Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Oheň, led a růže → 9. Srdce plesá, ač rozum klesá - část pátá

19. března 2011 v 12:09 | Snapeova |  Oheň, led a růže
"Nic neříkej, Semi. Dobrou"
"Ty už nechodíš se Severusem?"
"Ahoj Elizabeth..."
***



"Co ty tady děláš?" podivila se Samantha. Chlapec se na ní polekaně zadíval,vůbec nepostřehl, že někdo přišel. "Nemůžu spát", řekl poněkud sklesle. "Jo, tak to jsme na tom stejně", odpověděla ona a usadila se vedle něj na pohovku. Dala si nohu přes nohu, opřela se a taktéž se zahleděla do plamenů. Přemýšlela nad dneškem a spoustou dalších věcí, které jí vířily hlavou. Mezitím se na ní Draco zadíval. Studoval její tvář z profilu. Pohled mu pak sklouzl na její tělo zahalené v košilce po kolena, jenž však nyní byla díky tomu, že seděla, výš, tudíš měl pěkný výhled i na její odhalené nohy. Pak se vrátil zpět k její tváři. Náhle zjistil, co mu na ní připadalo jiné. "Sam? Ty máš obarvené vlasy!" podivil se, čímž si znovu získal její pozornost. "Eh, jo... Už mi přišli okoukané, potřebovaly změnu. Nejsou nejhorší, ne?" potřebovala se ujistit, jestli kamarádovi tato změna nevadí. "Naopak…moc ti to teď sluší. Eh, teda! Ne, že by ti to před tím neslušelo, jen nyní vypadáš líp. Více vynikáš", vykoktal nervózně. Zmojozelská dívka se ostýchavě usmála a tiše mu poděkovala.

Její úsměv mu dodal odvahy, a tak si přisedl o něco blíže a vzal pramen jejích vlasů mezi prsty. Překvapeně zvedla své modré oči a zahleděla se do jeho šedých, jenž od ní byly jen kousek. Draco žmoulal její vlasy mezi prsty jedné ruky a stále se přibližoval. Sam nechápala, co dělá, ale po těle jí z té chvíle běhalo náhlé vzrušení. Byla zvědavá, zda bude Draco pokračovat. Nedokázala přestat hledět do jeho očí, které jí úspěšně hypnotizovaly.

Draco byl Samanthou jako omámený. Cítil touhu být jí blízko. V té chvíli pro něj byla nenahraditelná a musel jí políbit. Byl tak blízko, že už se téměř dotýkali nosy a on tím pádem mohl spatřit každou pihu na jejím obličeji a překvapené oči s rozšířeným zorničkami. Divil se,že ještě neucukla, což mu dodalo odvahu a jemně se svými rty otřel o ty její, které byly hebké, zvláčněné ozdravným leskem na rty, jímž si je mazala každý večer. Stále neprotestovala, a tak se odhodlal zajít dál. Konečně jí pořádně políbil a ona mu nesměle polibek začala oplácet. Nechápala to. Doteď Draca vnímala jako kamaráda, avšak ten polibek byl neuvěřitelně příjemný a působil jako balzám na všechny její problémy, které poslední dobou sužovaly její nitro. Oba začali do polibku zapojovat i jazyky a Sam zabořila prsty do jeho jemných blonďatých vlasů. Draco jí při tom také hladil po vlasech a poté i na zádech.

Po chvilce se od sebe konečně odtrhli, jelikož potřebovali kyslík. "Já…", začala Samantha přesto, že ani nevěděla, co chce vlastně říct, ale byla přerušena. Draco jí přitiskl prst k ústům. "Nic neříkej, Semi. Dobrou", řekl a odešel. Nechal tak naprosto vykolejenou a zmatenou Samanthu napospas rozbouřeným citům a myšlenkám, jenž nedávaly smysl. Nezbývalo jí tedy nic jiného než se společně se svým zmateným mozkem odebrat zpět do ložnice. Myslela, že teď tuplem neusne, avšak opak byl pravdou. Celá scéna se jí pak znovu zopakovala ve snu.

Ráno se probudila opět svěží a po pohledu na budík se zděsila. Byla jedna hodina odpoledne. Její spolužačky i přesto, že neměly tak zajímavé noční zážitky jako ona, na tom však byly podobně a většina z nich se vzbudila teprve před chvilkou. Přemýšlela, jestli se jí to všechno jen nezdálo, i když ta vzpomínka byla tak neuvěřitelně živá, že nebylo možné ji pokládat za sen. Zajímalo jí, jak se k ní teď bude Draco chovat. Byla to pouhá chvilková slabost a bude se jí nyní vyhýbat? Když tak nad tím přemýšlela, obzvlášť v průběhu včerejška k ní projevoval až přehnanou náklonnost, takže bylo možné, že se mu třeba začala líbit, ale stejně jí to připadlo podivné.

Cestou do Velké síně, kam šla na oběd přemýšlela, jak se k němu teď má vlastně chovat. On to však vyřešil za ni. Jakmile ji viděl vcházet do dveří, zvedl se a vykročil jí s mírným úsměvem na tváři vstříc. Před celou školou jí objal a políbil na ústa. Mnozí měli co dělat, aby jim nezaskočilo. Obzvlášť zmijozelským, kteří se po nedávných událostech a hlavně po tom, co pár holek načapalo Sam se Severusem, si mysleli, že chodí s ním.

Černovláska se na Draca nejistě usmála a společně si šli sednout k jejich stolu. Severus vše sledoval mírně udiveně a stejně tak Samina sestra Vanessa. Černovlasý chlapec ihned nasadil svůj kamenný výraz, avšak její sestra se nepřestala mračit. Když se naobědvali, nadhodil Draco, že by společně se Sevem mohli jít na procházku po školních pozemcích. Snape se z toho, ale vymluvil. Měl nějaké nedodělané úkoly, takže šli nakonec sami.

Když procházeli kolem jezera, nad nímž se vznášela mlha, pocítila Samantha potřebu zeptat se Draca, jak vážně tohle všechno myslí a jestli ji opravdu miluje nebo je to jen nějaký žert. "Draco?" pípla tiše. " Hm, co je Sam?" zeptal se zamyšleně. "Já...víš...proč si mě včera vlastně políbil?" Její otázka ho přivedla zpátky do přítomnosti. Ještě, že si tuhle odpověď pořádně promyslel poněvadž jí čekal. "Není to snad jasné? Zamiloval jsem se do tebe. Došlo mi, že to, co stále bezúspěšně hledám, je vlastně celou dobu vedle mě. A včera, jak jsi přišla také k ohni, jsem se už prostě neudržel a musel jsem tě políbit... Navíc snad poprvé v životě mohu být opravdu šťastný, protože nikdo nebude mít problém s tím, koho jsem si zamiloval. Jsi totiž také členem budoucích smrtijedů a moji rodiče tě mají docela rádi. Pochopím, jestli moje city neopětuješ, ale včera se zdálo, že se ti to líbilo, tudíž jsem myslel, že snad konečně mám štěstí a ty cítíš to samé", vysvětlil a s očekáváním možného odmítnutí se zastavil a podíval se jí do nerozhodných očí, které byly plné zmatku, jenž jí jistě vířil hlavou jak hurikán. "Víš, Draco, do včerejška jsem tě vlastně nevnímala jinak než jako kamaráda, avšak náš polibek byl tak příjemný a cítila jsem se šťastná... Zatím ti nemohu říct, že tě miluji, ale myslím, že by jsme to spolu mohli zkusit", řekla rozhodným hlasem po pár minutách Samantha.

V duchu nad vším stále přemýšlela. Ano, Draco jí přitahoval a byla si jistá, že on jí bude milovat a ona bude milovat jeho, jen oba potřebovali drobet času na vzájemné sblížení. Ještě včera snila o Severusovi, jenže ten ji nikdy milovat nebude a navíc, co když vše vůči němu bylo jen pomatení smyslů? Určitě k němu doopravdy nic necítila, a tak proč by měla doufat v to, že se do ní jednou zamiluje, když ani neví, jestli k němu doopravdy něco cítí. Pak jí, ale napadla jedna věc: "Jedno mi však vrtá hlavou. Ještě před pár dny jsi prohlašoval, že tě Liz okouzlila a asi k ní něco začínáš cítit." " Jo, to byla pravda. Nechal jsem se okouzlit hezkou tvářičkou, křehkou dívkou, která potřebovala mou pomoc, poněvadž jsem zapříčinil její problémy. Ovšem zjistil jsem, že bychom nemohli být s spolu, protože je úplně jiná, než jsem se domníval. Poznal jsem nakonec, že v mém strachu o ni nebylo nic hlubšího", zodpověděl její otázku lehce váhavě a tvářil se, jakoby tuhle otázku nečekal. Zdál se být lehce vyveden z míry, ale pak se na svou společnici usmál a ona mu úsměv váhavě oplatila. Draco poté vzal zamyšlenou Sam kolem pasu a společně pokračovali v procházce po školních pozemcích v tomto chladném a vlhkém podzimním dni.

Po části odpoledne, které strávila s Dracem si zalezla do dívčí ložnice a po napsání úkolu z Lektvarů se rozhodla, že si přečte kousek z knihy, jenž ji před pár dny přinesla sova od otce. Je prý nová a velmi zajímavá, o netradičních lektvarech. Po chvilce však přišla ostatní děvčata. Něco si mezi sebou špitaly a nakonec se jedna z nich zvědavě optala: "Ty už nechodíš se Severusem?" "Ne, byl to jen takový románek. Neklapalo to", zalhala pohotově s naprostým klidem Sam. "Aha", pípla drobná blondýnka a vrátila se k ostatním. Všechny po chvíli začaly dumat nad úkolem od Křiklana a žádná na něj nemohla ani za sto galeonů přijít. Byly v Lektvarech tak tupé, až Samanthe jejich výroky při psaní tohohle úkolu trhaly uši. Chtě nechtě, jim musela pomoct. Takové kraviny je tam nemohla rozhodně nechat napsat. Šlo o pojednání o tom, jaká složka v lektvaru Zvěroman způsobuje, že je možná přeměna na zvíře, případně kde se shání a za jakých okolností se musí sbírat. Semi si úkol napsala před chvilkou, kdy se k němu konečně dostala a měla ho hotový za necelou půl hodinu. Nechápala, že jim ho dělá problém vypracovat.

Přišla k nim a sedla si na volný kraj postele. Udiveně a zároveň s nadějí vepsanou ve tvářích na ni upřely své pohledy. "Víte o tom, že tady kvákáte naprostý nesmysly?" zeptala se naprosto vážně Fletcherová, i když měla co dělat, aby se u toho neusmívala. "Ne", rozesmály se všechny. Sam tedy sáhla po papíru, na který všechny psaly poznatky, podle něhož pak úkol sepíší. Upřela na ně pohled a měla co dělat, aby nevybuchla smíchy. 'To by se Křiklan pobavil, kdyby tenhle úkol později četl', pomyslela si a zmuchlala papír do kuličky, jenž odhodila kamsi za sebe. Poté, co už měla skoro sepsané všechny poznatky, které při psaní rovnou holkám i vysvětlovala a ony ji kupodivu poslouchaly, rozevřely se najednou dveře, v nichž stál Ředitel Bradavické školy, Albus Brumbál. Samanthu v tu chvíli zamrazilo. 'Co zas chce? Stejně mu víc neřeknu nebo mu ta slepice snad všechno vykvákala a on chce přiznání se srdceryvnou omluvou?' pomyslela si dost vytočená černovláska. Pozdravil všechny zaražené dívky a řekl jim, ať odejdou z ložnice. Neříkal nic o tom, že by některá z nich měla zůstat, tudíž o ní nejspíše nešlo. Značně se jí ulevilo. Za ním však náhle spatřila ploužící se Liz a s ní Draca? 'Ne tohle není Draco. Tenhle týpek je trochu moc sebevědomý...ten jeho postoj', dumala, dívajíc se na dvojici, která se držela za ruce.

Napadlo jí, že následující události v tomto pokoji by mohly být ještě zajímavé, a tak by mohla zkusit, zda jí tu ředitel nechá. Otočila se na něj s milým výrazem ve tváři a řekla: "Přece jsem jí zachránila. Nemám důvod jí jakkoli ubližovat. Budu jako vzduch. Slibuji", poté stočila svůj pohled na křehce vypadající Rosemanovou, dodávajíc: "Ahoj Elizabeth..." Přidala k tomu ještě ten nejmilejší úsměv, jaký jen uměla a bavila se tím, jak vykuleně se na ní ta holka podívala a potom se jen blbě usmála a pokývala hlavou ve znamení pozdravu.

"Tak se, prosím, slečno Fletcherová, věnujte své práci. A vy, slečno Rosemanová, si běžte do koupelny sbalit hygienu. Pan Malfoy vám zatím zabalí věci z této místnosti a já, pokud dovolíte, si půjčím tuhle vaší zajímavou knihu. Počkám, až budete oba hotový", rozkázal Brumbál a svalil se skoro neslyšným heknutím na Lizinu doteď opuštěnou postel. Sam nad vším v duchu jen protočila oči a usadila se ke svému stolu. Vytáhla pergamen a učebnici lektvarů. Psát něco však samozřejmě neměla v plánu.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 SáraJanka SB SáraJanka SB | Web | 19. března 2011 v 12:44 | Reagovat

KRÁSNÉ POKRAČOVANÍ A VELMI ZAJÍMAVÉ :-) už se těším na další :-)  :-)

2 AjuŠka :) AjuŠka :) | Web | 20. března 2011 v 18:46 | Reagovat

Ahojky.
Pár dní sleduji tvůj blog a napadlo mě, zda by ses nechtěla spřátelit. Koukni ke mě na blog, budu ráda :)

3 Verky Verky | Web | 21. března 2011 v 20:28 | Reagovat

hej, to je ošklivý jako :D Dragoun jeden...já nechhci aby chodil se Sam, já ho chci u Liz :D doufám, že jim to nebude klapat :D
jinak skvělá kapča :D

4 Radusch - ♥Your Affik♥ Radusch - ♥Your Affik♥ | Web | 23. března 2011 v 15:19 | Reagovat

upřímně se mi strašně líbil románek mezi Dracem a Liz, nechci aby byl se Sam :D Každopádně, jako vždy skvěle napsané ;-)

5 SáraJanka SB SáraJanka SB | Web | 24. března 2011 v 19:42 | Reagovat

Ahojky, jak se máš?

6 Emily Emily | Web | 27. března 2011 v 10:56 | Reagovat

Moc hezká kapitolka, doufám, že přidáte další a dáte zas vědět ;) dík

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama