlaněmi po jeho nahé hrudi, chlapcova kravata i bělostná košile již ležely na zemi a u ní tomu bylo po chvilce stejně tak. Nějakou dobu si prohlížel její ňadra v podprsence a chvilku se tvářil nerozhodně, minutku bojoval se zapínáním, až podprsenku nakonec rozepnul a taktéž jí poslal ke svým věcem. Černovláska měla tendenci, zakrýt se před jeho pohledem, ale ani se nepohnula, místo toho jen zčervenala, což Dracovi přišlo roztomilé. Přivinul jí k sobě. Opět jí začal líbat, aby se zas více uvolnila a po nějaké době začal opatrně hladit ty dva nádherné kopečky a za vteřinku už byl o něco jistější, tak prsty dráždil její bradavky až mu začala vzdychat do úst, což ho neskutečně vzrušovalo. Uvolnil pak knoflík na její sukni a ta sklouzla dolů. Modrooká dívka mu mezitím roztřesenými prsty rozepnula kalhoty. Když už jim oběma zbýval jen poslední kousek prádla, zakrývající ta nejintimnější místa, došli pomalu při vzájemných dotecích a polibcích k posteli, kde Draco svou dívku položil do těch měkkých a příjemných peřin a hned na to byl nad ní. Cítila, že je nervózní, ale snažila se působit klidně a s láskou v očích hleděla na chlapce, jenž se na svou dívku díval stejně nejistě. "Jsi si jistá?" zašeptal těsně u ní a rukou pomalu zajel pod její kalhotky a začal jí zcela nezkušeně laskat na nejintimnějším místě každé ženy. "Ano," vzdychla a zavřela oči, užívajíc si ten krásný pocit.

Usmál se a byl si zas trochu jistější, když viděl, že se jí to líbí. Něžně jí začal líbat na krk a u toho přidal na intenzitě dráždění. Krk mu nastavovala a vzdychala víc až se po nějaké době najednou napnula a zasténala se slastným výrazem ve tváři. Ještě chvilku po svém vyvrcholení měla zavřené oči a vstřebávala všechny právě prožité nádherné pocity. Draco jí pak svlékl poslední kousek spodního prádla a stejně tak sobě. Byl už hodně vzrušený, tudíž se musel v posledních chvílích ve svém spodním prádle cítit už docela nepříjemně. Dával jí čas, aby se psychicky připravila, proto jí začal hladit po těle a líbat na nejrůznější místa.

Samantha se po chvilce odhodlala a přejela rukou přes jeho hruď až dolů na jeho chloubu, a tak jak před tím úžasně laskal rukou jí, dopřávala mu teď to samé i když v prvních chvílích hodně nezkušeně, což ho trošku bolelo. Ještě nějakou dobu se takhle spolu mazlili, až to nakonec Draco nemohl vydržet, takže svou ruku stáhla. "Připravená?" podíval se jí pro jistotu ještě do očí. Byla již uvolněná a klidná. Ujistila se již, že se u Draca snad nemá čeho bát, je k ní pozorný, proto s úsměvem a velkou touhou v modrých kukadlech, která byla vidět i v těch jeho, přikývla. Nepřestával líbat její rty, krk i uši, hladíc jí a opatrně do ní vstoupil a začal se pomalu pohybovat. "Jsi v pořádku, lásko?" ptal se přitom starostlivě. "Neboj se, jsem v naprostém pořádku," ujišťovala ho. Na chvilku jí ten nový a zvláštní pocit až ohromil a nějakou dobu to trochu bolelo, ale bolest pak pomalu odezněla a nahrazovali jí čím dál tím lepší pocity. Byli si velmi blízko. Blonďák přirážel v rychlejším tempu, nepřestávajíc se jí ústy věnovat, přičemž začala tichounce vzdychat a přivírala oči. Pomalu mu i začala boky vycházet vstříc a užívala si jeho blízkost a celou tuhle krásnou chvíli, kdy byli jako jeden. I Malfoy už mezi polibky slastně vzdychal a nakonec vyvrcholil, ale pohyboval se dál až i jeho přítelkyně dosáhla vrcholu a za tuhle jeho pozornost byla neskutečně vděčná. Netušila, že na ní bude brát tak velké ohledy. Aspoň již věděla, že si opravdu může být jistá pravdivostí jeho slov, když jí říkal, jak jí miluje. Poté si lehl vedle ní, Sam se k němu přitulila a společně se vydýchávali. Líbal jí do vlasů, šeptajíc: "Miluji tě..." Byla spokojená a cítila se tak nádherně, jako ještě nikdy. "Já tebe taky, strašně moc," zavrněla s úsměvem a hlavu si položila na jeho hruď, poslouchajíc tlukot jeho splašeného srdce.

Když oba odcházeli o několik hodin později z Komnaty nejvyšší potřeby už i vysprchovaní, zavěšení do sebe, byli horší, jak dvě hrdličky, ale oba zcela spokojení a cítili se nádherně, Nenervovali se nijak tím, co si budou myslet ostatní. Měli oči jen pro sebe. Oba už byli hladoví, protože oběd prošvihli, ale večeře byla až za hodinu, a tak si ještě vyšli na školní pozemky, kde si dál užívali sami sebe navzájem. Začínala už být velká zima a díky tomu si mohli i venku užívat téměř dokonalého soukromí. Použili ohřívací kouzlo, poněvadž na sobě neměli zrovna vhodné, teplé oblečení a do Zmijozelu se jim kvůli tomu táhnout nechtělo. Na večeři si sedli hned na první volná místa. Draco jí objímal kolem pasu a vzájemně se krmili. Svého okolí si vůbec nevšímali.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Arwen Arwen | Web | 25. března 2012 v 14:04 | Reagovat

Nádherná povídka chudák Severus ;-)

2 Sára Sb Sára Sb | Web | 26. března 2012 v 15:54 | Reagovat

nádherné pokračování, nevím co víc napsat, je prostě super, a těším se na pokračování :-)

3 Claire Claire | Web | 27. března 2012 v 20:32 | Reagovat

konečně nová kapitola :-)

4 Rose aff Rose aff | Web | 27. března 2012 v 21:25 | Reagovat

dobře, dobře,... jen se snažím všechno vydejchat.. už ten nazev mě měl asi napovědět :D a to tedka nemluvim o severusovi a jeho omluvě.. :D no.. co bych řekla : je to dobře popsaný :D ale nečekaný :D

5 Danielle Danielle | Web | 5. dubna 2012 v 20:21 | Reagovat

Chválila jsem už na snapeova... Napíšu to i sem, protože jsi také autorkou a pro případ že jsi na snapové blogu můj komentář nečetla... Skvělý, doufám v pár Severus+Lizí, byly by to dobrý provkovací scény :-)

6 verky verky | Web | 17. dubna 2012 v 20:08 | Reagovat

od 15 plus, jo??? :D :D :D
ty jo, vůbec bych to do Seva neřekla, že se půjde Liz omluvit a ještě vyjadřovat nějaké pocity a svěřovat se jí, hodně mě tím překvapil :-D ale kdyby to dali spolu dohromady, nebyl by zas až tak špatný pár :D :D
ááá, čekala jsem, když už to konečně přijde :D sice jsem si to představovala v jiné kombinaci, jako jiné milostné dvojce, ale tohle bylo taky dobrý  :D úplně skvěle popsaný a procítěný, že jsem to četla s otevřenou hubou  a živě si to představovala :D :D vážně skvělá kapitola plná pocitů :-D :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama