Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Oheň, led a růže → 12. Světlé chvilky temných dní - čast druhá

26. srpna 2011 v 10:42 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
pristupnost odpatnacti
"Necháte si vše pro sebe, že?"
"Jak se vám líbilo v Prasinkách, dámy?"
"Musíme...ach...cvičit..."
***



Samantha se z ničeho nic odlepila od Severuse a rozhlédla se kolem sebe, přičemž jí pohled padl na Elizabeth. Jejich oči se střetly. Naštěstí však černovlásce unikl brunetčin předešlý úšklebek. Přesto zcela nepříčetně zaječela: "Co vejráš!" Liz bylo hned jasné, že nebýt Severuse, jenž Fletcherovou odtáhl někam pryč, už by jí uštkla nějakým pěkně zlým kouzlen. 'Co jsem jí, pro Merlina, zas udělala?' ptala se v duchu sama sebe. Přikázala si ale, že si touhle bláznivou holkou nebude kazit krásné, odpočinkové odpoledne a pustila jí z hlavy, ku podivu úspěšně. Po cestě k Prasečí hlavě jí Edith s Emmou chytly nadšeně kolem ramen a spolu s ní si zpívaly jejich oblíbené zamilované písně. Lily je nechtěla rušit, a tak se nechala obejmout Jamesem a poslouchala chlapskou debatu.

Jakmile došli k Prasečí hlavě, chlapci se s nimi rozloučili, načež dívky osaměly. Objednaly dvě flašky máslového ležáku a zavedly spolu řeč. "Tak povídej, co to všechno znamená? Proč chceš zpátky k nám, a jak si máme vysvětlit tu Tomovu zaujatost vůči bratrům?" zeptala se Emma. "Je to složité... Bradavice jsou úplně jiné, než Krásnohůlky. Lidi by se tu nejraději navzájem pozabíjeli. Přátelství zde najdete jen zřídka kdy. Ve Zmijozelu se se mnou nikdo nebaví. Už ani Vanessa, sestra té, co na mě ječela. Nevím, co jsem jim udělala, ale nejraději by mě viděli hluboko pod zemí. Měla jsem být totiž v Nebelvíru, avšak Moudrý klobouk měl dojem, že když mě pošle do Zmijozelu, dokážu tyhle dvě koleje opět spřátelit. Vůbec však netuším jak..." povzdechla si Rosemanová a nešťastně schovala svůj obličej do dlaní. "To je strašné!" vydechla Edith šokovaně. "Proč sem Tom přijel dříve, Liz? Jsem si jistá, že kdyby šlo jen o úraz, jak jsi mi psala, Brumbál by pro něj neposlal", podotkla Emma. "Nechtěla jsem vám do dopisu psát něco tak komplikovaného. Emm, máš pravdu. Nešlo jen o běžný úraz.." náhle však brunetka utichla a zvážněla. Nevěděla, zda má svým kamarádkám prozradit skutečnou pravdu. Mohla jim věřit? Ano, byla si tím jistá, nýbrž pro jistotu se optala: "Necháte si vše pro sebe, že?"

Náhle na ní koukaly, jak na blázna "Jsem se snad právě přeslechla, ne Edith?" zeptala se Emma své kamarádky. Ta jen zavrtěla hlavou v odmítavém gestu: "Ne, nepřeslechla ses Emm. Elizabeth nám zjevně ani po těch několika letech přátelství nevěří!" načež se ušklíbla. "Věřím vám! Jen... Chtěla jsem mít jistotu. Nechci, aby Tomův bratr šel do vězení..." znovu se odmlčela, sledujíc šokované obličeje svých přátel, pokračujíc "Víte, rodina Malfoyoů vždy podporovala stranu zla. Jediný Tom se jim vzepřel. Otec se ho také zřekl. Zbytek jeho rodiny podporuje vzestup Vol...Vy-víte-koho, včetně dvojčete mého přítele. Brumbál tuhle skutečnost, stejně jako všichni ostatní, však jen tuší. Nikdo proti nim nemá důkaz. Ten, co ho má, mlčí pod tučným úplatkem či pohružkou smrti. No a jde o to... Tehdy nešlo jen o běžný pád v koupelně..." Najednou se nemohla nadechnout a do očí jí vhrkly slzy. Další slova zmijozelské holčině uvázla na jazyku. "Nemusíš nám to říkat, beruško", konejšila jí Emma. "Ne, řeknu vám to, když už jsem začala... Draco, Tomovo dvojče, mi na jednom večírku u zdejšího profesora Lektvarů podstrčil do pití Firelix. Víte, co je to za svinstvo, že?" ujistila se raději. Avšak netušily, o co se jedná. Nešťastně si povzdechla. Nechtěla na všechnu tu bolest znovu vzpomínat, ale neměla na vybranou.

Když jim popsala účinky daného prášku, v hospůdce se rozhostilo mrazivé ticho. Nevěřícně na ni jen zíraly, ani jedna nevěděla, co by měla Elizabeth říci, aby ji utěšila či jakkoli podpořila. Jak Edith, tak Emma věděly, že dané události už se zpět vzít nedají. "Tak proto Tom přijel. Navíc ví, že mi ublížil Draco... Avšak kromě něj a pár zasvěcených, to nikdo další netuší, ani ředitel, Brumbál. Ten by ho dal, podle bradavické ošetřovatelky, hned zavřít, kdyby se cokoliv dovtípil. Navíc...se na ošetřovně o mě pak vždy od večera po celou noc staral. Tohle mu prostě dlužím. Natož, popravdě nedokázala bych prostě usvědčit někoho, tak podobného Tomovi, jako je právě on. I když je tyran..." Liz si náhle šokovaně přikryla ústa. Své poslední slovo říct nahlas rozhodně nechtěla! Stalo se.

Její kamarádky se na ni shovívavě usmály. "Liz, klidně mluv dál. Můžeš nám opravdu věřit. Zachováme tvé tajemství v bezpečí," ujistila vykolejenou brunetku Edith. Ta jen pozvedla koutky a zašeptala: "Na ošetřovně jsem s Dracem...něco měla, a tak nějak mi přirostl k srdci víc, než by měl," povzdechla si, pokračujíc: "Asi to poznal, protože mě po mém propuštění pro jistotu jako varování mučil... Doslova. Nestál o mě totiž. Během mé ozdravné kůry si našel 'ledovou královnu', tu, co na mě tam venku nepříčetně ječela." "A to jako hodláš mlčet a necháš, ať ti klidně dál ničí život?" zhrozila se Emma. "Musím...mohlo by to pak být ještě horší, poněvadž má úchylného bratra a ten by mě nejraději ojel. Řekla bych, že pak už by ho nezastavil ani sám Merlin a zabil by mě. Lucius nemá svědomí... Jediné, co mi zbývá, je odsud vypadnout", povzdechla si Elizabeth. Nastalo ticho, Edith, Meredith i Emm dumaly nad těžkou situací své přítelkyně a dopíjely máslový ležák.

Poté všichni čtyři vyšly od Prasečí hlavy, poněvadž už se stmívalo, a tudíž nastal jejich čas návratu do Bradavic. Šly tedy zpět k bráně, jenž dělila Prasinky od jejich hradu, kde se měly sejít s mužskou částí své party. Došli na určené místo a poněvadž tam ještě kluci nebyli, chtěly se opřít o nedaleký strom, jenž byl pár metrů od brány, když tu z jeho druhé strany Liz zaslechla hlas Fletcherové a přimrzla na místě: "...bez důvodu mučíš, laskavě mě poslechni nebo budu nucena opravdu zlomit srdce nám oběma. Nemám na takové situace nervy, protože teď se podobné věci dějí neustále. Od doby co nastoupila Elizabeth a klobouk jí zařadil do Zmijozelu, nedá nikomu spát a jsou z toho samé problémy. Ta holka to dlouho nevydrží, nikdo by tohle dlouho nevydržel. Nechci jí bránit, leze mi na nervy, ale tohle co se děje jí, bych nepřála asi nikomu, tak si to všechno laskavě uvědom a pořádně si to urovnej v hlavě. Já jdu na večeři a pak najdeme nějakou místnost, kde vybereme tu písničku pro úterní večer, ano?" Pak bylo chvíli ticho. Liziny kamarádky po jejích bocích na ni jen vykuleně zíraly. To, co zaslechly, je těžce zasáhlo. Když uslyšely zdalující se kroky, Emma nakoukla opatrně na druhou stranu stromu a uviděla tam stále stát zkamenělého Draca, pak však šel za svou dívkou.

Liz se roztřásly nohy, takže se dobelhala ke kmenu stromu a opřela se o něj se zavřenýma očima. Hlavou jí běhali právě vyslechnutá Samina slova: ...bez důvodu mučíš... zlomit srdce nám oběma...co nastoupila Elizabeth... Nedá nikomu spát... Ta holka to dlouho nevydrží... Leze mi na nervy... Zatřásla bezmocně hlavou a řasy jí smáčely tiché slzy. Najednou hnědovlásku objaly tři páry paží, konejšíc tak svou přítelkyni. Vděčně jejich podporu přijala a plně se vyplakala. "To nic..." mumlala Edith, ale třásl se jí hlas, takže nezněla moc přesvědčivě. V zápětí uslyšely další kroky. Brunetka poplašeně zvedla hlavu. Její kamarádky udělaly totéž. Emma vyjekla hrůzou. "Do pekla", uniklo Rosemanové a rychle si otírala slzy.

"Ále, podívejme se, kohopak tu máme," protáhla Lara a Lucius se rozesmál. Narcissa jen našpulila rty v odporu a Bella se zachechtala. "Jak se vám líbilo v Prasinkách, dámy?" zašeptal na oko galantně Malfoy a šel k vystrašeným dívkám, přičemž každou sjel hodnotícím pohledem. Usoudil nakonec, že na krásu Rosemanové její kamarádky nemají, proto jeho bystrý zrak zakotvil na ni. Proti své vůli se rozklepala. Kruvalská dívčina se rozesmála: "Nechápu, co na tobě vidí, křehotinko!" Ta však vnímala jen přibližujícího se slizouna, jenž se nad slovy ledové královny pobaveně pousmál. Zastavil se sotva na pár centimetrů od ubohé Elizabeth. Chvíli jen rentgenoval její kamenný obličej bez výrazu. Strach, který cítila, však prozrazoval třes jejího těla. Naklonil se k ní ještě blíž. Měl svou tvář vedle brunetčiny. Ani se nehnula, jen čekala. Věděla, že jakoukoli hloupost, které by se dopustila, by odnesly její kamarádky, jenž jeho parta držela v šachu. "Jsi nádherná...až bych tě nejradši zabil," zašeptal těsně u Lizina levého ucha a dotknul se rty i jazykem tak vyzývavého ušního lalůčku, v kterém měla zavěšenou drobnou peckovou, stříbrnou náušnici. Podle jeho očekávání se drobně zachvěla a určitě ne strachem. K Malfoyově rozhořčení však z ní nevyšel ani vzdech či úlek. Nic. Jen dál zírala před sebe mrtvýma očima a nehnula se. Byla jak loutka. Ano, přesně tak mu připadala, nýbrž byla porouchaná. Nedělala přesně to, co chtěl. Toužil po jejím vzrušení a prosbách, aby přestal. Nebylo mu vyhověno. Jen to pouhé mírné zachvění mu napovědělo, že přece jen v sobě něco dusí. Čelist měla pevně zaťatou.

Zvedl jí bradu, aby tak svou kořist donutil se na něj podívat. V zelenohnědých očích však nenašel žádnou emoci kromě opovržení a vzdoru. Vlepil jí facku, až se za tvář polekaně chytla. Celá hořela. Najednou zaslechla odkudsi rychlé kroky. "Co si to dovoluješ!" zahřměl Tom a odhodil svého bratra kouzlem pár metrů od své milované. Ostatní Poberti se s pomocí krásnohůlkským tvrdě pustili do části Smrtijedů a jejich další ledové královny. Jako by Fletcherová nestačila, pomyslel si hořce James.

Hned jak bylo zlo zahnáno, vydala se celá parta spokojeně k hradu. Tedy až na pár jedinců. Sirius s Darnellem byli naštvaní, že si Elizabeth hrdě vede u svého boku místo nich Tom. Ta však Tomovu blízkost ani nevnímala. Myšlenkami byla u rozhovoru Samanthy s Dracem, který právě vyslechla. Ach jo...proč já hned každýmu naletím? I ta Fletcherová mě nesnáší... Tak proč se, do pekla, stará o to, jestli mi Draco ublíží nebo ne? Co jí je do toho? Co jí je do mě? Proč si nechala teda ode mě pomoct a děkovala mi? Nejspíš mě hodlá stejně ranit, jako se to povedlo Dracovi a to jsem si začínala znovu myslet, že je skutečně jiná! Ne! Ona je stejně prohnilá jako její kamarádi a jen se boíí, aby jí zas se mnou Draco nezahnul! Nic víc v tom není! Mrcha! Proradná, hnusná mrcha! Už jí nikdy na nic neskočím! Kašlu na ní! rozhodla se brunetka pevně v duchu, když právě došli k Bradavicím a vcházeli do vstupní haly.

Právě byl čas večeře a tak šli rovnou do Velké síně, která byla docela už narvána k prasknutí. K Lizině nelibosti tam již byla i Fletcherová se svým "božským" přítelem. Naproti nim posadila své spolužáky a sama si sedla, co nejdál od všech zmijozelských, na úplný kraj stolu. Pak se ještě podívala na Samanthu, aby nad ní zhnuseně zakroutila hlavou, avšak ta její pohled zachytila a téměř neznatelně pozvedla koutky úst, což Rosemanovou na chvíli zmrazilo v nechápavém údivu. Záhy jí ale došlo, že její černovlasá spolužačka je jen velmi dobrá herečka, stejně jako Draco. Nic jiného v ní není. Hned, co Liz došla k tomuto závěru, její sokyni náznak mírného úsměvu opět z tváře zmizel a obrátila svou pozornost zpět ke zlatému talíři, jenž měla plný až po okraj jakési omáčky s těstovinami a hovězím masem. Elizabeth tedy udělala totéž a nandala si na talíř sirupové taštičky s borůvkovou polevou.

Hned po večeři se Liz s Tomem vydala najít tichou učebnu, kde by mohli v klidu nacvičit duet na zítřejší zahájení pěvecké soutěže. Měli štěstí. Našli si docela útulnou půdní místnost, kam velkými okny pronikal měsíční svit. Tom kouzlem rozžehl, po zavření dveří, louče na stěnách, takže ji záhy zalilo zlatavé, mihotavé světlo. Liz zatím seděla na katedře a pročítala si text písně, kterou jim Tom vybral. Jmenovala se I Want To Spend My Lifetime Loving You a podle všeho jí původně zpíval nějaký mudlovský zpěvák, ale postupem času jí kouzelníci přijali za svou, ostatně jako spoustu dalších. "Je to nádherná skladba," šeptla po chvíli a její hlas se rozlehl prázdnou třídou. Ani si neuvědomila, že jí její přítel už pěknou dobu pozoruje. "Já vím," řekl těsně u ní, až nadskočila. Stál za katedrou, tudíž jeho dech cítila na své odhalené šíji. Vlasy totiž měla na druhé straně krku, aby lépe viděla do pergamenu, jenž držela v rukách. Jemně jí políbil na vystouplý krční sval, až se zachvěla. Bral to jako výzvu, proto nepřestal laskat její krk a ona slastně vzdychla, načež vydechla: "Musíme...ach...cvičit..." Usmál se proti její jemné pokožce a zapředl: "Souhlasím..." poté z jejích ramenou pomalu a lehce shodil plášť a věnoval se jejímu ušnímu lalůčku: "Och, pro Merlina..." sykla tichounce Liz, celá se chvějíc.

Chlapec s pomněnkovýma očima si sedl za svou dívku tak, že měl nohy kolem jejích boků. Škoda, že nemá sukni, pomyslel si, když se díval na mudlovské džíny na jejích útlých nožkách, které se mu tak špatně vždy sundavaly. "Tome, musíme vážně cvičit. Jsem unavená a chci..." začala, ale rozepnul zip jejích kalhot a začal jí zkušeně laskat nejcitlivější místo snad každé ženy. Zrudla, zalapala po dechu, opřela se zády o jeho hruď a zaklonila hlavu, jenž měla položenou na rameni svého přítele. Z jejího hrdla pomalu vycházely dosud téměř neznámé slastné vzdechy. Na vrcholu svého prvního orgazmu zašeptala v naprosté extázi: "Ach, Tome...miluju tě..." Nepřestával líbat její obnažený, tak lákavý, krk Stále zrychleně dýchala. Čekal, až se uklidní. Pak řekl pouhé: "Nebudu na tebe už víc spěchat, lásko" a pomohl jí si znovu obléct napůl stažené džíny i se spodním prádlem. Během pár desítek minut se pustili do nacvičování jejich písně.

Když o dvě hodiny déle skončili, večerka všech studentů i hostů na hradě se pomalu, ale jistě, chýlila ke konci, tudíž chodby byly už téměř vylidněné. Bez nejmenších potíží se tedy dostali do zmijozelských komnat. Ty byly však zcela zaplněny, takže si Tom Rosemanovou přitáhl blíž k sobě, rozhodnut jí bránit vlastním tělem. Naštěstí si jich Smrtijedi nevšimli, a tak svou dívku v pořádku doprovodil k jejímu bytečku a sám si šel lehnout do svého kutlochu. Ještě před tím ho však Liz vášnivě políbila. "Taky tě miluju, Elizabeth," zašeptal do jejích rtů. Když toho dne usínal, zdálo se mu o jejich nádherném prvním milování, jenž je, alespoň podle jeho úsudku, už čeká každou chvíli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sára Sára | Web | 26. srpna 2011 v 20:59 | Reagovat

opět nádherné pokračování, velmi ráda čtu tvé povídky, tak doufám, že bude brzy pokračování :-)

2 eli&latri eli&latri | Web | 27. srpna 2011 v 19:40 | Reagovat

ha a už jsem tu :-D
je dobrý, že se má Liz komu vypovídat a to úplně ze všeho - i když pro ostatní to musel být pořádný šok (a teď jsem si uvědomila že ani nevim jeslit tohle všechno Lilly ví??!!!) no každopádně se to teďkon dozvěděla :-D
to že potkají Luciuse jsem nečekala ale opět to bylo úlisný stejně jako je on sáma Lara přihlíží - btw.vážně nechápu Narcisu - prostě být s klukem (pokud se tak Lucius dá nazvat) a vidět jak balí a chce ojet všechny holky v dosahu a tvářit se šŤastně je na hlavu!!! :-D
je blbý na jednu stranu že to Liz slyšela (myslim rozhovor  Sam s Dracem) protože Sam jí má určitě ve skrtu duše ráda a nechce jí ublížit ale nemůže to dát najevo a teďkon už vůbec ne protože Liz už má svůj obrázek o tom všem) :-D
no a ten kopnec- to bys to nebyla ty aby v tbvojí kapitole nebyla nějaká takováhle scéna - musim říct, že tentokrát pěkně do detailů rozebraná (měla by si k tomu občas dát věkovou púřístupnost :-P ) ne bylo to hezky napsaný :D
takže holky máte přečteno a okomentováno vše takže se snažte - Veruš popožeň toho tvýho opraváře ať si tréšku hejbne (i dkyž má doma čerstvý mimčo - divíš se jak to vím - jsme přeci dědka vševědka :D) protože jsem zvědavá na další části - už se blíží ona pěvěcká soutěž nebo aspoň ty první duety :-D

3 Verky Verky | Web | 28. srpna 2011 v 20:20 | Reagovat

muselo to být pro Liz hrozné, když musela znovu vyprávět, co prožila...aspoň, že má tak skvělé přítelkyně, které jí utěší a soucítí s ní :-)
ten Lucius se teda zase předvedl, prasák jeden :-? zajímalo by mě, co dalšího by předvedl, kdyby se tam neobjevil Tom s poberty.
teda Veroniko :D co to je za scénu?? :D měla by jsi k tomu připsat až od 15 let :D jinak samozřejmě suprová a skvěle popsaná (ty neřáde :D) i když určitě víš, že bych si jí představovala s někým jiným :D :D
a už se těším na ty duety ;-)

4 Claire Claire | Web | 31. srpna 2011 v 11:08 | Reagovat

jedním slovem... paráda :-)

5 Alex aff Alex aff | Web | 31. srpna 2011 v 20:36 | Reagovat

wow :) jsem prekvapená, chudák Liz - znovu to vypravovat, to bych asi nesvedla... bejt na jejim místě. Jinak moc hezky napsaný, mě se líbilo : si krásná, až bych tě zabil :D Ten Lucius je ale romantik :D

6 Lusi Lusi | Web | 6. září 2011 v 18:09 | Reagovat

vybrali si nádhernou písničku, fakt líp vybrat nemohli ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama