Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Oheň, led a růže → 12. Světlé chvilky temných dní - čast třetí

2. září 2011 v 10:38 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
"Co si to dovoluješ!"
"Jdu se jí omluvit!"
"Bavíš se jejím utrpením, couro?"
***



V úterý ráno se Elizabeth vzbudila za svítání. Její kamarádky ještě spaly. Tiše se tedy vykradla z postele a zavřela se v šatně, načež přešla tichými krůčky již oblečena do koupelny, kde se omyla. Poté přecupitala do svého zkrášlovacího koutku, kde se mírně nalíčila. Nedávala si ani make-up. Nepotřebovala ho. Jen si již ze zvyku nanesla řasenku a zvýraznila rty leskem, jenž chutnal po broskvích. Pak se usadila k oknu do jednoho z křesílek a čekala, až se děvčata probudí. Zatím si tiše balila učení a přemýšlela o včerejším večeru, díky němuž nemohla vůbec usnout. Nakonec se jí její snažení vyplatilo až hodně pozdě v noci.

Když se její spolužačky probudily a následně i upravily, sešly společně do zmijozelské společenské místnosti. V ní už bylo velmi rušno. Sešla se tu téměř celá parta Smrtijedů. Chyběli jen Bellatrix a Lara, avšak hned, jak na ně Liz pomyslela, se jí objevily za zády. "Tom ještě vyspává, couro?" zašeptala jakoby nic Lara do ucha brunetce, jenž zlostí zatnula zuby. Otočila se ke kruvalské dívčině čelem a dala jí pěstí do toho ledově krásného obličeje. "Co si to dovoluješ!" vystartovala Bella, avšak dřív než stačila vytáhnout hůlku jí Emma odhodila kouzlem ke krbu. "Co to...Liz?" zarazil se Tom, jenž právě přišel. Ta se rozesmála a táhla ho pryč, při tom stihla plivnout Luciusovi do obličeje. Toho to tak překvapilo, že ztuhnul a oni kolem něho v pohodě prošli. Když se usadili již jako obvykle na konci zmijozelského stolu, Elizabeth si vytáhla z tašky svou kopii té nádherné písně a pustila se znovu do čtení textu. Musela si být, jako vždy před každou jinou soutěží ve zpěvu, stoprocentně jista, že vše perfektně zvládá, aby si tak zajistila další zasloužené vítězství. Již od svých pěti let, tedy od školky, se věnovala profesionálně zpěvu i tanci, v rámci možností, samozřejmě.

Za nedlouho se k nim připojili i ostatní její spolužáci. K Lizině nelibosti se Samantha s Dracem usadili nedaleko nich. Když po nich brunetka střelila pohledem všimla si, že Fletcherová si také stále pročítá svůj text. Zabrousila tedy raději očima k profesorskému stolu, a když si všimla, že se Brumbál dívá jejich směrem, vstala, přešla k jednomu ze svých spolužáků z Krásnohůlek, jenž seděl na proti černovlásce a poklepala mu jemně na rameno. Zvědavě na ní pohlédl, načež mu zašeptala do ucha: "Vyměníme si místa, Samueli, dobře? Chci být chvíli taky s Nicem." Oslovený jen s úsměvem přikývl a přátelsky praštil svého kámoše do ramene. Ten se na Rosemanovou mile usmíval ve chvíli, kdy si vedle něj sedala.

Chvíli se svým kamarádem ze slušnosti klábosila, přičemž na sobě cítila Dracův pohled, jenž seděl naproti Nica, pak však upřela tvrdý pohled na svůj text a dost srozumitelně, aby jí Samantha naproti nepřeslechla, zašeptala: "Jsi připravená na dnešní drtivou porážku, Fletcherová?" Oslovená zvedla překvapeně hlavu a nevěřícně se na dívku před sebou podívala. Ta dál předstírala, že se učí svou píseň, tudíž Sam udělala to samé, ale zašeptala při tom s pořádnou porcí výsměchu, znatelném na hlase: "Na porážku? My snad v něčem soutěžíme?" Brunetka se ušklíbla do pergamenu ve svých rukách: "Nevěděla jsem, že jsi tak tupá a nedošlo ti, že tahle soutěž je o zpěvu. Neříkej mi, že tě nenaštve, až zjistíš, že jsi v tomhle proti mně opět nula..." "Soutěž možná, ale na tu dojde přece až později. Tohle je jen zahajovací večer. Navíc nevím, proč bych měla být úplná nula. Zpívat umím! Rodiče mi platili soukromýho učitele, když jsem byla menší," pohlédla přítelkyně Draca Malfoye s úšklebkem na svou sokyni, jenž tím drobet zarazila. Rosemanová se však nevzdala. Musela vědět, jestli si má dnes večer na tuhle modrookou mrchu dát pozor, proto pokračovala: "Jistě jsi ale nevyhrála žádnou prestižní soutěž, poněvadž jsem tě na ni neviděla ani jednou nebo se mýlím?" nemohla si pomoct a znovu se na tu příšernou herečku několika tváří ušklíbla.

Lizina hlavní soupeřka se k její libosti kompletně schovala za pergamen. Nejspíše se dělila o svůj vztek s Dracem, poněvadž ten se na černovlásku soucitně podíval. Liz se tak jen mírně, téměř neznatelně, pousmála nad tím, jak černovlásku parádně setřela, avšak ta se k jejímu překvapení ozvala znovu, přičemž ji propalovala tvrdým pohledem přes kraj pergamenu: "Nějaký pitomý soutěže jsem neměla zapotřebí. Nechtělo se mi na ně, takže ne, nebyla," čímž se ztrapnila ještě víc. Rosemanová už to nemohla vydržet a na celé kolo se rozesmála, přičemž vydechla: "Nešlas na ně, protože by ses nedostala ani do finále!" "Css, tak to si možná myslíš ty!" pokusila se Sam Liz napodobit drobet hysterickým smíchem. Pak se hnědovláska zvedla od snídaně a stále se dusíc smíchy, poděkovala Nicovi již nahlas za milou společnost. Poté odešla zpět ke své partě, jenž už se taky pomalu zvedala k odchodu, aby doprovodila svou kamarádku na hodinu.

Draco jen nevěřícně zíral na vzdalující se Lizina záda a nemohl uvěřit, že by se ze dne na den změnila téměř k nepoznání. Co stálo za tou změnou v jejím chování? Vytahovala se jen či skutečně uměla až tak dobře zpívat? Proč najednou Samanthu očividně tolik nesnášela? A hlavně...proč už s ní pohled na něj nedělal takové výkyvy? Proč už z něj nešla do kolen jako dřív? Uvědomila si snad konečně, že u něj má dveře zavřené? Či se dokonce začalo probouzet k životu její pravé kruté já? Možná si s ním taky jen hrála a on, hlupák, málem naletěl! Měl tolik otázek a žádnou odpověď.

Ten den měli jako první hodinu Obranu proti černé magii společně s nebelvírskými. Profesor Sanger je učil opět teorii obraných kouzel a za domácí úkol jim dal napsat esej o taktice nejlepší obrany s danými kouzly. Poté měli hodinu Bylinkářství, tudíž se Elizabeth šla přiobléct, poněvadž venku již bylo opravdu velmi chladné počasí. Když vešli do skleníku číslo tři, stoupla si Rosemanová naschvál naproti Fletcherové, tudíž se její přátelé odevzdaně postavili vedle ní. "Na dnešní hodině budeme probírat Dýmějové hlízy. Kdo mi o těchto zahradních rostlinách řekne víc?" začala profesorka Amélie Beanová svůj výklad svým starým hlasem bez života, hned poté, co vlítla jak velká voda mezi své studenty. Lizzie se hbitě přihlásila. "Ano, slečno Rosemanová?" vyzvala ji s úsměvem zešedivělá stařena. Oslovená si odkašlala a našprtaně řekla: "Dýmějová hlíza je zahradní rostlina a má tvar hlízy, i když spíše více připomíná velkého slimáka. Jednou za rok produkuje hnis, který se tvoří v hlízových puchýřích, jenž nezředěný velmi prudce reaguje s holou pokožkou, ovšem zředěný má různé léčivé účinky." "Výborně, slečno. Deset bodů pro Zmijozel!" pochválila svou žačku hrdě Beanová. Ta se jen mile usmála. "Phe! Šprtka se nám vybarvila!" ušklíbla se směrem ke zmiňované provokativně černovláska.

Poté každý dostal před sebe svou dýmějovou hlízu v květníku a měl za úkol vymačkat hnis z jejích puchýřků do lahví, jenž měl k dispozici. Všichni si nandali rukavice z dračí kůže a pustili se do práce. Liz tedy vzala nůž a snažila se jím propíchnout povrch jednoho z puchýřků, ale rostlina jí stále úspěšně uhybala. Po hodině práce se Rosemanové podařilo nachytat již půl flašky žluté smradlavé tekutiny, páchnoucí po benzínu, přičemž se zmiňované dívce na čele leskl pot. Štvalo jí, že v tomhle nemá z Krásnohůlek žádnou praxi. Tam je učili jen teorii. Fletcherová už měla celou flašku a posměšně se na ní šklebila. Elizabeth to vytočilo a píchla do puchýřku trochu prudčeji, než měla v úmyslu.

To, co se dělo pak, bylo jak na zpomalené promítačce fotek. Hnis vystříkl z hlízy a...skončil na Samině stále se posměšně šklebícím obličeji. Té rázem z tváře výsměch zmizel a vystřídalo ho čiré zděšení. Hned na to si přitiskla dlaně na obličej, jakoby se chtěla ujistit, že na něm nic nemá a vše se jí jen zdálo. Ovšem opak byl pravdou. Její dotek způsobil ukrutné pálení, jak na obličeji, tak na rukách a ani ne sekundu poté ubohé Samanthe začaly naskakovat na zasažené kůži veliké žluté boláky, páchnoucí po benzínu. Fletcherová se s němou žádostí o pomoc otočila vyděšeně na Draca, jenž na ní taktéž vykolejeně zíral. Když pochopila, že od něho se pomoci nedočká, s brekem utekla ze skleníku směrem do školy. Šedooký chlapec hodil zabijáckým pohledem po zkamenělé Rosemanové a rychle vyběhl ven za svou dívkou.

Když hodina skončila a všichni se pomalu vraceli k hradu, Sirius se na plný kolo rozesmál: "Pořádně jsi naší ledové královně smazala výsměch z tváře, Lizzie!" a přitáhl si ji k sobě. Zbytek Pobertů společně s Lily se taky rozchechtal, až na Elizabeth. Ta jen provinile sklopila hlavu a zkousla si ret. "Kdybych si naproti ní schválně nestoupla, abych ji mohla škádlit, nestalo by se to... Stejně nakonec provokovala tou plnou flaškou ona mě," vzdychla brunetka tichounce. Všichni její přátelé rázem ztichli a šokovaně se zastavili. Nemohli uvěřit vlastním uším. "Liz...nezbláznila ses?" zeptal se James vykolejeně. "Vy nevíte, jak se musela před celou třídou cítit! Tolik si zakládá na té své image a já... Muselo jí to bolet! Copak jste tak šíleně bezcitní?" rozkřikla se z ničeho nic oslovená, couvajíc nevěřícně od své party pryč, přičemž jí v očích pálily slzy zoufalství a čirého vzteku, pokračujíc: "Jdu se jí omluvit!"

Rozeběhla se k hradu a brala chodby úprkem, poněvadž za ní po chvilkovém šoku běžela celá její bradavická parta. Rozrazila dveře ošetřovny a vlítla dovnitř jako právě vzniklé mladé tornádo. Rozhlédla se a hned, jak zahlídla šokovanou Samanthu, vydala se k ní rychlím krokem s kajícným výrazem ve tváři. Sam si hned vystrašeně přikryla obličej dlaněmi, načež zakňourala bolestí. Stále brečela. Ani ne za vteřinu rozrazili dveře i Poberti společně s Lily, avšak Poppy na ně zařvala: "A ven!" Nezbylo jim nic jiného, než uposlechnout. Jen se naštvaně na svou kamarádku zadívali a odešli. "To ses mi přišla vysmát i sem s celou tou partou blbců?" zakřičela na brunetku hystericky černovláska, až polekaně uskočila.

Poppy si povzdechla a se slovy: "Nechám vás o samotě, slečny," odešla do své kanceláře, načež Samantha znovu nešťastně zakňourala s dlaněmi stále na obličeji. To však Elizabeth neodradilo a pomalu si k ní přisedla. Černovláska se mezi prsty podívala o koho jde a když uviděla tvář té proradné zmije, odsedla si o kousek dál od ní a zasyčela jedovatě: "Jasně, jen se kochej, jak dlouho chceš! Můžeš jít zavolat i ty svoje kamarádíčky!" přičemž se z jejích modrých očí řinuly další slzy, následované vzlyky.

Liz sklopila smutně hlavu a za chvíli zašeptala: "Tohle jsem nechtěla, promiň. Byla to nehoda..." "I kdybys to na mě měla namířené náhodou, tak co? Mám ti věřit, že tě teď pohled na mě netěší? Změní to něco na tom, že jsem se totálně před všemi ztrapnila a za chvíli si na mě budou ukazovat všichni na škole? Štěstí je, že by ty boláky měly být do večeře pryč," řekla Sam, snažíc se zastavit své nové slzy, jenž se jí pomalu, ale jistě řinou po tvářích a způsobují tak ještě větší bolest. "Věř mi nebo ne...opravdu mě netěší pohled na tvou bolest, i když tě od Prasinek nemám zrovna v lásce. Tohle jsem ti však provést nechtěla. Netoužím po tom někomu tělesně ubližovat, ani tobě. Mrzí mě, že budeš mít teď asi problémy..." po tváři brunetce steklo pár tichých slz, ale dál upírala svůj pohled do modrých očí před sebou.

Najednou se Samantha zarazila, utřela si slzy, čímž odhalila ty hrozné puchýře a zeptala se nechápavě: "Proč od Prasinek?" Hnědovláska se zarazila a opět se zadívala na své ruce v klíně: "Slyšela jsem tě," zašeptala po chvilce ticha. Její sokyně si skousla ret, rukou si přikryla šokovaně ústa a chvíli se jen zcela překvapeně dívala na dívku před sebou. Pak se vzpamatovala z šoku se slovy: "Ale...nechápu tě. Vždyť jsem Dracovi řekla, ať tě nechá na pokoji." "To ano, ale zároveň jsi mu i řekla, že...že mě nesnášíš! Myslela jsem si, že poté, co jsem ti pomohla, se vše drobet změnilo. A pak se dozvím, že jsem se jen šeredně mýlila! Pokud mě tedy nesnášíš, tak co ti je, do pekla, do toho, jestli mi Draco ublíží či ne? Proč se o mě vůbec staráš a proč sis vlastně ode mě nechala tehdy pomoct? Chtělas mě pak ranit stejně, jako to udělal on? Zrovna jsem si začínala myslet, že jsi jiná, než tvá parta. Spletla jsem se, co? Jen ses bála, aby ti zas nezahnul, mám pravdu? To proto jsi mu řekla, aby mi už neubližoval! Uhádla jsem to, že jo?" rozbrečela se zoufale Rosemanová celá se stále chvějíc předešlým návalem vzteku.

Fletcherová otevřela pusu údivem, nad tím, co právě vyšlo z Liziných úst a nechtělo se jí ani na moment uvěřit, že by se s ní zrovna Elizabeth toužila kamarádit. "Nejde mi o to, aby nezahnul, ale o tvé bezpečí. Copak nechápeš, že nechci, aby se ti dál ubližovalo a že víc pro tebe prostě udělat nemůžu?" poslední větu s nevěřícným pohledem na zaraženou brunetku téměř zařvala. Pak se ostražitě rozhlédla, jestli jsou stále na ošetřovně samy. Byly osamotě. Brunetka šokem nadskočila a drobet vyděšená ze Samina křiku na ní nevěřícně zírala. To, co se právě dozvěděla jí nedávalo vůbec žádný smysl.

Samantha na Rosemanovou stále jen podmračeně zírala, čekajíc na odpověď. Co by po mě chtěla víc, saka? Mám se kvůli ní nechat zabít? Pud sebezáchovy ještě mám, zoufala si v duchu. "Já...ale proč se tak bojíš, co by si o tobě pomysleli ostatní, když bys mi pomohla? Nemůžou tě přece zabít Brumbálovi přímo pod nosem," namítla Liz, jakoby snad své spolužačce četla myšlenky. Černovláska na ní nevěřícně vykulila oči se slovy: "Vážně jsi tak naivní? Lucius se nebojí ničeho, dokonce ani Brumbála nebo vězení. Je si jistý, že se ze všeho dostane. Pokud to uzná za vhodné, bez sebemenších problémů mě zabije třeba rovnou tady, ve škole. Nemůžu se s tebou prostě začít jen tak bavit, když po tobě všichni jdou. Neměla bych za zadkem celou ochranku z Nebelvíru a přítele jako ty a stejně ti to nepomáhá úplně. Zůstala bych zcela sama, pokud by Lucius zastrašil mé spolužačky v ložnici. Ty by pak udělaly cokoliv. Něco by mi způsobily ve spánku nebo mě uprostřed noci předaly bez sebemenšího ostychu jemu a všem ostatním, aby si zachránily vlastní kůži. Lucius by mě v noci klidně mohl zabít ve společenské místnosti. a i kdyby to někdo viděl, neřekl by to, takže by se ani nemuselo nikdy zjistit, kdo byl mým vrahem. Neumíš si představit, co by mě čekalo, kdybych se rozhodla být kamarádkou zrovna s tebou. Za to mi nestojíš. Mám svůj život docela ráda."

Elizabeth najednou položila svou ruku na tu Flecherové a opatrně řekla: "Myslím, že to všechno vidíš moc černě. Jsi úžasný člověk s velkým srdcem, cítím to. Vím s jistotou, že kdybys chtěla, mohla bys mít také spoustu dobrých přátel. Myslím, že i Brumbál by ti zajistil ochranu. Já už to ten necelý rok nějak vydržím... Řekla bych, že nic horšího než Firelix a Cruciatus už mě tu potkat nemůže..." Poté si stoupla a ještě jednou se na dívku před sebou smutně zadívala. Té se na tváři usadil smutný výraz: "Vím, že nikdy nebudu mít přátele jako ty a my dvě se budeme nesnášet minimálně do doby než odejdeš zpět do Krásnohůlek, pak vlastně taky. Těžko se uvidíme a navíc budu nejspíš služebnicí Pána zla," ušklíbla se, dodávajíc: "Vážně pro tebe nemůžu udělat nic víc, ani kdybych chtěla. Navíc nevím, kde bereš tu jistotu, že je ve mě něco dobrého a nejsem stejná jako Bellatrix. Proč si myslíš, že tohle všechno není jen můj další podlý plán?" dodala ještě, aby od sebe Rosemanovou ještě víc odehnala. Přece se se mnou nemůže přátelit, byla by tak ve větším nebezpečí, děsila se v duchu. "Zachránila jsi mi život. Bella by mě nechala vykrvácet a utopit se, takže jsi jiná než ona," šeptla po chvilce hnědovláska a šla již pomalu ke dveřím z ošetřovny, když tu jí do cesty vstoupil Draco Malfoy!

Elizabeth zalapala vyděšeně po dechu, poněvadž na ní upíral nepříčetný, vzteklý výraz. Raději rychle couvla o dva kroky zpět k Samině posteli. Stále se k ní přibližoval, přičemž nebezpečně vrčel: "Co tady, do pekla pohledáváš, po tom všem, cos jí provedla, Rosemanová?" Nakonec strachy narazila do pelesti Samanthiny postele. Stál kousek od ní, neměla kam utéct. Byla v pasti. "Draco, uklidni se, nech jí jít," vydechla jeho dívka unaveně a sykla bolestí, když jeden z boláků praskl. Ten sebou polekaně trhl při jejím zaúpění a řekl své vyhlídnuté objeti: "Bavíš se jejím utrpením, couro?" "Ne, nebavím... Mrzí mě to..." šeptla oslovená ke svým botám. "Lhářko!" odplivl si znechuceně Draco, načež Liz tiše vzlykla. Rozklepaly se jí kolena, a tak se silně chytla pelesti za svými zády. "Draco, dost!" ozvala se Semi důrazněji, přičemž si začala své boláky znovu potírat silnou vrstvou masti, jak jí radila Poppy. Ten se vydal neochotně k její posteli a pohladil ji po vlasech.

Elizabeth se tedy pomaličku pustila pelesti a vydala se dosti vrávoravým krokem ke dveřím, ale v půli cesty se jí zatmělo před očima a odporoučela se k zemi. Omdlela. Samantha se vyčítavě podívala na svého přítele, přičemž vzdychla: "No bezva" a opatrně se zvedla z postele. Oba si k Rosemanové pak klekli a Sam jí jemně poplácala po tvářích. Nic se nestalo. Draco se nervózně zavrtěl. Sam si povzdechla, sáhla pro svou sklenici s vodou a vychrstla jí brunetce do tváře. Stále se nic nezměnilo. Nejspíš nešlo o omdlení, jak se zprvu zdálo. "Co jí je?" podívala se černovláska již trochu vyděšeně na svého šedookého přítele, nevzdávajíc se a třesouc s dívkou: "Liz, halo!" "Jdu pro Poppy, " vykoktal po chvilce ticha zaraženě Draco. "Dobrý nápad," souhlasila hned jeho přítelkyně, načež si sedla vedle nehybné Rosemanové a se starostí v očích jí pozorovala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sára Sára | Web | 2. září 2011 v 11:12 | Reagovat

páni, zajímavé pokračování, snad to dobře dopadne a Liz bude v pohodě. těším se na další

2 Claire Claire | Web | 3. září 2011 v 15:19 | Reagovat

krása, opět musím jen chválit :-)

3 Alex aff Alex aff | Web | 4. září 2011 v 21:42 | Reagovat

wow ! užasný :) dojalo mě, jak se jí prisla omluvit :)

4 Verky Verky | Web | 5. září 2011 v 15:46 | Reagovat

O_O  teda, ten začátek, to bych o liz fakt nečekala, že dá někomu pěstí a pak plivne Luciusovi do obličeje :D (to se asi musel hodně divit :D) i na té snídani mě dostala, když si dovolovala  na Sam :D to bych do ní fakt neřekla a překvapilo mě, jak se změnila :-D ale možná bylo trochu na čase, aby sebou nenechala pořád zametat :-D možná je to tím, že sebou měla houf kámošek, tak se tak trochu odvázala, protože věděla, že jí pomůžou :-) na to zahájení a celou soutěž jsem zvědavá a fakt nedokáži odhadnout, který pár bude lepší :D :D
divím se, že Liz měla výčitky za to co provedla Sam, mě by to bylo fuk a možná bych se taky smála s ostatníma :D zvlášť kdybych se den předem dozvěděla, že mě Sam stejně nesnáší....ale bylo od ní hezký, že se jí šla pak omluvit, pustila se do toho naplno a řekla jí, co si doopravdy myslí, i když nevím, jestli je to taky dobře :-?
a už se opět skácela, to už je opět stará Liz, to by jinak nebyla ona :D :D co jí je? že jí nedokázala probrat ani sklenice vychrstlé vody?? jestli něco vážnýho, tak to potom nebude moct večer zpívat....no už se těším na další kapču :D :D

5 Lusi Lusi | Web | 6. září 2011 v 18:38 | Reagovat

povedla se moc, tentokrát se toho teda událo :) wow, doufam že Liz bude v pořádku, už se nemůžu dočkat další kapitoly ♥

6 T T | 9. září 2011 v 17:05 | Reagovat

úplně úžasný ♥♥ můžu se zeptat, kdy bude pokračování??? už se nemůžu dočkat :D

7 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 9. září 2011 v 22:48 | Reagovat

[6]: Děkuji za pochvalu. Merlinžel mám rozbitý notebook, je v opravně, takže doudám, že se mi vrátí do konce měsíce. Dříve nejspíš nebude. :( Kam se ti kdyžtak můžu ozvat, až přidám další část? :)

8 T T | E-mail | Web | 10. září 2011 v 13:05 | Reagovat

Nemáš zač;-) už se těším. ;-) Je to strašně napínavý čekat vždycky na pokračování :D Já jsem vaši povídku objevila na blogu u snapeové a celou jsem jí hned přečetla. :-) A teď nedávno jsem byla na svým starým blogu a zjistila jsem, že jsem byla spřátelená s tvým blogem a četla u tebe tuhle povídku.. vůbec mě nenapadlo, že jsem jí dříve četla :D  Můj blog je: http://phelps-twins.blog.cz

9 Sára Sára | Web | 17. září 2011 v 9:17 | Reagovat

Ahojky, jak je?

10 EW* EW* | Web | 22. září 2011 v 19:38 | Reagovat

Na blogu mám zápis SB, takže jestli není tvůj blog a zapsán a chceš nadále zůstat mým affs, zapiš se. =)

11 eli a latri eli a latri | Web | 3. srpna 2013 v 22:18 | Reagovat

tááák jo aspoň malá ochutnávka pro začátek :-P abys neřekla :D
ten začátek byl suprovej! jako vůbec bych to do liz neřekla, že se takhle obrátí na Laru a ještě ke všemu plivne Luciusovi do obličeje! řekla bych že ten se jí za to ještě odvděčí a nebude to nic hezkýho, ale stejně to za to stálo :-D asi za to může ten ,,včerejší" zážitek s Tomem před začátkem zkoušení písně :-P
jako na jednu stranu mi bylo Semi trochu líto, když na ní vylítl ten hnis, na druhou stranu se Pobertům nedivím a sama bych se smála :-D ale bylo skvělý, jak za ní Liz šla na ošetřovnu a vše si v podstatě vyřikaly! pak musel přijít Draco a zase vše pohnojit :-D néé sranda, aspoň je zápletka a pořáááádně napínavý konec :-D jsem docela zvědavá, co s Liz bude a aby byla na večer fit a mohli si to na zahájení pěvecké soutěže ,,rozdat" :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama