Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Oheň, led a růže → 11. Čas na vysvětlení - část druhá

28. května 2011 v 16:22 | Snapeova |  Oheň, led a růže
"Tak pojď ke mně"
"Škoda, že vedle tebe nemůžu spát častěji..."
"Ty si můj problém, Samantho!"
***


Krátce po Samině partě dorazila i Rosemanová, která nejspíš přestávku trávila pod ochranou Toma Malfoye. Jako správná šprtka si sedla hned do první lavice a za nedlouho si k ní přisedlo nějaké mrzimorské pako. Draco vedle Sam, celou scénu se zájmem a téměř s překvapeným výrazem pozoroval. Samantha stále s přimhouřenýma očima sledovala, jak se s ní ten kluk baví a ona při tom mrká podmanivě řasami a namotává si vlasy na prst. "Děvka," utrousila po chvíli znechuceně. Severus ve vedlejší lavici se na Samanthu podivně podíval, ale nekomentoval to. Naopak Draco vypadal zamyšleně a na to co řekla, pronesl zadumaně, jen "Hm..." a pokyvoval hlavou, načež se jí ustaraně zeptal: "Co ti je lásko, vypadáš unaveně." Začala se jí totiž klížit víčka a to ještě ve chvíli, kdy ani nebyl pan Bins dosud v učebně.

"Vůbec jsem v noci nespala," vysvětlila unaveně, pokračujíc: "Dneska tuhle hodinu prospím, jinak to nevidím." "Tak pojď ke mně", řekl jemně a dal jednu ruku na její opěradlo. Ráda se tedy přitulila k jeho teplému tělu a on jí poté paží objal ještě kolem pasu. Do příchodu profesora vydržela, ale pak už nevěděla o světě. Snad nikdy dřív se ve třídě tak dobře neuvelebila a neprospala. Připadalo jí však, že uběhla pouhá minuta a Draco už jí tichým vemlouvavým hlasem budil.

Stále s spolu v objetí vyšli ze třídy a vydali se do učebny obrany proti černé magii. Ani nečekali na zbytek své party. Jen před vchodem opět potkali Luciuse, který se začínal navážet do osamělého Toma. Na to neměla Sam náladu, takže pobízela Draca k rychlejší chůzi. Chtěla být co nejdál z dosahu jeho staršího slizkého bratra.

Nepříjemným situacím, které téměř vždy vyvolával Lucius však stejně neunikli. Oba si zrovna povídali v učebně ještě s jedním chlapcem ze Zmijozelu. Nebelvírští si jich výjimečně nevšímali. Ti se totiž bouřlivě vítali s Liz, hned jak vešla do třídy. Stála kousek od nich a poprvé po dlouhé době jí Samantha viděla opravdu šťastnou. Vedle nich se však nečekaně objevil právě Lucius a Sam musela zatajit dech, když viděla jak se zezadu lepí k Elizabeth. V té chvíli by byla raději aspoň na konci třídy a ne tak blízko zvířeti, které je zase ve svém živlu. Draco vedle ní také ztuhl. Scéna to opravdu nebyla příjemná. Rosemanová se sice dostala z Malfoyova dosahu, ale on si samozřejmě neodpustil své slizké sexuální kecy a ta jeho parta úchylných čumilů s podobnou zálibou, jakou měl on sám, se chechtala každé kravině, co pronesl.

Pak starší bratr jejího přítele pokračoval o tom, jak Lizino tělo na něj reaguje, což se černovláska snažila druhým uchem hned vypouštět zas ven, ale to nebylo vše. Podle jeho slov už Elizabeth měl jednou takto v pasti a to Samanthu šokovalo. Pokoušel se snad u Liz o to samé, o co u ní, avšak nedošel až tak daleko? Bylo to před tím nebo po tom, co se ona sama měla stát jeho obětí? Lucius tím pro ní nabral ještě nebezpečnějších rozměrů. Měla strach z toho, koho si vyhlédne příště. Věděla také, že i přes fakt, jak s ním poté Severus a Draco zatočili, jeho touha po Samině těle rozhodně nevymizela. Nestihl odhalit žádnou část nějaké její intimnější partie, natož prozkoumat její vzrušivá místa, za což děkovala Merlinovi. Byl nyní nebezpečný pro jakoukoliv hezkou dívku v jeho blízkosti a Samanthu tohle všechno neustále znepokojovalo.

Fletcherová se ani nenadála a Elizabeth i s Blackem a Evansovou se ocitli v zajetí Bellatrixiných a Luciusových poskoků. Rosemanová si asi myslela, že jí Draco pomůže, a tak se na něj prosebně podívala. On však nehnul ani brvou a Samantha se do toho motat nehodlala. 'Konec konců, brzy přeci musí přijít učitel nebo ne? Měl tu být už před pěti minutami,' pomyslela si nervózně. Celá třída byla, jako vytesaná z ledu. Nikdo, koho se tato scéna netýkala, se do toho nemínil plést, protože všichni moc dobře věděli, jak by poté dopadli.

Naštěstí jen o pár vteřin později se učitel objevil. Bylo už na čase, protože situace se v tu dobu začala už pěkně hrotit. Jakmile ho Lucius zaregistroval urychleně se i s Bellatrix a svými poskoky vzdálil. Profesor se ihned jal vysvětlit důvod svého opoždění a konečně šlo o něco zajímavého v pozitivním slova smyslu. Podle jeho slov totiž narazil na Pottera zrovna ve chvíli, kdy se snažil Protivu přemluvit, aby její maličkosti uškodil. Tenhle Potterův ubohý pokus, jak modrooké zmojozelské chytačce oplatit vyfouknutí zlatonky, jí opravdu pobavil. Neudržela tedy kamenný obličej a při profesorových slovech jí mírně zacukali koutky.

Elizabeth se Siriusem o pár lavic dál se začali dusit smíchem, ona to však nevydržela a musela se smát taky. Přišlo jí to neuvěřitelně vtipné. a když to ti dva zaregistrovali, okamžitě nakvašeně zmlkli. Strašně ráda by se také dozvěděla, co přesně Potter po školním strašidle požadoval. Doufala, že nebyl tak hloupý a věděl aspoň jak s takovým škodičem vlastně jednat. Ona teoreticky věděla jak na něj, ale Protiva si vždy dělal, co chtěl, takže i když ho váš nápad nadchl, stejně vás dokázal podrazit. Nemínila se nijak zabývat tím, jak tenhle Jamesův pokus oplatit, bohatě jí postačilo vybavit si, jak se tehdy tvářil na hřišti.

Až do oběda bylo vyučování v mezích normálu. Samantha se hlavně snažila při něm neusnout. Připadala si po té probděné noci, jak po flámu. Naneštěstí měli mít ten den hned po obědě Lektvary, tak se Sam rozhodla, že si zkusí dát něco vysoce kalorického k jídlu. Třeba jí to aspoň na chvíli pomůže. Chtěla se na hodinách s Křiklanem vždy naprosto soustředit. Při obědě musela opět přetrpět blízkost Elizabeth, která si tentokrát sedla hned vedle ní. Naštěstí měla přímo naproti sobě Draca, tak se soustředila na něj a neustále s ním o něčem žertovala.

Hned, co se najedli, se vydali dolů do sklepení na dvouhodinovku Lektvarů. Draco jí automaticky objal kolem pasu a přitiskl si jí k sobě. Pár metrů před učebnou se jí zeptal: "Jak se ti vlastně spalo na té první hodině?" "Nádherně..." zavrněla, zašeptajíc mu se šťastným pousmáním do ucha: "Škoda, že vedle tebe nemůžu spát častěji..." Na to se on rozesmál a pohladil jí po zádech.

"Čau bráško!" vypálil najednou Draco před učebnou Lektvarů na svého bratra Toma, kterého si Sam doteď ani nevšimla. Ten vztekle přimhouřil oči a brunetka po jeho boku úplně ztuhla. Dvojče mladšího Malfoye vztekle zavrčelo: "Chceš něco? Normálně mě nezdravíš, což mi mimochodem vyhovuje." Mezitím si Samantha všimla Elizabeth, jenž na ní nenávistně zírala a vypadalo to, že jí snad chce probodnout pohledem. Oplatila jí to neméně vražedným pohledem a pozorně sledovala, co se bude dít dál. Na Tomův výrok Draco nenávistně zašeptal zcela zřetelným hlasem: "Chci tě zničit, o nic jiného mi nikdy přece nešlo!" Po těchto slovech se Elizabeth zachvěla a její přítel se jí hned starostlivě optal zda-li jí není zima. Když Tom opět věnoval pozornost Dracovi prohlásil: "Vážně si myslíš, že se ti podaří mě ponížit a zatratit? Jak jsi naivní!" načež se podíval na své dvojče jako na něco nechutného, co se mu přilepilo na botu. Víc si ti dva už říct nestihli, protože přiběhl Sirius, jenž se opět vítal s Liz. Pak jakoby mimochodem s podobně pohrdavým výrazem ve tváři a s úšklebkem na rtech řekl: "Oh, Tome, vidím, že vás ruším při rodinné idylce." Sam byla ráda, že v tu chvíli přišli i ostatní ze Zmijozelu, kteří se s nimi začali bavit, poněvadž jinak by Sirius v brzké době jednu schytal. Modrooké dívce totiž lezl už pěkně na nervy.

Po pár minutách přišel přesně se zvoněním, vždy usměvavý profesor Křiklan, který je vpustil dovnitř a poté, co vysvětlil, jak připravovat lektvary určené na odřeniny a podobná lehká zranění, jim zadal skupinovou práci, při níž měli takový lektvar zkusit co nejlépe připravit. Vítězná skupina měla jako odměnu získat lektvar neviditelnosti. Sam utvořila skupinku s nyní mírně podrážděným Dracem, zamlklým a taktéž podrážděným Severusem a s ještě jedním chlapcem z jejich koleje, který měl v lektvarech celkem ucházející výsledky.

Samantha byla od přírody soutěživý typ, takže se ihned jala organizování jejich skupiny. Chlapec jménem Josh měl na starosti správné nakrájení všech přísad. Draco měl přísady pod jejím a Snapeovým dohledem do lektvaru přidávat. Sam a Severus měli jako svůj úkol kontrolovat postup, případně ho vylepšovat a říkat šedookému Malfoyovi, co a v jakém množství do lektvaru přidat. Černovláska byla s rozdělením práce docela spokojená. Každý tak měl na lektvaru částečný podíl. Ráda by toho však dělala víc. Do lektvaru patřil i jeden mrtvý pavouk. Draco ho Samantě neočekávaně strčil přímo pod nos a ona vyjekla, načež se pobaveně zasmál a Samantha mu po tom, co se vzpamatovala z šoku s taktéž cukajícími koutky vynadala: "Ty jeden provokatére! Počkej, to si s tebou ještě vyřídím!" "Ale no ták, přece bys mi neublížila, beruško", zavrněl Draco, přičemž se mu na tváři usadil výraz anděla. "To se ještě uvidí", pronesla na oko vážně. Profesor je s mírným úsměvem napomenul a Severus nad tou scénou protočil oči a povzdechl si.

Lektvar se jim opravdu velice povedl. Křiklan potěšeně a uznale pokyvoval hlavou, když ho kontroloval. Bohužel i skupina, kde byla Liz měla podobně dobrý lektvar, tudíž se Horacio nakonec rozhodl odměnu rozdělit. To Samanthu podráždilo. Tuto hodinu měla ráda. Navíc tu ona se Severusem vždy byli ti nejlepší z nejlepších. Elizabeth jí však na hodinách neskutečně dráždila, protože v Lekvarech se jí, zdá se, rovnala, čímž jí brala část radosti z těchto hodin.

Výjimečně nedostali žádné úkoly, za což byla černovlasá dívka velice ráda, jelikož vzhledem ke své nevyspalosti si nebyla jistá, jak by vypadal jejich obsah. Usoudila však, že by si mohla opsat poznámky z dnešní hodiny Dějin, kterou prospala. Opisování totiž nevyžadovalo žádné přemýšlení. Otázkou však bylo, kde je sehnat, podle Dracových slov spala téměř celá třída. Bylo jí jasně, že Elizabeth si vše zapsala, ale za tou by nešla ani kdyby byla poslední člověk na světě. 'Severus by je ale mohl mít', napadlo jí a obezřetně se vydala po schodech k chlapeckým ložnicím.

Byla ráda,že po cestě potkala jen pár chlapců, kteří jí však dost očumovali. Přeci jen do těchto míst moc holek nechodilo, protože zmijozelští kluci ovlivnění nejstarším zdejším Malfoyem možná až moc vždy toužili po tom mít je ve své posteli, ať se jim to líbilo nebo ne. Pozorně sledovala cedulky na dveřích a dvakrát zkontrolovala tu s nápisem 5.ročník. Opatrně zaklepala. Nechtěla chlapce vyrušit v nějaké nepříjemné situaci. Lucius v trenkách jí tehdy stačil. Ozvalo se strohé dále a Sam s nervozitou vstoupila. Nikdy, když šla za Severusem nebyla nervózní, ale to jak se k ní v posledních dnech choval jí přivádělo do rozpaků. "Ahoj", pozdravila dva přítomné chlapce z nichž jeden byl Snape. Ten druhý jí s úsměvem na pozdrav odpověděl, a pak s poznámkou, že nebude rušit, taktně odešel. Černovlasý chlapec ležel na posteli a koukal se na ní přes hřbet jedné tlusté knihy. Ani neodpověděl na její pozdrav, což jí ještě víc zarazilo. Nejradši by se otočila a odešla.

"Severusi?" zkusila, jestli jí vůbec odpoví a posadila se na jeho postel. "Co potřebuješ?" zeptal se chladně. "No víš, chci tě požádat o půjčení dnešních poznámek z Dějin", opatrně odpověděla. "A na co? Vždy je přeci máš, ne?" Optal se jí úsečně. "Byla jsem dnes unavená", pípla a připadala si jako kdyby provedla něco špatného a její rodič po ní chtěl vysvětlení. "To máš smůlu", pronesl ironicky, dodávajíc: "Už jsem je někomu půjčil." "Lžeš", rozčílila se Sam, pokračujíc: "Severusi, co se to s tebou děje? Vždycky jsi byl přece normální pohodový kluk, tak co do tebe vjelo v poslední době, že se teď chováš jak kus ledu?" "Chovám se úplně normálně, to se ti asi něco zdá", opáčil a vyhýbal se pohledu jejích očí, načež zavrčel: "Spíš ty by ses mohla zamyslet nad tím, jak se chováš!"

Nevěděla, co na to říct. U něj takové řeči vážně nechápala. K němu se přece skutečně nechovala nějak jinak, tak proč je na ní najednou tak vysazený? Proč se teď nebaví ani s ní a ani s Dracem, když byli donedávna nerozlučná trojka? "Severusi, co tě trápí? Svěř se mi, prosím. Tohle už dál nevydržím. Mám o tebe strach. Takový jsi nikdy nebyl. Děje se něco doma? Máš nějaký problém?" vyptávala se a doufala, že je to všechno způsobeno jen nějakými hloupými starostmi. "Ty si můj problém, Samantho!" pronesl zostra, dodávajíc: "Ty a ani Draco mi laskavě nelezte na oči, pokud to bude možný", zakončil tuhle debatu. Sam bylo jasné, že z něj víc nevypáčí, avšak to co řekl, jí šokovalo. Z jakého důvodu byla jeho problém? Co tak strašného provedla, že o tom ani nevěděla?

Po chvíli, když stále neslyšel bouchnutí dveří opět vzhlédl. Sam strnule seděla na jeho posteli a i přes všechny své snahy, jí po tvářích kanuly slzy. Nenáviděla se za svou slabost, jenž jí přemáhala v poslední době. Tolik věcí jí za poslední dny dokázaly dohnat k slzám. Donedávna uměla své city držet na uzdě, ale tohle by v životě nečekala. Netušila, proč se k ní najednou všichni obracejí zády. Severus by byl radši, kdyby se mu tenhle pohled nenaskytl. Nikdy ji nechtěl takhle vidět a cítit při tom, že plakala právě jeho vinou. Co měl však dělat? Vůbec netoužil po její blízkosti. Způsobovala mu muka. Nepotřeboval si dávat žádné zbytečné naděje. "Ty poznámky jsou tamhle na stole, tak už můžeš jít", promluvil z ničeho nic tiše již bez stopy nějakého nepřátelství v hlase. Černovláska si otřela slzy, vzala si pergamen s poznámkami a beze slova odešla.

Když sestupovala schody, v průchodu před ní se objevil Lucius. Rukama se opřel o futra a zašklebil se. "Ale copak?" okomentoval její zarudlé oči od předešlého pláče. Dívku z toho zamrazilo. Byla by raději kdekoliv na světě, jen ne tady a teď. "Chceš snad něco?" pokusila se mluvit vyrovnaně a klidně. "Vždyť ty víš, co chci, zlato", zavrněl s nechutným úsměvem na tváři. Dnes už toho bylo na Samanthu až moc. Začaly se jí vracet vzpomínky na nedávnou událost, ale snažila se zachovávat klid. Pak si uvědomila, že existuje malá skulinka jíž může utéct. "Tobě to minule nestačilo?" řekla mrazivě a rychlostí blesku se prosmýkla malou škvírou pod jeho rukou dřív, než jí stačil zachytit. Běžela do společenské místnosti, kde se přeci jen cítila o něco bezpečněji. Za sebou slyšela už jen smích toho slizouna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 verky verky | Web | 28. května 2011 v 17:03 | Reagovat

teda, tady se mi Sam zdá docela v pohodě a taková přátelská, že jsem si jí trochu i možná oblíbila :D nebo mi to tak aspoň přijde....že by se chtěla třebas s Liz usmířit a skamarádit :D je to zvláštní, že jí pořád pozoruje :D :D
a Sev jí určitě nechce vidět kvůli tomu, že chodí s Dracem, protože jí miluje on a chtěl by s ní chodit, akorát se jí to nikdy neodváží říct :D no, jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál a jestli na to, co Seva trápí přijde :D :D

2 SáraJanka SáraJanka | Web | 30. května 2011 v 12:13 | Reagovat

wow, nádhera, co vím říct, je to skvělé, jako vždy, moc se ti to povedlo, už se těším na další :-)

3 Claire Claire | Web | 30. května 2011 v 18:06 | Reagovat

přečetla jsem to na jeden nádech, moc pěkné :-)

4 SáraJanka SáraJanka | Web | 2. června 2011 v 20:53 | Reagovat

:-)

5 Casion twoje SBééééčko!!! Casion twoje SBééééčko!!! | Web | 3. června 2011 v 14:06 | Reagovat

jj fakt dobrééé :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama