Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Oheň, led a růže → 10. Zpět v realitě - část sedmá

15. května 2011 v 20:30 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
"Jak je ti, beruško? Cítíš se dnes už na školu?"
"Nech ho! On za nic nemůže! To já, se mnou si to vyřiď!"
"Lásko, přišel ti dopis"
***



Dracovi Malfoyovi nedocházelo, jaké měl právě štěstí. Zády k pohovce totiž v křesle dřímalo jeho dvojče, čekajíc na svou milovanou. Toma probudily až kroky na schodech, jenž způsobil jeho bratr při rychlém odchodu na kutě. Ovšem, poté, co se postavil, nikoho už neviděl. Místo toho si všiml spící Elizabeth na pohovce. Tiše k ní přešel, klekl si, zašeptajíc: "Lizzie, kde ses mi toulala, lásko?" a políbil lehce její čelo, načež jí opatrně zvedl do náruče a vydal se do jejich společného bytečku.

Druhého dne byla Liz tak unavená, že jí Tom z vymyšleného důvodu nachlazení omluvil z vyučování a pečoval o ni po celou dobu jak o andílka z peříček, což nebylo nijak zvlášť těžké, poněvadž celý den prospala. Ani na oběd či na večeři nešla. Ve středu se Liz probudila časně ráno a poprvé od doby, co jí Tom našel spát na pohovce se na něj zas konečně unaveně, avšak jinak zcela normálně podívala. "Jak je ti, beruško? Cítíš se dnes už na školu?" zeptal se opatrně, majíc brunetku ve své náruči na jejich měkké posteli. Jen zavrtěla hlavou. Stále nemluvila, což mladého Malfoye děsilo téměř stejně, jako její dřívější téměř až mrtvolný pohled. "Nevadí, dnes tě také omluvím, ale zítra už půjdeš, dobře?" snažil se s ní opatrně domluvit. Už nemohla moc meškat. Jen pomalu přikývla a v očích se jí zaleskly slzy.

Ani tento den nešli do Velké síně na jakékoliv jídlo. Když už Tom pomalu toho večera usínal s Elizabeth po svém boku, najednou zašeptala, dívajíc se mu do tváře pouhé: "Draco..." na češ jí opět po tvářích stékaly tiché, slané potůčky. Blonďák ospale zamrkal a upřel na brunetku rentgenový pohled, snažíc se rozluštit, jestli se nepřeslechl či co tím vlastně myslela. Pro jistotu po ní v otázce zopakoval: "Draco?" Přikývla. Na chvilku se mu zamyšlením svraštilo čelo, pak pochopil: "To on ti ublížil, že?" Znovu pomalu přitakala a přes závoj slz už téměř neviděla Tomův obličej. "Hajzl!" zasyčel. Několikrát se nadechl a vydechl, aby se uklidnil, poté pokračoval ve vyptávání: "Udělal ti něco strašnýho a nelegálního?" Ztuhla. "Nechceš, aby se o tom veřejně vědělo, poněvadž pak by si na tobě celá jeho partička úchylů smlsla?" Skousla si nervózně spodní ret, uhnula pohledem, ale nakonec mu dala za pravdu důrazným přitakáním. Drobet se zamračil, avšak pochopil. Zeptal se tedy nakonec na poslední svou otázku, jenž mu začala neovladatelně ohlodávat jazyk: "Smím si to s ním vyřídit já?" Náhle ho silně objala, načež mu věnovala chabý úsměv. Pochopil, že tím říká jediné: "Ano!" a taky se na ní chápavě usmál, načež jí popřál krásné sny a oba spokojeně usnuli.

Ve čtvrtek ráno se Tom probudil první. Oblékl se a podrobil se každodenní ranní hygiéně, pak si lehl zpět vedle své stále hluboce spící přítelkyně a něžně jí políbil na tvář. Pomalu s povzdechem otevřela oči, drobet dezorientovaně na Toma zamrkala a oplatila mu mírný úsměv. "Dobré ráno, miláčku", zašeptal, pokračujíc: "Vstáváme. Jde se do školy" a znovu jí opatrně políbil, tentokrát na ústa. Drobet sebou polekaně škubla, ale poté se poddala, polibek mu opětujíc. Věděla, že nastal čas se pomalu přes události pondělka přenést.

Hned, jak byla i ona plně připravena na odchod z bezpečné zóny bytu, vzal jí Tom kolem pasu, nesouc na rameni její batoh s učením. Plně se k němu přitiskla a oba vyšli společně vstříc svému osudu. Ve společenské místnosti, zdálo se, nikdo nebyl, avšak mýlili se. Když už byli téměř u jejího východu, zaslechli dva jim dobře známé smějící se hlasy. Tom ztuhl a změnil směr své cesty s Elizabeth po svém boku, jenž se náhle roztřásla těžko skrývaným strachem. Mířil si to přímo k pohovce u krbu odkud zaslechl svého bratra s jeho potrhlou holkou.

Pustil Elizabethinu ruku, nechávajíc jí v naprostém šoku stát za pohovkou. Sám jí obešel, popadl zcela překvapeného Draca za límec a vytáhl ho na nohy, načež druhou rukou, v které měl hůlku, odzbrojil ztuhlou Samanthu dřív, než si stačila vytáhnou svou hůlku z kapsy hábitu a přilepil její celé tělo dalším kouzlem k pohovce, na níž dosud zkameněle seděla. "Lásko, seber prosím z podlahy u mých nohou hůlku Fletcherové a tady máš i tu mého bratra", řekl, načež svému dvojčeti zašátral v kapse a hodil Elizabeth i hůlku šedookého chlapce, jenž jen vyděšeně na roztřesenou Liz zíral. Ta svého milého poslechla na slovo a dělala, co po ní žádal.

"Takže tobě se zachtělo mučit mou přítelkyni, bráško? Můžeš mi říct, co ti tak strašného provedla, že si něco tak hrozného zasloužila?" zeptal se Tom roztřeseného Draca ledovým hlasem a namířil na něj hůlkou. Ten byl rázem přišpendlen na stěnu vedle krbu a nohy mu vysely pár čísel na zemí. Bylo vidět, že se dusí, poněvadž ztrácel i poslední zbytky své barvy v obličeji. To už bylo na Sam moc a začala nepříčetně řvát: "Nech ho! On za nic nemůže! To já, se mnou si to vyřiď!" Tom v klidu otočil, se stále trvajícím škrtícím kouzlem, hlavu směrem k Liz a klidně se zeptal: "Říká pravdu, ublížila ti víc než on?" Ta sklopila hlavu, aby tak zakryla další své slzy a mírně zavrtěla hlavou. "Elizabeth, prosím! To já tě mučila Cruciatusem! Máš to pomotaný! AŤ PŘESTANE!" zakřičela Samantha nepříčetně.

Dracovi v tu ránu začala téct z nosu krev a hlava mu ochable vysela dolů s přivřenými víčky. "Cruciatus ti nepomotá hlavu, Fletcherová. To bys, jako budoucí členka Voldemortovi gardy, měla vědět", řekl stále klidně Tom směrem k černovlásce, pokračujíc: "Navíc, aniž bych to Lizzie řekl, vím, co se přesně toho večera dělo. Použil jsem Nitrospit. Promiň, miláčku, ale nemohl jsem se dál nečinně dívat do tvých očí bez jiskřičky života. Rvalo mi to srdce..."

Dracovi už tekla krev i z uší. Liz stuhla a vypadalo to, že praskne hromadícím se vztekem. Tiše zasyčela: "Jaks mohl!" a odhodila ho náhlým útočným kouzlem od jeho bratra, jenž spadl ochable na zem, načež se i Sam odlepila od pohovky. Tom oproti tomu odletěl několik stop na přilehnou stěnu u krbu. "Liz, díval jsem se jen na pondělní večer a mimochodem třeba by tady Fletcherovou zajímalo, že tě její milovaný po jejím odchodu líbal takovým násilím, až ti prokousl ret či že tě nenasytně ohrabával!" zavrčel vztekle modrooký chlapec, pokoušejíc se zvednout. "Lžeš!" zaječela šokovaná černovláska, jenž se zatím marně snažila vzkřísit svého přítele. Elizabeth se rozklepaly nohy a sesunula se s tváří v dlaních k zemi, klesnouc na kolena. Hůlky pustila nedbale z náhle ochablých rukou. Už jí bylo všechno jedno. Byla raněna na nejvyšší míru svou opravdovou láskou. Neovladatelně se rozplakala se scénou, jenž popsal Tom, před očima, která se opět stala naprosto reálnou a živoucí.

Samantha využila Liziny nepozornosti a znovu se zmocnila své a Dracovy hůlky, které ležely vedle plačící dívčiny. Pak se přesunula zpět k raněnému blonďákovi a začala mu hojit napadená místa hojícími kouzly, jenž se sama přes letní prázdniny tento rok naučila. Tom se mezitím zvedl a přešel k plačící brunetce u které si při dřepl. Sam se na chvíli odvrátila od šedookého chlapce, zadívajíc se na vzlykající Rosemanovou se slovy: "Ani se nedivím, žes jí ranil a naštval, Malfoy. Kdyby se mě můj přítel, jakýkoliv, hrabal v hlavě bez mého vědomí, rovnou bych ho na místě zabila!" Modrooký chlapec si jí nevšímal a chtěl Elizabeth pohladit po vlasech, ale ta ucukla, načež se černovláska zlomyslně ušklíbla a začala se zase věnovat své zraněné lásce.

"Nešahej na mě", zavrčela nebezpečně Rosemanová, pokračujíc: " a jestli se chceš hrabat někomu v hlavě, pak si sežeň nějakou jinou přítelkyni, která bude tak pitomá a nechá si to líbit!" S těmito slovy se zvedla, stáhla šokovanému Tomovi svůj batoh z ramene, přehodíc si ho přes své, a vydala se ven ze Zmijozelské místnosti. On jí jen tiše následoval, jak ploužící se stín. Ani jeden z nich tedy už nespatřil obdivný výraz na tváři Fletcherové.

Ten den měla Elizabeth jako první hodinu Kouzelné formule s Havraspárem, kde si k ní přisedla jedna moc milá holčina z dané koleje jménem Bonnie a rozmlouvaly spolu o různých tématech. Poté jí, stejně jak Cedrick v pondělí, představila sestru Lilian a své dvě kamarádky, Nicol a Christinu. Děvčata jí doprovodila na Bilinkářství na bradavických pozemcích, které měla s Nebelvírem. Liz se s nimi rozloučila a přivítala se s Poberty, načež si stoupla, jako na každé takové hodině s nimi, mezi Siriuse a Lily. Naproti nim k její smůle nestál nikdo jiný, než Draco, jenž měl kolem sebe Sam a Severuse.

Siriuse chytla rýpavá nálada při pohledu na znaveného Malfoye, jenž sotva udržel nůž v ruce, takže mu musela Fletcherová dost pomáhat. Tiše se zasmál, naklonil se přes stůl a zašeptal směrem k bledému blonďákovi, tak aby to slyšela i Elizabeth s Lily či Dracovi společníci: "Koukám, žeš měl se svou družkou pernou noc. Tak tě rozpálila, že teď nejsi ničeho schopnej. Ta se hold nezdá!" a ušklíbl se na zmiňovanou. "Závidíš?" sykla Sam, přičemž Liz zvedla oči od svého krájení, zkoumavě se na ní zadívajíc, a Lily vykřikla: "Dávej pozor!" načež sebrala brunetce z ruky nůž těsně před tím, než se stačila říznout do prstu. Black, aby nemusel odpovídat Samanthe Lizzie řekl: "Ukaž nakrájím to. Asi ještě stále nejsi ve své kůži." Ta na něj jen upřela opět prázdný pohled, ztracena znovu ve vzpomínkách na strašné pondělí.

Když Draco spatřil ten prázdný výraz na Lizině tváři, bodlo ho rázem u srdce a měl co dělat, aby neupadl, poněvadž se mu zoufalstvím podlomila kolena. Tohle jí způsobit nechtěl. Díky stabilnímu stolu se udržel na nohou. Ucítil na sobě Samanthy ustaraný pohled a snažil se vzchopit. Elizabeth to tak snadno nešlo. Začala se neovladatelně třást a kdyby nebylo Siriusovi silné paže, která jí zachytila, sesunula by se k zemi. Sam si vzpomněla na Tomova slova. Netušila, co se tam doopravdy stalo, i když část jí už pronesený výrok Dracova bratra nebrala na lehkou váhu. Věděla, že v době jejího odchodu, byla Rosemanová už zase celkem v pořádku a takový mrtvý výraz na tváři rozhodně neměla. Rozhodla se, že si bude muset se svým přítelem bezpodmínečně promluvit!

Sirius znepokojeně zašeptal: "Liz, co je ti?" a Lily vyděšeně podotkla: "Koukni na její výraz. Zkontroluji jí tep a dýchání", udělala, jak řekla, pokračujíc: "Vše se zdá v pořádku. To je divné... Víš vlastně, co se jí v to pondělí stalo? Řekl ti to Tom? Třeba to jsou následky nějaké kletby a měla by na ošetřovnu!" "Je jak hadrová panenka... Lily, omluv nás. Jdu s ní na ošetřovnu..." rozhodl Black a vzal bezvládnou brunetku do náruče, opouštějíc s ní skleník.

Hned, jak s ní vyšel na chladné podzimní pozemky, všiml si, že k němu od jezera kráčí Tom s ustaraným výrazem na tváři. "Co jí je, Siriusi?", zeptal se a nastavil svou náruč, tudíž Blackovi nezbývalo nic jiného než mu Elizabeth předat. "Netuším... Najednou přestala zcela vnímat a roztřásla se... Nesl jsem jí na ošetřovnu", ošíval se nervózně tázaný. "Dobře, postarám se o ni. Sám jí tam donesu", řekl blonďák a bez dalšího slova se spolu se svou milovanou vydal k hradu. Sirius se tedy naštvaně vrátil do hodiny, nesnášejíc tak Lizina přítele ještě víc.

-

Tom toho dne samozřejmě Elizabeth na ošetřovnu nenesl, ale vzal jí do jejich bytečku, kde jí pomocí bohatého vybavení jejich lékárničky ošetřil. Na další hodiny už tehdy nešla, i když pro ni bylo velmi těžké odolat nešťastnému pohledu svého milého a nevrhnout se mu kolem krku. Další den se na Dějinách čar a kouzel Liz setkala se Cedrikem, který jí překvapil dárkem v podobě všech, jeho rukou psaných, poznámek z každé hodiny, jenž zameškala, i přes skutečnost, že jich spoustu neměli spolu. Prý se však domníval, že i tak musejí brát stejné učivo, což měl pravdu.

Další dny byla Liz pořád pod něčí ochranou. Stále občas upadla do téměř mrtvolného stavu. Přesněji pokaždé, když se dostala do Dracovy blízkosti, ale postupně tyto stavy odcházely a jí se na tváři zas začal objevovat úsměv. Tomovi už jeho prohřešek také odpustila. Nedokázala se na něj moc dlouho zlobit, protože ho i přes jeho chyby ze srdce milovala. Brumbál je také jednou při večeři upozornil na chystaný úklid hradu, poněvadž je čeká návštěva, jak z jejích milovaných Krásnohůlek, tak i z Kruvalu z důvodu chystané pěvecké soutěže, jenž tento rok pořádají právě Bradavice. Jednoho večera si Elizabeth uvědomila, že za pár dní uplyne přesně měsíc od doby, co jí pustili z ošetřovny. Ze zamyšlení nad tímto faktem jí vytrhl Tom se slovy: "Lásko, přišel ti dopis" a poukázal na jakousi sovu, jenž jí už nejspíš pěkně dlouho seděla na opěradle za ní v jejich bytu, netrpělivě na ni zírajíc. Brunetka si ani nevšimla, kdy byla puštěna dovnitř. Kývla a odvázala sově pálené z nohy dopis. Otevřela ho, zjišťujíc, že je z Krásnohůlek od jejích dvou nejlepších kamarádek:

Drahá Elizabeth,
doslechly jsme se, že jsi poslala Madam Maxime dopis, kde jí žádáš o přeřazení zpátky k nám. Nelíbí se ti snad v Bradavicích? Vždyť tam máš tolik krasavců přímo na dlani! Jen ta představa nás dostává obě do kolen, páni!
Nepíšeme ti však jen, abys pochopila, jaké máš obrovské štěstí, že jsi byla na takovou školu přijata. Samozřejmě bychom tě raději měly tady, avšak chceme pro tebe to nejlepší. Přece jen tě známe už nějaký ten pátek. Mezi mužskými se cítíš, jak ryba ve vodě! Vidíš to? Už zase odbočujeme od hlavního poslání našeho dopisu..
Možná ses už doslechla o pěvecké soutěži, která se u vás bude letos za nedlouho konat či dosud ne? Pokud ne, tak se omlouváme, že jsme tě připravily o překvapení. Jen ti chceme zdělit, že přijedeme jako možné adeptky na účastnice soutěže a to již tuto sobotu.
Moc se na tebe obě těšíme!

S láskou tvé věrné přítelkyně, Edith a Emm!


Liz svým kamarádkám velmi stručně odpověděla. Napsala, že jim vše vysvětlí, až osobně, poněvadž je vše velmi složité a že už jí o pěvecké soutěži dříve trošku informoval Tom. Ani se nenadála a nastal pondělní večer, tedy doba jejich příjezdu. Celý den doslova zářila a nikdo, dokonce ani Draco či Lucius, jí nedokázal zkazit náladu, ovšem večer znervózněla. Měla obavy, že její kamarádky poznají, jak moc je na dně. Nechtěla je znepokojovat. Tom se jí snažil cestou do Velké síně, kde se s nimi měla setkat, uklidnit, avšak bezúspěšně.

Nervózně si sedla k prodlouženému stolu Zmijozelu naproti Fletcherová a vůbec poprvé za celou dobu jejího pobytu na této škole jí uniklo, že se na ní Draco zkoumavě dívá. Ani Brumbálovu řeč nevnímala. Po celou dobu jeho projevu byla natočena bokem ke dveřím, na které upírala netrpělivý i drobet znepokojivý pohled. Najednou se otevřely.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 eli&latri eli&latri | Web | 15. května 2011 v 23:37 | Reagovat

ha a sem první kdo komentuje kpču...po hodně dlouhé době :D
no takže každopádně na úvod to byla zase skvělá kapča :D
nejdřív se Liz ani nedivim, že byla tak vyčerpaná -kdo by nebyl - jenom sem čekala jeslit to tomovi řekne nebo ne...ale jak si ho podal bylo super - teda jako nedivim se že se na něj Liz naštvala, když se dozvěděla, že použil nitrospit - určitě nechtěla aby se vědělo co se s ní v pondělí dělo a Draco to určitě taky nechtěl - jaká zapeklitá situace :-D
jinak je dobře, že se kamarádí i s dalšími lidmi z jiných kolejí- a Cedric opět překvapil :D jakej je hodnej a roztomilej!!! :D
scéna při hodině bylinkářsví neměla chybu - je ale děsný jak oba trpí ale nesmí na sobě nechat nic znát!!! :-?
a jak se tady stalo takovejch věcí tak sem úplně zapomněla na to, že se bude konat ta pěvěcká soutěž!!! tak sem zvědavá na obě její kamarádky a jeslti jim ěnco řekne ale asi spíš ne... :D no a taky sem zvědavá ejslti se to nějak nevyřeší s Dracem...i když asi ne :D protože teďkon nastupuje míša, takže další kapča bude z jejího čili samatnina podleu...ale an to sem taky zvědavá - na její myšlenkový ppchody ohledně dracova pokusu ublížit liz... :D
ale jak sem zistila tak neni špatný to číst takhel najednou protože potom mám aspoň všechny souvislosti hezky za sebpou a nemusim netrpělivě čekat na další část :D ne už tě nenechám takovou dobu čekat 8-)

2 Verky Verky | Web | 16. května 2011 v 17:14 | Reagovat

docela dlouhá kapitola :D :D
No, Verunko :D tak trošku si mě potěšila, lepší než minule, žádný mučení tam nebylo :D :D ale víš, jak jsem se radovala, když Toma odpálkovala za to, že jí prohlížel hlavu? :D Už jsem si říkala "jo, konečně se rozešli" no a ono  nic zase :D :D :D tak snad příště :D a chudák Draco, toho to teď musí pořádně sžírat za to,co jí proved :D Sirius jako opět geniální :D chtělo by to s ním více scén, ať se můžu zasmát :D a na tu pěveckou soutěž se už, moc těším :-D

3 Fugi Fugi | E-mail | Web | 17. května 2011 v 17:22 | Reagovat
4 SáraJanka SáraJanka | Web | 18. května 2011 v 20:17 | Reagovat

senzační pokračování, líbí se mi tvůj styl :-)

5 Claire Claire | Web | 19. května 2011 v 21:47 | Reagovat

krásné, jako vždy :-), jen tak dál

6 SáraJanka SáraJanka | 22. května 2011 v 17:33 | Reagovat

Ahojky, jak se máš? :-)

7 Hanka Hanka | E-mail | 2. února 2015 v 13:42 | Reagovat

Být Liz, vybrala bych si Siriuse. Je mi těch všech jejích milenců nejsympatičtější

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama