Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

Oheň, led a růže → 8. Slza štěstí v neštěstí - část sedmá

15. ledna 2011 v 14:18 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
Vím, že je tento blog stále pozastavený a ještě chvíli bude, páč se teď musím zaobírat zkouškami, ale začátkem února se sem snad na plno vrátím i s velkou změnou, kterou chystám.
Jinak koncem tohoto měsíce se můžete těšit na první část deváté kapitoly od Snapeove..

"To platí i pro vás, slečno Fletcherová"
"Já...Ach pro Merlina!"
"Co... Cože to říkal?"
***



Elizabeth poznala změnu v profesorově tváři. Zvážněl, tudíž jí bylo jasné, že jde do tuhého. Oťukávání bylo u konce. "Elizabeth", začal stařík, jenž si řekl, že když jí osloví jménem získá si tím snadněji její důvěru, poněvadž si všiml její opatrnosti u každého slova, které vyslovila. Pokračoval: "To, co se vám stalo na večírku profesora Křiklana či tedy po něm bylo strašné. Můžete mi říct, jak k tomu došlo? Začněte, prosím vás, u tance s panem Dracem Malfoyem." Brunetka se při vyslovení daného jména ošila a vystrašeně se koukla po Tomovi. Seděl vedle ní, jak solný sloup a zíral před sebe. Brumbál si všiml její roztěkanosti. Musel jí využít ve svůj prospěch, a tak rychle dodal: "Většině svědků, jenž jsem vyslýchal je totiž spád událostí od této chvíle dosti nejasný", dokončil a pozoroval, jak si svým prohlášením opět získal plnou Lizinu pozornost. V tu chvíli opět začal doufat, že by se mu přece jen podařilo z ní vydolovat vše, co potřeboval vědět k potrestání viníka.

Liz se nadechla, aby si ujasnila v hlavě plán, jenž měli všichni zasvěcení, tedy ona, Draco, Samantha, Severus a Popy vymyšlený a spustila: "Ehm, když jsme s...s Dracem", pohled upírala a své ruce, neodvažujíc se podívat na Toma: "skončili...ehm...tancovat, pozval mě na skleničku, ale já už jsem se i tak skoro...ehm...motala. Snažila jsem se, aby to na mě nebylo znát, víte? Kvůli bráškovi. Nevím, co by si o mě myslel, kdyby mě viděl...opilou. Tudíž jsem tu skleničku nemohla vypít na ráz a...a Draco už šel ke svým přátelům, tak jsem si jí chtěla vzít sebou na pokoj. Ehm, ale začalo se mi chtít děsně na záchod, tak jsem jí i kvůli...ehm...opileckému stavu pustila na zem a utekla jsem. Už jsem totiž běžela...ehm...na poslední chvíli. Jak jsem tam tak rychle vlítla.... Myslím do tý koupelny, poněvadž za ní je přeci záchod... To je jedno... Prostě jsem si nevšimla rozlité vody na zemi a plné, nevypuštěné vany. Nejspíš ji někdo zapomněl vypustit. Uklouzlo mi to a já.. Shodila jsem pár skleněných lahví se šampóny a mycími gely. Ty se rozbily a já jsem do nich navíc sletěla...ehm, bez oblečení. Chtěla jsem se totiž po toaletě rovnou umýt a jít spát. Už tak jsem byla dost...ehm...pod vlivem a taky unavená. Ale jak jsem spadla, tak jsem si o hranu vany rozbila hlavu a ta...ta krev natekla i do vody a já ztratila vědomí. Kdyby tam Samantha...ehm, Severus a...a Draco nepřišli, byla bych...mrtvá", zakončila svůj smyšlený příběh brunetka, celá se třesoucí pod vlivem znovu se vracejících strašných vzpomínek.

Brumbál si Elizabeth pozorně poslech. Její historka se mu zdála drobet přitažená za vlasy, ale když zamhouřil obě oči tak smysl dávala. Rozhodl se tedy, že jí nebude dál trápit a zkusí si na celou pravdu přijít sám. Už teď měl určité podezření ohledně Draca Malfoye, protože nemohl uvěřit Madam Pomfreyové, že by sám od sebe chtěl této dívce pomáhat. Všiml si totiž, jak chladný k ní byl při zařazování a nemohl si vysvětlit, proč by se jeho postoj k ní za tak krátkou dobu změnil. Také na Křiklanově večírku prý proti sobě tasili hůlky. Navíc tu byla ta věc se zakrváceným Tomem. Tušil, že Dracův bratr ví celou pravdu. "Jak to tak vypadá, zavinila jste si to sama, takže to prozatím nechám být. Kdyby jste si ovšem ještě na cokoliv podstatného vzpomněla, poněvadž je mi jasné, že po tom bouchnutí do hlavy se vám to mohlo v hlavě promíchat", pobaveně řiditeli zajiskřilo v očích, přičemž Liz došlo, že jí to nespolkl, avšak pokračoval v milém tónu dál: "víte kde mě najdete. Kdykoliv vás velmi rád vyslechnu." Poté se zvedl se slovy: "Teď si společně se mnou zajdete pro věci do svého pokoje. Po cestě vám vše vysvětlím."

Jak Brumbál slíbil, tak taky učinil. Po cestě začal trio seznamovat se svým dlouho připravovaným plánem. "Potřebuji, abyste se s přítelovou pomocí sbalila, slečno Rosemanová. Věci vám pak na pokoj donesou naši skřítci. Tudíž umožním, panu Malfoyovi, vstup do vaší ložnice a počkám tam na vás. Poté vám ukážu speciálně pro vás dva zařízený pokoj, v kterém by jste, slečno, měla být v naprostém bezpečí", jen co řiditel překvapené trojici vedle sebe vše potřebné dovysvětlil, ocitli se již před vchodem do Zmijozelské společenské místnosti. Když si stařík všiml Nicolase, dodal: "Tady se, pane Rosemane, prosím, se svou sestrou rozlučte a vraťte se do své koleje. Dál s námi nemůžete." "Bráško!" vzdychla smutně Liz a objala nešťastného Nicka, jenž až do poslední chvilky doufal, že se mu poštěstí v doprovodu profesora Brumbála vidět Zmijozelské komnaty. Hned, jak se rozloučil se svou sestrou, otočil se zády k nim a vydal se ke vchodu do Nebelvíru.

Když Liz vstoupila v doprovodu Toma a Brumbála po takové době do společenské místnosti své koleje, připadala si jak v další ze svých nočních můr. Všechny pohledy se na ní nejdřív s překvapením, a pak se zděšením a zhnusením ve tváři, otočily a zíraly na ní, jak kdyby právě přiletěla z Marzu. Poté zaregistrovaly po jejím boku řiditele, a tak bylo znát, jak se snaží své škleby ze všech sil přeměnit v úsměvy, avšak moc se jim to nedařilo. Jen těm opravdu dobrým hercům, mezi které skupinka mladých Smrtijedů beze sporu patřila. Poté se ovšem všechny páry přítomných očí přesunuly na Toma, jenž vypadal, jakoby Dracovi z oka vypadl. Jen ti, kteří znali oba bratry, věděli, že mezi nimi rozdíly jsou. Tedy jen v daný moment Elizabeth s profesorem Brumbálem.

Řiditel nechtěl tuhle pro Liz i Toma nepříjemnou chvíli zbytečně natahovat, tudíž se prostě vydal na druhý konec společenské místnosti a mladému páru nezbylo nic jiného, než ho následovat. Zastavili se před vchodem do dívčích ložnic pro pátý ročník, Brumbál zamumlal pro Liz zcela nepochopitelné, příliš obtížné kouzlo a otočil se k blonďákovi se slovy: "Teď můžete do dívčí ložnice se slečnou Rosemanovou, pane Malfoy, aby jste jí pomohl sbalit. Schody se pod vámi nepřemění ve skluzavku, nebojte se. Dočasně jsem kouzlo odstranil. Hned, až zas vyjdete ven, se kouzlo samo obnoví." Poté sám vešel do Elizabethiny ložnice, vyhánějíc všechny dívčiny prozatím ven z pokoje. Když procházely kolem šokované brunetky, házely po ní vražedné a nenávistné pohledy.

"To platí i pro vás, slečno Fletcherová", slyšela Liz Brumbálův hluboký hlas. Když už konečně mohla vejít, zjistila, že oslovená na staříka podmanivě mrká se slovy: "Ale já jí nic neudělám. Přece jsem jí zachránila. Nemám důvod jí jakkoli ubližovat. Budu jako vzduch. Slibuji", poté stočila svůj pohled na Lizzie, dodávajíc: "Ahoj Elizabeth..." Rosemanová čekala od své spolubydlící stejně vražedný pohled jako od ostatních, avšak vlídný úsměv s pozdravem určitě ne, proto na dívčinu před sebou jen nevěřícně zírala, neschopna slova. Živě si totiž vzpomínala na jejich zatím poslední rozhovor na ošetřovně, kde jí tenkrát Samantha varovala před peklem, co jí čeká po uzdravení. I tehdy z ní cítila nepřátelství. Proto netušila, co má tohle všechno z její strany najednou znamenat, tudíž se zmoha jen na velmi slabý úsměv s mírným přikývnutím.

"Tak se, prosím, slečno Fletcherová, věnujte své práci. A vy, slečno Rosemanová, si běžte do koupelny sbalit hygienu. Pan Malfoy vám zatím zabalí věci z této místnosti a já, pokud dovolíte, si půjčím tuhle vaší zajímavou knihu. Počkám, až budete oba hotový", vydal Brumbál rozkazy a šel se posadit na Lizinu postel. Samantha si šla ke stolu psát úkoly, i když Elizabeth si všimla, že víc než jim se věnuje jí. Cítila, že pozoruje každý její krok směrem ke koupelně, což bylo velice nepříjemné. Navíc, čím blíž byla Rosemanová tomu osudnému místu jejího úrazu, tím víc se třásla a tím méně jí nohy sloužily. Připadaly jí jak z rosolu. Když stála v místnosti s vanou, kde si chtěla vzít své věci na mytí. Vyděšeně vykřikla a sesunula se k zemi. Scéna, jenž tak dlouho potlačovala ve své mysli, se před ní znovu zjevila a zabránila jí tak racionálně uvažovat. Její noční můra jí bez většího úsilí opět plně pohltila. Schoulila se do klubíčka a bezmocně se rozvzlykala.

Všichni se v ložnici v tichém napjatém souznění věnovali své práci, avšak najednou tuto poklidnou atmosféru narušil výkřik, následován vzlyky. Tom vypadal, jako by jím projel elektrický proud, až se Samantha musela pobaveně ušklíbnout. Zanechal vyklízení Liziných věcí ze skříně a hnal se do koupelny, jak kdyby mu za patami snad hořelo. Sam se celým představením náramně bavila. Brumbál byl ovšem natolik vyveden z míry, jakoby s touhle situací snad ani nepočítal, že jí nevěnoval špetku pozornosti, tudíž si mohla dovolit i pokřivený úsměv.

"Liz, lásko! Jsi v pořádku?" rozléhal se koupelnou Tomův vystrašený hlas, takže každé jeho slovo slyšeli i v ložnici. U Liz tomu nebylo jinak. Naopak. Mohli jste si skutečně připadat jak v divadle, kde se právě hrála tragédie. Sam věděla, proč chtěla zůstat v ložnici, měla tak vše krásně z první ruky. Každé pronesené, či zašeptané slovo. Ozvěna v koupelně byla jejím velkým pomocníkem a neocenitelným spojencem. "Já...Ach pro Merlina!" vydechla oslovená a nanovo se rozplakala. "Pojď, odnesu tě do ložnice a sbalím tvé věci sám. Stejně vím, co ti patří", zašeptal uklidňujícím hlasem blonďák a přivinul si třesoucí se brunetku na svou hruď. Nechala se. Vzal jí do náručí a vynesl z koupelny. Samanthyn vítězný škleb ignoroval. V duchu jí však proklel do desátého kolena, poněvadž mu došlo, že dávno věděla, že se jeho dívka zhroutí a neunese nával strašlivých vzpomínek. Jak tu holku nesnášel! Už když jí tu poprvé uviděl mu byla nesympatická. Teď však se mu vysloveně zprotivila svou bezcitností.

Liz se Toma držela jak klíště s hlavou zabořenou do jamky jeho krku, vdechujíc nádhernou mořskou vůni, jenž od ní dostal k minulým Vánocům. Sam připadalo, že s ním snad má v plánu navždy splynout. Jen nad nimi nechápavě zavrtěla hlavou. Věděla, že až jednou tohle uvidí Draco, zlomí mu to srdce. Blonďák mezitím došel k Lizině posteli, na které seděl Brumbál, upírajíc na ten sladký pár zasněný pohled a posadil svou dívku vedle něho. Liz se Tomova krku však odmítala pustit, a tak si k ní při dřepl, hledíc jí do zelenohnědých očí: "Miláčku, jen dojdu do koupelny pro tvé věci a hned budu zpátky", domlouval jí trpělivě. "Nechoď! Nenechávej mě tu samotnou, prosím. Potřebuji tě", zašeptala nešťastně brunetka. V tu chvíli jí došlo, jak moc je na Tomovi závislá a nesnášela se za fakt, že i přes to všechno víc než jeho miluje Draca. Došlo jí, že si s ním musí o všem, co se mezi nimi na ošetřovně v pátek stalo, promluvit. Lily prostě nemohla uvěřit. Ta o něm nic nevěděla.

Tom si všiml dalších slz, jenž se Elizabeth najednou nashromáždily v očích. Přičítal je strachu. Nikdy by ho nenapadlo, že za ně mohl jeho bratr. Objal tedy Liz, hladíc jí po vlasech a doufal, že jí tak uklidní. Nestalo se. Začal tedy z její tváří slíbávat malé slzičky, přičemž se jemně usmíval. Pak se zastavil na jejích rtech a krátce jí políbil, šeptajíc: "Neplakej, je tu pan profesor Brumbál a ten nedovolí, aby se ti něco stalo", poté jí ještě políbil na čelo, dodávajíc vše říkající: "Miluji tě" a odešel do koupelny.

Ovšem Tom netušil, že svým polibkem Elizabeth naopak přitížil, poněvadž když se jeho rty dotkly jejích, necítila jeho, ale Draca Malfoye. Jakmile se oddělily a on odešel do koupelny, před očima se Liz zjevil neutrální odchod jeho dvojčete z ošetřovny. Nanovo se tedy usedavě rozplakala, schovávajíc svou tvář do dlaní, poněvadž doufala, že tím smutné vzpomínky na šedookého chlapce odežene. Avšak nestalo se tak. Opět jeho doteky a polibky cítila všude po svém těle. Brumbál nevěděl, jak by Rosemanovou uklidnil. Došlo mu, že slova zde byla naprosto zbytečná, tudíž jí jen objal kolem ramen, doufajíc, že tím její tísnící pocit samoty aspoň trochu zažene.

Samantha nemohla uvěřit faktu, že divadýlko tý proradný holky oba muži žrali i s navijákem. Už jí od neustálého vrtění hlavou bolelo za krkem, avšak celá její přetvářka na poslušnou učící se žačku, jenž nechápe těžký úkol, za tuhle podívanou stála. Došlo jí, že touhle historkou by například Bellatrix moc pobavila a Draca by možná konečně přesvědčila, že tahle Rosemanová je jen proradná děvka, nic jiného!

Tom byl zpátky během minuty. Naházel všechny Elizabethiny věci do kufru a poté ho zaklapl se slovy: "Myslím, že máme všechno sbalený. Snad jsem tu nic nenechal", po těchto slovech prošel každé bývalé Lizino místo v pokoji a ještě jednou se vrátil do koupelny, aby sám sebe přesvědčil o pravdivosti svého tvrzení. Když se ujistil, že vše, co patří jeho milované, zkutečně vyklidil a dal do zavazadel, přešel k Brumbálovi a ke své stále plačící přítelkyni, ptajíc se: "Přijdou si pro Liziny věci domácí skřítci?" Řiditel přikývl, vstal a se zkoumajícím pohledem dívčina stavu podotkl: "Myslím, že bude nejlepší, když slečnu Rosemanovou vezmete zase do teplých. Nevypadá, že by byla schopna samostatné chůze. Pokuste se jí, prosím, aspoň na malý okamžik utišit. Rád bych vám před vstupem do vašeho společného nového pokoje ještě vysvětlil pár drobností, jenž se ho beze sporu týkají. Počkám na vás na odpočívadle mezi tímto a druhém patrem této koleje. Jen pro upřesnění, schody jsou hned po vaší levé ruce, když vyjdete z tohoto pokoje." Hned, jak Brumbál dořekl poslední slovo, otočil se ještě rychle na naprosto vykolejenou Samanthu, jenž nemohla uvěřit vlastním uším a dodal: "Nashledanou, slečno Fletcherová." Pak odešel, zanechávajíc tak všechny přítomné v němém údivu. Liz jeho slova tak překvapila, až dokonce přestala plakat.

"Co... Cože to říkal?" zakoktala se Elizabeth, nemohouc uvěřit tomu, co právě vyslechla. "Že se mnou budeš odteď po nějaký čas bydlet, než najdeme jiný způsob, jak tě ochránit", při posledním slově Tom střelil nenávistným a už nijak neskrývaným pohledem po stále vykolejené Sam. Když si všiml jejího výrazu, posměšně se na ní ušklíb, přičemž v něm Samantha poznala jeho staršího bratra Luciuse. Nešlo jí na rozum, jak je možné, že Rosemanová tu do očí bijící podobu mezi nimi nevidí. V tu chvíli pochopila, že tenhle kluk má zevnějšek více podobný Dracovi, než Luciusovi, i když pár shodných rysů právě taky našla a u jeho vnitřku tomu bylo přesně naopak. O to víc nechápala důvody Liz být s ním. "Máš snad něco proti jeho rozhodnutí?" zeptal se své přítelkyně náhle blonďák a obrátil svůj rentgenový zrak zpátky k ní. Sam opět ignoroval. Lizzie se zalekla jeho hrubého tónu hlasu a raději rychle vyhrkla: "Ne, jistě, že nemám! Jak tě něco takového, pro Merlina, mohlo napadnout?" Poté si opatrně stoupla, chytla svého přítele okolo krku a vtiskla mu hluboký, vášnivý polibek. Naprosto zkoprnělou Fletcherovou ignorovala.

Asi po dvou pro Samanthu dlouhých minutách se od sebe dvě hrdličky konečně oddělili, přičemž Tom chytl svou vyvolenou za ruku a táhl jí pryč z ložnice. Liz jen stačila po Sam hodit rychlím pohledem, načež se rozesmála a zpěvavým hlasem řekla pouhé: "Měj se, Fletcherová!" Než stačila oslovená jakkoliv zareagovat, byla i se svým blonďákem pryč.

Když Tom s Elizabeth vyšli ruku v ruce z dívčí ložnice, opět se na ně upřely všechny nenávistné i zkoumající pohledy, avšak ti dva je zcela ignorovali a vyšli po schodech za čekajícím profesorem Brumbálem, jenž stál na již zmiňovaném odpočívadle před naprosto holou stěnou. "Už jsem si začínal myslet, že jste na mě v zápalu vášně zapomněli", uchechtl se stařík, jehož slova se opět rozlehla po celé Zmijozelské společenské místnosti, poněvadž příchodem těch dvou všichni rázem ztichli a pozorovali je jak ostříži. Liz po řiditelově prohlášení zčervenala jak čerstvé rajské jablíčko, přičemž se drobet provinile usmála. Tom pouze svou dívku objal kolem pasu, přitáhnouc si jí tak blíž k sobě. Draco sr při pohledu na bratrovo počínání otřásl odporem a raději odešel ze společenské místnosti. Už se prostě dál na celou Tomovu masku 'bezchybného hocha' nemohl jen tak zcela nečině dívat. Vysoký bělovlasý muž s jiskřičkami v modrých bystrých očích navázal tam, kde skončil: "Avšak jelikož už jste se dostavili, a jak je vidět, za velikého naslouchajícího publika" mrkl na zcela napjatý zamilovaný pár a navázal další a svou poslední zajímavou větou: "Mohu vám předat 'klíč' k vašemu novému domovu." Poté podal papírek Tomovi, rozloučil se a odešel.

Chlapec s dívkou po svém boku si přečetl pár řádků řiditelova písma. Poté se podle jeho instrukcí oba dotkli dlaněmi holé stěny před sebou. Najednou se v téže zdi objevily kamenné dveře s klikou. Tom za ni zval, otevřel a nechal svou přítelkyni projít. Poté jí následoval, zavřel a dveře se opět ztratily v naprosto holém, neproniknutelném kameni bez jakékoliv známky kouzel.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Verky Verky | Web | 15. ledna 2011 v 15:42 | Reagovat

já jsem hned říkala, že z Liz Brumla nic nevypáčí :D dobrá historka :D tak je aby Brumbál si na to, co se stalo nepřišel sám :D
Líbí se mi jak Liz pořád myslí na Draca, když je s Tomem, to je tak krásný :D :-) ale nechápu, proč jim brumbál dovolil spolu bydlet, to mě docela štve 8-O jsem zvědavá, jak se t bude mezi nima vyvýjet a jestli spolu stále zůstanou :-D i když já bych byla ráda, kdyby se rozešli a ty víš proč :D  :D :-D

2 Filsh Filsh | Web | 15. ledna 2011 v 16:57 | Reagovat

Ahoj Chceš se zúčastnit SONH a bojovat o svého herce?Více informací se dozvíš zde http://my-blog-my-blog.blog.cz/1101/zapis-sonh
Ps:.Jinak máš to skvěle napsané :-)

3 Casion twoje SBééééčko!!! Casion twoje SBééééčko!!! | Web | 15. ledna 2011 v 18:44 | Reagovat

jj jé, trochu prekwapiwé, ale pekné pokračowanie...

4 ♥Niky♥ ♥Niky♥ | 15. ledna 2011 v 19:22 | Reagovat

Ahojyk u ěm je bleskovka jestli máš čas tak jí prosím vypl =)
http://ondra-macek.blog.cz/1101/bleskovka-1

5 Sára Janka Sára Janka | Web | 15. ledna 2011 v 19:41 | Reagovat

krásné pokračování

6 Alex aff Alex aff | Web | 16. ledna 2011 v 18:09 | Reagovat

thle cast je opravdu moc krásná :-D  :-)  :-) dojemná

7 Soni.ska Soni.ska | Web | 16. ledna 2011 v 18:35 | Reagovat

krásná:)) nádherně píšeš:P

8 Dadela-SB Dadela-SB | Web | 17. ledna 2011 v 19:17 | Reagovat

Skvělý článek, přečetla jsem ho jedním dechem :-). Skvěle jsi to vymyslela s tou historkou pro Brumbála. Jinak jsem zvědavá, jak to Liz vyřeší s Tomem a Dracem a taky jak se bude vyvíjet postava Sam :-)

9 *Lady*Waterfallie* *Lady*Waterfallie* | Web | 17. ledna 2011 v 21:38 | Reagovat

Teda, že jí to sežral... :-D Ne, jako historka fakt dobrá, jen si říkám, že doběhnout Brumbála je fakt kumšt a divila bych se, kdyby tomu věřil úplně na sto procent, on je takový, že si všechno radši ověří desetkrát :-D Ale tak čím dýl to zůstane tajemství, tím líp :)) nakonec Draco by se na Tomově místě taky celkem vyjímal :)))
Celkově podle kapitoly myslím, že píšeš hodně dobře, tak doufám, že v tom bude pokračovat i Snapeova :)) Moc se těším na další díly :)))

10 Radusch - ♥Your Affík♥ Radusch - ♥Your Affík♥ | Web | 18. ledna 2011 v 16:50 | Reagovat

krásné jako vždy, vymyslela jsi to skvěle, už se těším na další :-)

11 Claire Claire | Web | 18. ledna 2011 v 16:57 | Reagovat

krásně se to čte :-)

12 _Nikkyšek_ ♥=)) _Nikkyšek_ ♥=)) | Web | 23. ledna 2011 v 15:43 | Reagovat

Ahojky Sb. Byla bych ráda, kdyby si se šla podívat na můj blog. je tam důležité oznámení =)

13 EviTeri EviTeri | Web | 24. ledna 2011 v 20:27 | Reagovat

Ahojky, chtěla bych tě poprosit aby jsi se podívala tady na tuhle Bradavickou školu (http://www.bradavice003.estranky.cz/)
Nemá moc studentů, a jsem tam jako profesorka lektvarů. =) Budu moc ráda když se zaregistrujete!!  Aby se škola mohla rozjet!=) děkuju!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama