Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Oheň, led a růže → 8. Slza štěstí v neštěstí - část šestá

1. ledna 2011 v 17:53 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
Vím, že jsem už fakt trapná s tím, jak furt tuhle kapitolu natahuju a stejně tak jsem si plně vědoma toho, že jsem vám u minulé části říkala, že je předposlední, avšak věci se vyvinuli jinak. Nakonec je opravdu předposlední část až tato. Doufám, že vám to nijak zvlášť nevadí, protože jinak to nešlo. Šesti stránkovou část by se vám asi číst nechtělo, že?

"Špatný sen?"
"Vítám vás!"
"Posaďte se"
***


Na ošetřovně se po Elizabetiných slovech rozhostilo naprosté ticho. Když už to brunetka nemohla vydržet, zeptala se: "Lily?" Ta jakoby se probudila z tranzu. Zalapala po dechu a zašeptala: "To myslíš vážně? Ty ses líbala s tím debilem a ještě k tomu bratrem svého přítele? Kam jsi dala rozum, Liz!" zeptala se zcela nevěřícně zrzka, dívajíc se na svou kamarádku jak na cvoka. "Já...nevím! Bylo to tak náhlé! Úplně mě ta chvíle očarovala... Nedokázala jsem vůbec přemýšlet, takže rozum si evidentně odešel na procházku, jestli se ptáš na tohle", snažila se vysvětlit Rosemanová a chtěla pokračovat, jenže Evansová jí přerušila slovy: "A počkej, říkalas, že tě ten ledovec líbal jako první? Tomu se mi nechce věřit! Přece tě nesnáší! Málem tě zabil, zapomělas?" Zrzka byla tak rozčilená, až jí na téměř každým třetím slově přeskakoval hlas o několik oktáv nahoru. Bylo znát, že se snaží ovládnout a nekřičet, když to slíbila, avšak moc jí to nešlo. "Ano, on začal. Taky mě to upřímně dost překvapilo, ale náhodou je moc hodný člověk", zasněla se dívka v peřinách, jenž nedošlo, že tyhle slova na Dracovu adresu už skutečně její naslouchající přítelkyně neunese, a tak jí překvapilo, když se ošetřovnou rozlehl až hysterický jekot a její jindy klidná spřízněná duše se teď nad její postelí nebezpečně skláněla s obnovenými pěstičkami vzteku: "Holka, posloucháš se vůbec? Mluvíme tady o klukovi bez srdce a neopovažuj se mi namluvit, že ho má! Vím, co jsem dnes na hřišti viděla! Takhle, jak on, se chovají jen nehorázný svině!" "Ne, to se mýlíš! Neznáš ho, když je mimo vliv svých přátel. Je pak úplně jiný!" nenechala Elizabeth sypat na blonďákovu hlavu popel. "Rozhodě když je se známými, je v danou chvíli podrazák a děvkař!" hádala se dál tvrdohlavě Lily, neuvědomujíc si tak, že svými slovy drtí kamarádčino srdce na malé kousíčky.

Liz se po zrzčiných slovech celá roztřásla a do očí jí vhrkly slzy. Zavrtěla hlavou v odmítavém gestu, avšak její přítelkyně nemilosrdně pokračovala: "Vždyť se na hřišti tak láskyplně objímal s Fletcherovou! A to nebylo je z kamarádství, drahoušku! Celý zápas na ní mohl oči nechat a furt po ní střílel přiblblými úsměvy. Řekla bych, že ti dva s spolu něco mají!" "Jak mi tohle můžeš vůbec říct po tom, co jsem ti prozradila!" zaječela pro změnu nepříčetně Rosemanová, jenž už se z očí kutálely slzy velikosti hrachu.

Najednou se otevřely dveře od Poppyiny kanceláře a vyšla celá vyděšená baculatá ženuška v bílém plášti a žluté vestičce, jenž jen podtrhovala její oblé tvary. "Co je to tady za křik, dámy? Když ustala první vlna, doufala jsem, že už jste skončily, ale teď zase!" zavrtěla nevěřícně hlavou zdravotnice, dodávajíc směrem k zrudlé Lily: "Prosím vás, abyste okamžitě odešla. Má pacientka se potřebuje na zítřek pořádně vyspat. Ovšem za stálého rozrušování tomu asi tak nebude, nemýlím-li se? Takže si vše vyříkáte zítra po jejím propuštění." Po těchto ošetřovatelčiných slovech tedy Lily nezbývalo nic jiného, než se zvednout a opustit svou stále slzící přítelkyni.

Poté, co Evansová odešla zkontrolovala ještě zdravotnice pacientky zdravotní stav, dajíc jí raději mírný prášek na spaní. Poté odešla do svého bytečku. Pro dnešek již měla vše hotové. Poppy měla pravdu. Liz na čerstvé, pro ní děsivé, informace od Lily ohledně Draca a Fletcherové nemohla přestat myslet. Děsila jí představa daného scénáře na hřišti, jenž jí byl tak barvitě vylíčen. Avšak než nad ním začala více uvažovat, odnesl její mysl spánek do říše divokých snů.

Zdál se jí sen. Byla na hřišti v tribunách vedle Lily a nad hrací travnatou plochou poletovali hráči. Ovšem dva chyběli. Draco Malfoy a Samantha Fretcherová. Liz to přišlo divné, že by si dovolili nezúčastnit se tak důležitého zápasu. Proto sešla z tribuny a vydala se je hledat. Vešla do Bradavického hradu, prošla několik chodeb, až se ocitla v sedmém patře, do kterého nikdo nechodil. Zabočila za první levý roh a to, co viděla u protější stěny jí vyrazilo dech! Byli tam v rohu. Samantha byla bokem natlačená na stěnu naproti Lizzie a zády se opírala o druhou. Draco Malfoy byl jejím věznitelem, plně přilepen na jejím těle, jenž se mu pod rukama plně oddávalo. Líbal drobnou dívčinu ve svém zajetí s takovou vášní, že kdyby to šlo, odlítávali by od těch dvou jiskry! Brunetce, jenž celou scénu s otevřenou pusou a s nevěřícným výrazem ve tváři pozorovala, se rozklepala kolena tak silně, až se musela chytnou stěny po levé straně, na které byla bruneta s fialovým melírem o pár metrů dál přilepená zády. Když se za pár minut Elizabeth uklidnila na tolik, aby byla schopná chůze bez opory o zeď, rozešla se nejdřív pomalým, a pak stále zrychlujícím se, krokem k líbajícímu se páru. Vrazila do těch dvou plnou silou, až oba málem ztratily rovnováhu a spadli. Když se Liz setkala se Seminým pohledem, tak se na ní její soupeřka vítězoslavně ušklíbla a rozesmála se drsným, chladným smíchem. Poté, co blonďák zjistil, kdo je vyrušil, se navztekaně k dané osobě otočil čelem, hodíce po ní vražedným pohledem, se slovy: "Co si myslíš, že děláš ubožačko? Vážně ses mi chytla do sítí po mém polibku? Děvko! Abys věděla, Lily měla ve všem pravdu. Miluji Semi a tys pro mě byla jen zábava na jednu noc! Ani neumíš pořádně líbat! Nesnáším tě blbko! Vždy tomu tak bylo a ty to v hlouby duše víš! Nikdo tě na téhle škole nemá doopravdy rád, včetně Evansové! Všichni tě jen využívají a...."

Pokračování Dracových slov už však Liz neslyšela, poněvadž se s hlasitým: "Ne!" a vyhoupnutím se do sedu, probudila. Divoce oddechovala a po tvářích jí opět tekly slzy. Dveře Poppyiny kanceláře se rozlétly dokořán a během sekundy u Elizabethiny postele stála ošetřovatelka v bílém plášti a světle zeleném svetříku, uklidňujíce jí hladíc po třesoucích se ramenech, jenž byly důkazem dívčiných trhavých vzlyků.

"Špatný sen?" zašeptala po chvilce zdravotnice. Brunetka jen přikývla na souhlas, přijala nabízený kapesníček a utírala si jím mokré tváře. "Děkuji", utrousila po chvilce pacientka. "Jinak je vám dobře?" optala se pro jistotu žena v bílo-zeleném. Tázaná jen přitakala. Na slova se už nezmohla. "Již je půl dvanácté. Snídani jste zaspala. Nechtěla jsem vás budit. Před pár minutami jsem vám nechala přinést oběd" s těmito slovy zvedla Poppy ze země postelový stolek s jídlem a postavila ho před Liz, pokračujíc: "Měla by jste se najíst. Ve tři hodiny si pro vás přijde Tom s vašim bratrem a pomůžou vám sbalit se. Slečna Evansová tvrdí, že jí nejspíš po včerejšku netoužíte spatřit. Upřímně, slečno, neměla by jste své přátele zahazovat a odmítat, když máte tolik nepřátel, ať už vám řekli cokoliv. Přeji vám dobrou chuť", poté odešla.

Liz věděla, že měla ošetřovatelka pravdu. Rozhodla se tedy, že hned až se odsud dostane, vyhledá Lily a promluví si s ní o včerejšku. Takhle to nemohla nechat. Nebyla na svou kamarádku nijak moc nazlobená. Jen jí mrzela přítelkynina slova. Nic víc. Jen, co si své myšlenky Elizabeth pořádně ujasnila, se s chutí pustila do lahodně vonícího bramborového guláše s chlebem. Po obědě se ještě podrobila Poppyině důkladné prohlídce, jak jejího tělesného stavu, tak i psychického. Vše dopadlo naštěstí dobře, tudíž jí zdravotnice ve dvě hodiny dovolila se omýt v malé koupelničce, jenž byla součástí ošetřovny stejně tak, jako toaleta. Naštěstí v ní byla pouze sprcha, takže brunetce tolik nepřipomínala nedávnou nehodu. Avšak i přesto potřebovala podporu a pomoc zdravotnice.

Když se Liz omyla o převlékla do čistých věcí, jenž jí tam z jejího pokoje přinesli bradavičtí skřítci, otevřely se dveře ošetřovny a vešel Tom společně s Nickem po svém boku. Elizabeth se na oba zářivě usmála s prohlášením: "Jdete právě včas kluci, skřítci mi již sbalili a dali mi věci na pokoj. Jen se rozloučím s Madam Pomfreyovou a můžeme jít." "Dobře Lizzie, pak půjdeme ještě všichni tři za profesorem Brumbálem. Rád by si tebou promluvil", řekl tichonce blonďatý chlapec, vyhýbajíce se jejímu pohledu. Brunetka věděla, že jednou přijde tato těžká chvíle. Pokývala hlavou na znamení souhlasu a vydala se do kanceláře zdravotnice.

Poppy seděla za svým stolem a něco si zapisovala do Liziny zdravotní karty. Elizabeth nesměle zaťukala, čekajíc na vyzvání ke vstupu, poněvadž nechtěla zdravotnici rušit v práci. Když jí ošetřovatelka vyzvala, aby vešla, otevřela dveře a již na prahu se chtěla začít loučit. Ovšem baculatá ženuška v bílém plášti jí umlčela zvednutím ruky. Přešla ke své bývalé pacientce a zcela nečekaně jí objala se slovy: "Opatrujte se má drahá. Byla jste úžasně trpělivá. Nijak zvlášť jste neodmlouvala, takže se mi s vámi pracovalo velice dobře", poté Liz pustila ze svého medvědího objetí. Chytla jí jednou rukou kolem ramen, přičemž jí vedla k čekajícím hochům, doplňujíc: "Každopádně se s spolu ještě zcela neloučíme. Musím vás, pro vaše vlastní dobro a svůj klid na duši, ještě požádat, aby jste za mnou docházela každý pátek na kontrolu po dobu jednoho měsíce. Pan Malfoy mi vás jistě dokáže ohlídat a dovést vás sem ve smluvený den vždy po škole, že?", pohlédla krátce na Toma, který pouze poslušně přikývl a usmál se na svou přítelkyni šťastným kouzelným úsměvem, z jehož se jí podlamovala kolena.

Poté se už jen všichni rozloučili a Liz zas konečně spatřila svět za dveřmi ošetřovny. Prošli několika chodbami, cestou potkávajíce různé studenty, avšak žádné nijak moc známé tváře. Nakonec se zastavili před velkým orlím chrličem. Tom, jenž držel po celou cestu svou vyvolenou za ruku, zřetelně vyslovil: "Citronová zmrzlina!" a chrlič rázem odhalil skryté točité schodiště. Vystoupili na jeho vrchol, čekajíc, až se schody dotočí ke vchodu do Brumbálovy pracovny.

Když už stáli přede dveřmi, Tom zaťukal a pustil brunetčinu ruku. Liz ho chápala. Přece jen šli za ředitelem, jenž nemusel vědět a vidět vše. Zevnitř se ozvalo vlídné: "Dále..." Blonďák tedy otevřel dveře, nechal Elizabeth s Nickem projít, a pak za sebou dveře opět zavřel. "Vítám vás!" pronesl řiditel a sešel pár schůdků od svého stolu, aby se s trojicí studentů přivítal. Když podával ruku jediné dívčině v místnosti, pevně jí stiskl a povzbudivě se na ni usmál. Ta se ke svému překvapení zachvěla neblahou předtuchou a úsměv křečovitě, ale přece, opětovala.

Poté se Brumbál obrátil k Nicolasovi. "Pane Rosemane, vy už jste mi již řekl vše, co jste o nešťastném úrazu své sestry věděl, nemýlím-li se?" optal se ředitel zcela pro jistotu ještě jednou hnědovlasého mladíka, jehož vyzpovídal těsně po dané události v dívčí koupelně. "Nemýlíte, plofesole Blumbále. Žekl jsem vám všechno, co jsem si z toho večela pamatoval a na nic jiného už jsem si bohužel nevzpomněl, ale jsem si téměž zcela jistý, že Liz si toho bude pamatovat více, plotože toho nestihla tolik vypít a pžece jen se vše stalo jí", podotkl Elizabethyn bratr a usmál se na svou vykolejenou sestru, jenž v tu chvíli vypadala, jako kdyby snad přimrzla k zemi. Ani jí tak moc nešokovala bratrova slova, jako spíše skutečnost, že se místo vynechávání r, naučil do vzniklé mezery vkládal l. Nevěděla jak na to přišel, natož kdy, ale připadal jí teď jak novorozeně, učící se mluvit. Nic mu však neřekla. Věděla, že za svůj hendicap nemůže on, ale jeho bývalá bulharská škola Kruval. "Dobrá tedy. Mohl by jste počkat na slečnu Rosemanovou a pana Malfoye za dveřmi, prosím? Potřeboval bych s nimi něco probrat o samotě. Děkuji", tímto stařík svou debatu s mladým chlapcem uzavřel, nepřipouštějíce žádné námitky a dál mu nevěnoval pozornost. Své bystré modré oči naopak zaměřil na křehké jediné ženské pohlaví v místnosti, avšak i přesto mluvil i k Tomovi, když pronesl pouhé: "Posaďte se" a odešel si sednout na své místo za mohutným vyřezávaným mahagonovým stolem. Přímo naproti jeho honosné židli ze stejného materiálu stála dvě křesílka, tudíž se do nich oba hosté hned poslušně usadili, avšak oba byli jak na jehlách.

Po krátké pauze, když se nikdo neměl ke slovu, Brumbál promluvil znovu, tentokrát však jen k Tomovi: "Minule, na vaší zatím poslední návštěvě mé pracovny, jste mi opět řekl, že stále od zde přítomné slečny Rosemanové nic nevíte a to i přes to, že jste měl celou košili od krve. Na což jste mi tvrdil, že jste spadl ze schodů a rozbil si nos. Stále si za svým tvrzením stojíte?" upřel na blonďáka stařík zkoumavý pohled. Rentgenovaný pouze kývl na souhlas. Věděl, že kdyby promluvil, hlas by mu selhal a na jeho lež by se pak snadno přišlo.

Poté se Brumbál zaměřil na dívku, jejíž výpověď ho zajímala ze všech nejvíc. Začal však obklikou, čistě pro jistotu. Cítil v kostech, že nebude lehlé z ní dostat pravdu, když jí nedostal ani z Malfoyovic jediného téměř čestného kluka. Došlo mu, že se tady jedná o něco velkého, poněvadž se mu zdálo, že i Madam Pomfreyová mu ohledně té celé nehody ve spoustě věcech mlží a zapírá. Uměl lidi prokouknout. Netušil však, jak ze všech zúčastněných dostane pravdu či aspoň z některých. Od zmijozelských bradavických studentů jí ani moc nečekal, avšak už vůbec nebyl připravený na fakt, že mu jeho zaměstnankyně lže do očí. Zeptal se proto nejdřív na zcela běžné věci: "Jak je vám? Odpočinula jste si pořádně? Budete mít spoustu věcí na dohánění, ale jsem si jist, že tak chytré a bystré děvče jako vy, vše zvládne levou zadní", mrkl na plně zaraženou Liz.

Po chvilce se Elizabeth vzpamatovala, poněvadž jí došlo, že řiditel čeká na její odpovědi na jeho otázky. Odkašlala si tedy a opatrně promluvila: "Ehm, děkuji, už je mi dobře. Madam Pomfreyová umí zázraky. To však sám dobře víte, že? Pořád na mě dohlížela, abych jen odpočívala, takže jsem načerpala plno nových sil a můžu se po hlavě vrhnout znovu do víru učení. Jinak děkuji, že mi tak věříte. Budu se snažit vás nezklamat", usmála se o mnoho uvolněněji, než u dveří, nicméně svou ostražitost neztratila. "Tak to mě moc těší a jistě, vím, že naše zdravotnice je neocenitelná svými úžasnými léčebnými znalostmi, jinak bych jí samozřejmě nezaměstnal a našel byl někoho lepšího. Naštěstí pro nás, jsem žádného takového profesionála, jenž by se naší ošetřovatelce vyrovnal zatím nenašel", usmál se drobet pobaveně stařík, protože si všiml, že si s ním jeho vyslýchaná hraje stejně mazaně jako on s ní. Měl dominantní lidi moc rád a nade vše si jich cenil. Potřeboval z ní však vypáčit jméno osoby, která jí tak surově ublížila. Teď už si však nebyl vůbec jistý tím, že se mu to podaří, a tak šel raději rovnou k věci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Casion twoje SBééééčko!!! Casion twoje SBééééčko!!! | Web | 1. ledna 2011 v 18:37 | Reagovat

jj jé weľmi pekné!!! a inak ten diplomik je zo seriálu Legenda o Pátračovi :-)

2 Alex aff Alex aff | Web | 1. ledna 2011 v 19:09 | Reagovat

urcite prectu :) pak napíšu jak se mi líbila :D (jako vždy)

3 Dadela-SB Dadela-SB | Web | 1. ledna 2011 v 19:12 | Reagovat

Tato část je opět moc pěkná, jsem ráda, že jsi to ještě prodloužila o jednu kapitolu, jinak by to fakt bylo asi moc dlouhé :-D. Jinak máš překlep v posledním odstavci v prvním řádku, máš tam řiditel místo ředitel :-)

4 *Lady*Waterfall* *Lady*Waterfall* | Web | 1. ledna 2011 v 21:06 | Reagovat

Super dílek, jen jsi to zase utnula v nejnapínavější chvíli xD Proč mi to děláš?? :D
Ten začátek, možná bych čekala od Lily trochu víc pochopení, vždyť Severuse se taky celkem zastávala, a i když se pak pohádali, tak rozhodně věděla, že je v něm něco dobrého a myslím, že by mohla být i k Dracovi trochu milosrdnější. Jasně, že z toho není nadšená, myslí si, že zmijozelský princ je proradná svině, jen možná ta reakce byla trochu prudká :) I Snape měl horší pověst, než jakou zasluhoval...
Jinak žádné výhrady nemám, naopak, Brumbál boduje, jako vždycky nějak geniálně taktizuje, takže věřím, že se máme na co těšit. :D Jen doufám, že to Draco moc neodnese xDD

5 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 1. ledna 2011 v 22:18 | Reagovat

[4]: Lily v našem provedení nic k Severusovi nikdy necítila, ale k Jamesovi ano :) proto je její reakce tak prudká, práč zmiozel nesnáší :)

6 Lussnape SB♥ Lussnape SB♥ | Web | 1. ledna 2011 v 22:25 | Reagovat

Moc pěkná kapitola. Myslím, že by Lily měla být trochu...no chápavější :D Brumbál samozřejmě exceluje jako vždy...těším se na pokračování škoda, že už poslední :-)

7 Destiny Destiny | Web | 2. ledna 2011 v 0:25 | Reagovat

ahojky, píšeš krásně, vážně super...proto Tě chci pozvat na Literármí Soutěž na můj blog...opravdu bys měla šanci uspět :)

http://destinyloves.blog.cz/1101/1-literarni-soutez

8 Miss Lucy Miss Lucy | Web | 2. ledna 2011 v 10:40 | Reagovat

super blog :)

9 Há .♥ Há .♥ | Web | 2. ledna 2011 v 18:32 | Reagovat

Ahojky , nechceš se spřátelit ? :))

10 Marti Aff =) Marti Aff =) | Web | 2. ledna 2011 v 19:02 | Reagovat

Krásné =))

11 Filsh Filsh | Web | 2. ledna 2011 v 19:07 | Reagovat

super povádka těším se na další:-)

12 Radusch - ♥Your Affík♥ Radusch - ♥Your Affík♥ | Web | 3. ledna 2011 v 17:34 | Reagovat

nebudu se rozepisovat, prostě to shrnu do dvou slov.....opět úžasnéé :-)

13 Claire Claire | Web | 3. ledna 2011 v 19:06 | Reagovat
14 verky verky | Web | 3. ledna 2011 v 20:37 | Reagovat

na začátku se mi líbilo, že se Liz nedala a že měla Draca pořád za "boha" :D :D ale ten sen, zabiju tě! :D nějak se to komplikuje :D jsem zvědavá, jestli z ní Brumla nakonec vypáčí pravdu, ale já myslím, že ne :-P  :-D

15 Čip Čip | Web | 4. ledna 2011 v 10:00 | Reagovat

Je to vážně úžasné! :-)

16 AnNe AnNe | Web | 6. ledna 2011 v 17:00 | Reagovat

vypadá zajímavě ;)

17 Jana Sára Jana Sára | Web | 7. ledna 2011 v 18:41 | Reagovat

nádherné pokračování už se těším na další :-)

18 Fial Fial | E-mail | Web | 8. ledna 2011 v 13:07 | Reagovat

Vážení blogeři,
chcete publikovat svoje články i jinde než na svém blogu? Jste mladší 18 let? Rozšiřte tedy právě vznikající redakci časopisu pro děti a mládež, časopisu Eldorado. Pokud chcete vědět více, pošlete žádost na email TomasFiala@seznam.cz! Máte dotaz? Napište jej na stejný email. Velmi se těším na všechny nové redaktory, kteří se budou podílat na tvorbě dobré věci.

19 AnNe AnNe | Web | 8. ledna 2011 v 18:40 | Reagovat

dlouho jsi tu nebyla 8-O

20 Hermionka your Aff Hermionka your Aff | Web | 9. ledna 2011 v 15:26 | Reagovat

ALE PROČ? TRAPNÁ VŮBEC NEJSI, VŽDYŤ MY TO MÁME RÁDI:D

21 AnNe AnNe | Web | 9. ledna 2011 v 21:58 | Reagovat

Na blogu je ''Utřídění affs''. Podívej se, jak jsi dopadla. :))

22 eli&latri eli&latri | Web | 10. ledna 2011 v 22:52 | Reagovat

téda začátek kapitoly takovej smutnej a docela bouřlivej!!! :D musim říct, že Lil na jendu stranu chápu na druhou mi je ale líto liz protože ji takhle surově ranila!!! :D a konec se povedl - busmíl se pobaveně stařík, protože liz si s ním hraje stejně jako on s ní :D no sem zvědavá jak bude výslech pokračovat ale na tuto bych řekla že liz nic neprozradí :-D no a sem taky zvědavá na první setkání s Dracem... 8-) tak šup rychle další kapču :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama