Potterworld.blog.cz je i na facebooku. Připojte se zde a buďte informováni hned, jak přidám novou povídku :)
Připojte se do literární skupiny Fanfiction a vlastní literární tvorba (CZ/SK) na Facebooku, kterou jsem založila 22. září 2012.

6. Ďábel s maskou anděla - část první

7. srpna 2010 v 13:20 | ♥♥Veronika♥♥ |  Oheň, led a růže
 "Ehm, můžu ti nějak pomoct?"
 "Možná je to tak lepší, zlatíčko"
 "Počkat... Já vám ani neřekla kam jdu? Ale proč?"
***


Jakmile se za tou zvláštní holkou zavřely dveře, Elizabeth osaměla. Zírala do stropu nad sebou, nemohouc znovu usnout. Jak dlouho vlastně byla mimo? Kdo přesně a jak jí zachránil? Tolik otázek měla a tak málo těžko uvěřitelných odpovědí. Na první otázku jí mohla dát odpověď ošetřovatelka. Ta tu nyní však nebyla a Liz jí nechtěla takovou zbytečností v danou chvíli zatěžovat. 'Proč mi ale u té druhé otázky dala tak zvláštní odpověď? Kdyby mě Malfoy s Fletcherovou zachránili, tak bych se jich přece nebála. Proč se jich tedy bojím? Vím, že mi Fletcherová dávala umělý dýchání... Stejně mi něco uniká... Sakra vzpomeň si holka!' Takto vypadaly Liziny myšlenky. Pomalu se jí v hlavě začaly skládat na svá místa, i když velmi pomalu.

Tak dlouho přemýšlela, až samým vyčerpáním nad hledáním odpovědí na své otázky a nenalézáním ztracených vzpomínek usnula. Zdál se jí sen. Hřejivé sluneční paprsky dopadaly do oken malého klučičího pokoje v druhém patře a vykouzlily tak úsměvy na tvářích dvou mladých zamilovaných lidí. Blonďák svíral hnědovlásku ve svém náručí, jenž se mu pokojně opírala hlavou o hruď, poslouchajíc jeho lásky plná tichá slůvka.

Najednou se však situace rychlostí blesku změnila. Hnědovláska ležela v křečích na zemi v zajetí zakázané kletby s pevně semknutými ústy. Nevydala ani hlásku, ale po tvářích jí tekly tiché slzy, jenž byly známkou jejího utrpení. Nad ní stál taktéž blonďák, ovšem se srdcem z ledu. Tehdy dívčina v zajetí pochopila, že věci se nám sice můžou jevit zcela stejné, ale přitom jsou v jádru úplně jiné.

Najednou po vlaku nebylo ani památky. Zmizel i s ukrutnou bolestí, vystřídán podzemní vyzdobenou učebnou. Dívka stála opět naproti blonďatému chlapci s ledovým srdcem. Metal po ní kletby a ona mu je se zlostí oplácela. Najednou však byla v jeho náruči. Tančili, doprovázeny romantickou hudbou. Tou samou písní, jenž jí spojovala s blonďákem plným lásky k ní. Ti dva si byli tak neskutečně podobný a přece odlišní, až jí z tohoto faktu běhal mráz po zádech. Blonďák s ledovým srdcem, mučitel, jí podal sklenku. Přiťukli si a následně se napili.

V mžiku stála na hranici, připoutána ke kůlu. Blížil se k ní kat s hořící loučí a jeho šedé oči jí provrtávaly pohledem vraha. Začal se smát ďábelským smíchem. Ten hlas patřil Bellatrix Lestringové!

Elizabeth se s šokem probudila. Po tvářích jí tekly horké slzy. Uvědomila si, že ta holka byla ona, ale nic jiného jí, až na ty tváře, nedávalo smysl. Na začátku snu byla s Tomem Malfoyem u Blacků doma. Poté jí Tomovo dvojče Draco mučilo ve vlaku. 'Jak absurdní!' pomyslela si Liz s úšklebkem na tváři. Pak na Draca vrhala jednu kletbu za druhou, což se jí velice zamlouvalo. Chtěla se mu tehdy pomstím za jeho Cruciatus. Vše se ovšem zvrtlo, když byla donucena s tím prohnilým hádětem tančit, ještě k tomu na song, jenž jí spojoval s Tomem - s klukem, kterého z celého srdce milovala... Zbytek snu si nemohla za boha vybavit!

Až teď si Elizabeth uvědomila, že jí pozoruje pár tak výjimečných šedých očí. Jeho bratr měl čistě pomněnkové. Trhla sebou. Až teď jí došlo, že sedí, celá se třese a po tvářích jí tiše stále stékají další a další slzy, jenž jí tak způsobují ukrutnou bolest, poněvadž zatékají do ran pod obvazy. "Au, zatraceně", zaklela tichounce, snažíc se ten proud horké slané vody, řinouc se jí z hnědlo-zelených očí, zastavit.

Hned, jak Draco zaslechl, ten tichounký naříkající hlásek, vyskočil z teď už ustlané Samanthiny postele a pomalým, opatrným krokem se vydal k Liz zjistit, proč pláče. Přece jen to byla jeho povinnost. "Ehm, můžu ti nějak pomoct?" zeptal se nejistě, stojíce u její postele jak solný sloup. Opět sebou trhla. Nechtěl jí vyděsit, a tak už raději mlčel, zírajíc na ni. Netušil, co si má počít. Na takovéto trapné situace nebyl připravený. Navíc mu výchova zásadně velela, aby se nikdy neohlížel na pocity druhých. Podle jeho otce se má každý starat sám o sebe. Mladému Malfoyovi, už však došlo, že po událostech předešlých dvou dnů se od svého otce značně lišil. Byl slaboch. Věděl, že jako budoucí smrtijed by s tímto poznatkem měl rychle něco udělat, ale... Mohlo to počkat ještě pár dní. Čtrnáct dní... Teď tu s...s Elizabeth byl sám a musel se postarat o to, aby ho díky ní později neposlali do Azkabanu či nevyloučili z Bradavic. Měl by se jí omluvit. Věděl to. 'Jenže jak? Co když si ani nevzpomene?' ptal se bezradně sám sebe. Nechtěl danou situaci podělat ještě víc, a tak nemohl být hrubý. Musí se ihned rozhodnout, jak se k tý holce zatracený bude v následujících dnech chovat.

Trapné ticho narušila až Liz: "Eh, ko-kolik je hodin?" vysoukala nakonec ze sebe. "Osm ráno... Poppy už ti dopravila výživu i s léky přímo do žaludku asi tak před čtvrt hodinou. Musela pak někam odejít, takže se o tebe budu starat. Byl jsem omluven ze školy...", upřesnil Draco raději pro jistotu. Když však postřehl Elizabethin vylekaný výraz dodal: "Nemusíš se mě opravdu bát. Nechci ti ublížit. Naopak, chci ti pomoct", po tomto malém přiznání si při dřepl k její posteli, vpíjejíc se jí do očí.

Liz se do slova utápěla v jeho nádherných očích, které svou barvou připomínaly zamračenou oblohu za okny, až na malou chvíli zapomněla, koho má vlastně před sebou. Najednou se otevřely dveře ošetřovny a vešla Lily Evanesová. Sama. Pohled, jenž se jí naskytl, jí vyrazil dech. Stála ve dveřích s otevřenými ústy, hledíc na dvojici před sebou. Malfoy, ten drzý a otravný blonďatý hoch, dřepěl u Elizabethiny postele, ruce měl položené za svých nohách a prsty propletené. Hleděl do Liziných očí, evidentně nevnímajíc svět kolem. Její kamarádka na tom byla stejně. Pohled mu se stejnou intenzitou oplácela. Vypadalo to, že oba jsou ztraceni ve vlastních myšlenkách.

"Ehm", odkašlala si Lily, aby upoutala jejich pozornost. To, co následovala jí upřímně pobavilo. Liz sebou poplašeně škubla a odtrhla pohled od blonďákových očí. Sklopila, jakoby provinile, hlavu, a pak se zadívala na příchozího. "Lily!" vykřikla nadšeně a celá se rozzářila.

Draco oproti ní rychle vyskočil na nohy, jdouc si ještě rychlejším krokem opět sednou na své dřívější místo. Netušil, co se vlastně přesně stalo, ale vůbec se mu to nelíbilo. 'Jak to taky má k sakru přežít?' ptal se sám sebe zoufale v duchu. Navenek však opět vypadal chladně, bez jakéhokoliv citu či pocitu. Nevnímal děvčata před sebou. Přemýšlel nad tím, co v tu dobu vlastně cítil. Pak na to konečně kápl: 'Šlo o lítost. Nic jiného!' dohadoval se v myšlenkách se svým srdcem. Bylo mu prostě tý holky líto. Věděl, že není necitlivý jak jeho otec. Už dávno na to přišel. Díky svým přátelům. Před Sam a Severusem klidně mohl naplno projevovat své pocity, ale před nikým jiným! Věděl, že tohle už se nesmí stál, ale zas se ho nemůže, aspoň tady na ošetřovně, Liz bát. To by pak nemohl dělat svou práci pořádně, což musel. 'Nechci jít sedět, do pekla!' vztekal se beze slov. Rozhodl se tedy být k...k Elizabeth, jak tu holku teď v myšlenkách potají nazýval, přívětivý jen mezi čtyřma očima. Pouze když s ní bude naprosto sám. Musí si ovšem dávat pozor na příchozí, kromě ošetřovatelky...a možná i svých největších přátel. Ovšem to nevěděl s jistotou.

"Lizzie, jak se cítíš? Vypadáš už líp. Chytáš barvu v obličeji", ptala se Evanesová se špetkou konstatování své kamarádky. "Ano cítím se trošku líp... Stále si však nevybavuji, co se mi přesně stalo. Sice mi o tom řekla Poppy, ale stejně mě štve, že si nemohu vzpomenout..." povzdechla si smutně Liz. "Možná je to tak lepší, zlatíčko", snažila se Lily povzbudit skleslou Elizabeth úsměvem a pohladila jí po ruce. "Jak vlastně dopadl ten Křiklanův večírek, Lily?" snažila se Rosemanová navéct svou přítelkyni na jiné téma. "Sirius se opil, poněvadž si večer představoval ve tvé společnosti", pousmála se Lily nad tou vzpomínkou, pokračujíc: "James mě vyzval několikrát k tanci. Tvůj bratr šel brzy spát, aby měl od té čarodějnice pokoj, ale jinak nic extra. Tak mě mrzí, co se ti stalo Liz... Škoda, žes neřekla, kam jdeš. Mohla jsem jít s tebou a třeba bych zabránila katastrofě", zoufala si Evanesová. "Počkat... Já vám ani neřekla kam jdu? Ale proč?" začala Elizabeth zrychleně dýchat, poněvadž jí docházelo, že přichází celé té záhadě na kloub.

Draco už nemohl dál jen nečině přihlížet. Za prvé se Rosemanová začala zase potit a hůř se jí dýchalo, čemuž musel zabránit, a za druhé si díky Evanesové mohla na všechno vzpomenout, což nechtěl dopustit. Věděl, že pak by těch čtrnáct dní tady s ní byly opravdovým peklem na zemi, proto zasáhl: "To stačí Lily. Elizabeth začíná být rozrušená, a jak sama vidíš, jí toto rozpoložení dvakrát neprospívá. Takže, jestli nechceš, abych tě nahlásil ošetřovatelce, měla bys okamžitě odejít." Lily na něj chvíli nevěřícně zírala. Pak se však podívala na svou kamarádu, s šokem zjišťujíc, že má ten zatracený bastard nejspíš pravdu. Jemně tedy pohladila nemocnou po ruce se slovy: "Lizzie, beruško, Malfoy má pravdu. Není ti dobře. Půjdu", Elizabeth už otevírala pusu k protestu, a tak jí Evanesová jemně přikryla rukou ústa, aby jí neublížila a pokračovala: "Neboj, zítra se za tebou zase stavím. Stejně mi za čtvrt hodiny začíná vyučování." Poté se otočila ke své přítelkyni zády a tiše odešla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dadela-SB Dadela-SB | Web | 7. srpna 2010 v 15:01 | Reagovat

Draco se nám zamiloval :-) ,no jsem zvědavá na pokračování

2 verky verky | Web | 7. srpna 2010 v 15:06 | Reagovat

no fuj, takovej hnusnej sen :D ale pak krásná scéna mezi Liz a Dracem jako z romanťáku :-D :-D sakra, pořád mě zajímá, jestli spolu budou něco mít :D ste hrozný tajnůstkářky, že mi to nechcete prozradit :D :D já sem tak napnutá :D
krásná kapitola :-) :-D

3 RaDíSeK - ♠Your Affík♠ RaDíSeK - ♠Your Affík♠ | Web | 7. srpna 2010 v 15:09 | Reagovat

wow skvělé,že by se nám Draco zahleděl do Liz? :D Mno každopádně to vypadá,že se Lizzie ještě pravdu dozví,snad si opravdu vzpomene!! :-) každopádně skvělá kapitolka jako vždy,těším se na pokráčko ;-)

4 Susan tvé SB ♥♥♥ Susan tvé SB ♥♥♥ | Web | 7. srpna 2010 v 18:37 | Reagovat

skvělé povídky !! těším se na pokračování :-) ;-)

5 Claire - sb Claire - sb | Web | 7. srpna 2010 v 21:37 | Reagovat

moc pěkně napsané

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama